První otázka se týká koncepce Ministerstva informatiky ČR (MI) v oblasti informační gramotnosti. Jakou roli budou hrát veřejné knihovny v koncepci rozvoje informační gramotnosti?

MI je zodpovědné za koordinaci aktivit v oblasti rozvoje informační gramotnosti ve státní správě. V tomto našem úkolu hrají knihovny jednu z nejdůležitějších rolí, protože jsou přirozeným centrem informací, gramotnosti a vzdělanosti na mnoha místech, zejména pak v menších městech a obcích. Připravili jsme projekt "Národní vzdělávací program počítačové gramotnosti v České republice" podobný programům, které probíhaly nebo probíhají v zemích EU. Náš program je zaměřen na ty občany, které neoslovují jiné resortní aktivity v oblasti vzdělávání. Může se jej zúčastnit každý bez rozdílu, studenti, zaměstnanci, podnikatelé, ženy v domácnosti, prostě kdokoliv. Jedním z důležitých stavebních prvků tohoto programu jsou také knihovny, ve kterých budou - vedle internetových kaváren a škol, které se do programu také zapojily - probíhat počítačové kurzy pro širokou veřejnost. Program začíná 4. února ve 100 městech ČR. Zájemci mohou za poplatek 100 Kč absolvovat dvouhodinový kurz dle vlastního výběru buď pro úplné začátečníky a nebo pro mírně pokročilé. V kurzu by se měli naučit základní úkony s počítačem, například napsat a vytisknout text nebo odeslat e-mail. Knihovny jsou pro záměry tohoto projektu důležité už z toho důvodu, že mají dosah v malých městech a obcích. Dle čerstvých údajů ČSÚ, které má naše ministerstvo k dispozici, se v oblasti rozšíření počítačů ukazuje velká propast mezi velkými a menšími městy. S tímto naším programem se chceme dostat k těm lidem, kteří znají Internet jen z televize a ukázat jim, jak jim může prakticky pomoci v jejich práci a životě.
Usilujeme o to, aby v každém městě a větší obci byla čtyři e-místa zapojená do tzv. intranetu veřejné správy, tedy infrastrukturní sítě, která nabídne kvalitu, dobrou cenu a bezpečnost: radnice, kde by měla fungovat elektronická veřejná správa; škola, jako místo vzdělávání s využitím Internetu; knihovna, jako místo pro vzdělávání a získávání informací pro ty, kteří již opustili školu, a pošta, jako kontaktní místo pro ty, kteří nemají jinou možnost jak získávat a odesílat informace.

Jsou školitelé, kteří budou učit v rámci programu "Národní vzdělávací program počítačové gramotnosti v České republice", speciálně připraveni na práci s poměrně specifickou skupinou lidí?

Myslím, že tento program je dobrým příkladem spolupráce mezi státním a soukromým sektorem. MI by si samozřejmě mohlo vyškolit vlastní lektory a pronajmout prostory, ale to by mohlo skončit poněkud byrokratickým přístupem, jak to mívá stát ve zvyku. Proto jsme využili nabídky společnosti Intel, která podobné programy již realizovala. MI přispívá 100 Kč na každého účastníka školení, o další náklady se podělí komerční subjekty, které na sebe též vzaly organizační povinnosti, a sám účastník, který za kurz zaplatí 100 Kč.

Centrum internetu, společnost, která vznikla pro účely tohoto projektu, se stará o vyškolení lektorů, MI dohlíží na patřičný standard kvality. Vyškolení lektoři jsou především mladí lidé, jejichž speciální příprava se ani tak netýkala počítačových znalostí, ale pedagogické průpravy. Máme také připravený systém vyhodnocování lektorů. Každý účastník kurzu dostane dotazník, ve kterém ohodnotí práci lektora a také přínos kurzu, a dále budeme provádět namátkové kontroly. Skupiny účastníků budou maximálně desetičlenné, protože nechceme vyrábět uživatele počítačů jako na běžícím pásu, ale jde nám o kvalitu a postižení individuálních potřeb účastníků školení.

Jedním z partnerů projektu "Národní vzdělávací program počítačové gramotnosti v České republice" je Národní knihovna ČR. Uvažujete o partnerství s Národní knihovnou a sítí veřejných knihoven na celém území našeho státu jako s možnými partnery pro budoucí záměry a aktivity v rámci vašeho ministerstva?

Jistě, máme s knihovnami pravidelný kontakt mimo jiné i prostřednictvím poradního kolegia, ve kterém je členem Vít Richter. MI má ke knihovnám jednu důležitou povinnost, která vyplývá z již zmíněného projektu intranetu veřejné správy. Naším úkolem je zde zajistit, aby knihovny měly kvalitní přístup k Internetu a aby mohly své služby efektivně nabízet a dále rozvíjet. Z ministerstva kultury jsme převzali financování tohoto závazku a na letošní rok nám byly přiděleny speciální prostředky na připojení knihoven k Internetu. Abych parafrázoval Miloše Zemana, knihovny jsou v našem projektu takovým ostrůvkem pozitivní elektronické deviace po republice.

Znamená to také, že z vašeho ministerstva budou plynout grantové prostředky pro knihovny?

Ne, my budeme knihovnám nabízet (a již tak i činíme) zapojení do projektu intranetu veřejné správy, konkrétně budeme knihovnám nabízet za velmi příznivých ekonomických podmínek velmi kvalitní a bezpečné připojení - v tuto chvíli k Internetu a v budoucnu i do intranetu veřejné správy, tedy do sítě, ve které by se každý občan v budoucnu identifikoval pomocí čipové karty, aby mohl přistupovat k informacím veřejné správy. Naším úkolem je tedy dostat tato kontaktní místa co nejblíže k lidem. Můj pohled na tuto věc je takový, že rozumnější, než stavět informační kiosky na náměstích a vydávat spoustu peněz na to, aby kiosek odolal mrazu a nočním nájezdům opilců, je vytvářet takové informační kiosky v knihovnách, poštách a radnicích. Proto v tomto projektu mají knihovny mimořádnou roli.

Knihovny tedy zůstávají v resortu Ministerstva kultury nebo přejdou do vaší gesce?

Myslím, že knihovna není jen místem pro Internet, Internet je jenom nástroj a mým úkolem je tento nástroj zpřístupnit našim občanům. Poslání knihovny je širší, a proto je správné, aby knihovny zůstaly v resortu Ministerstva kultury. Nechci vést ministerstvo, jehož snahou bude získat co největší počet institucí a co největší rozpočet. MI bude štikou mezi velkými ministerskými kapry, která bude jezdit v tomto rybníce rychle a okusovat kapry tak, aby se pohnuli k řešení určitých problémů. Nebuduji dalšího ministerského kapra, který se bude jen líně převalovat v rybníce a požírat velké rozpočty.

Tento rok se konference INFORUM koná pod záštitou vašeho ministerstva. Každoročně se na ní scházejí pracovníci knihoven a informačních center a odborníci z oblasti informačních technologií a služeb. Co považujete za klíčové - vzhledem k záměrům MI - pro toto auditorium, které je tak trochu také takovou štikou mezi knihovnickými kapry?

V tomto roce se soustřeďujeme na vymezení našeho poslání, jeho osvětlení našim partnerům a na osvětu. Na letošním Inforu bych rád vysvětlil, které věci je možné ode mne očekávat a které nikoli: nebudu rozdávat počítače, nebudu dávat žádné speciální granty, chceme na to jít trochu jinak. Pro toto řešení potřebujeme výrazně pomoc knihoven, především pak jejich zpětnou vazbu. Potřebujeme totiž pohled "odspodu", protože náš přístup musí být celostátní, ale v něm se pak mohou "malé" věci snadněji ztratit. Efektivní zpětná vazba nás tak může včas upozornit na chyby a nedostatky.

Druhá cesta spolupráce spočívá v předávání zkušeností knihovníků v tom, jaké přístupy a metody zvolit při předávání znalostí v rozvoji počítačové gramotnosti. Jejich zkušenost je mimořádně cenná především proto, že právě oni se nejvíce setkávají s lidmi, kteří se rozhodnou překonat strach z nových technologií. Strach z počítačů je totiž podle všech průzkumů větší překážkou, než například jejich cena a jiné bariéry.

Děkuji za rozhovor.