Knihovny pro příští tisíciletí
Ing. Grosz, projektant např. rekonstrukce Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze (MKP) shrnul své poznatky z projektování několika knihovních budov. V referátu se zaměřil na klíčové fáze stavby a objasnil, na co si dát pozor, aby stavba jednak splnila svůj účel a jednak se zbytečně neprodražila. Jako prioritu uvádí dobrý výběr projektanta, přičemž hlavní úlohu při výběrovém řízení by neměla hrát cena, ale reference.
Ing. Horák, projektoval např. interiér Referenčního centra a Studovnu společenských věd NK ČR, shrnul specifika knihoven při zařizování interiérů. Při spolupráci s knihovníky je údajně největší problém jejich nechuť oprostit se od původní podoby interiéru. Knihovníci vlastně žádají kopírování původní místnosti, s tím, že nelpí na původním nábytku.
Nejblíže knihovníkům byla ing. Mlýnková z ateliéru Biblio, který navázal na činnost Technického ústředí knihoven, jehož neexistenci knihovny velmi pociťují. Kromě projektů knihoven a knihovních prostor, ateliér zajišťuje dodávky nábytku a regálů od výrobců specializovaných na knihovny. Jedním z posledním projektů byla rekonstrukce knihovny JAMU v Brně.
Posledním z přednášejících byl dr. Kurka (MKP), promluvil na téma "Rekonstrukcí knihovny práce neskončila".
Seminář byl doplněn blokem exkurzí. Kromě návštěvy mediálně známých institucí - Referenčního centra NK ČR a STK, MKP a Parlamentní knihovny - jsme zavítali i do institucí méně známých. Knihovna Francouzského institutu je účelně vybavená, knihovníci se shodli, že kovovými regály ve volném výběru působí jako skladiště, ovšem na druhou stranu si přiznali, že dřevěné regály jsou úchylkou českých knihovníků. Knihovna CERGE sídlí v honosné budově bývalé banky, připomínající Národní muzeum, samotné knihovně je vyčleněna část přízemí. Zařízením se neodlišovala od předchozí knihovny. Středem obdivu se staly skladištní kompaktní regály. Po knihovnách veřejných jsme pro změnu vyrazili do novostaveb pražských archivů. Archivy jsou na tom po stránce stavební celkově lépe než knihovny. Pouze sedm okresních archivů ještě není modernizováno, dvacet tři archivů již sídlí v nové budově, zbytek má již budovu rekonstruovanou. V posledním desetiletí vzniklo v Praze na Chodovci archivní městečko, kam se postupně stěhuje Archiv hlavního města Prahy (AHMP), Státní oblastní archiv Praha a Státní ústřední archiv (SÚA). Pro orientaci, barevná budova, kterou znáte z dálnice do jižních Čech, je SÚA, AHMP sídlí v budově menší, zakryté SÚA. Stavbou AHMP se podařilo vytvořit kulturní instituci, jaká u nás nemá obdoby. Kapacita archivu je 46 kilometrů dokumentů, zatím je obsazeno 25 km. K dispozici jsou zde všechna zařízení nutná k provozu archivu přelomu tisíciletí. Připomínám, že zřizovatelem není ministerstvo vnitra, ale město Praha. "Dvojče" AHMP, nedokončená budova SÚA, je výrazně slabším jedincem. Ač po stránce technické a technologické se budovy údajně neliší, po stránce interiéru se budovy nedají srovnat. AHMP je sterilní, ale elegantní, SÚA je skladiště. Nevím, jestli je to otázka peněz nebo projektanta. AHMP není nijak okázalý, pouze na stropě nevidíte elektroinstalaci a všemožné rozvody, dveře nejsou z laminátu (imitace smrk), podlahy jsou dlážděné, celý interiér je laděn do bílé barvy. Nebudeme předbíhat událostem, možná se vzhled ještě změní.
Vzhledem k tomu, že mezi účastníky semináře bylo několik ředitelek a ředitelů knihoven, kteří právě stojí před rekonstrukcí nebo i stavbou své knihovny, myslím, že seminář splnil svůj účel a pomůže postavit knihovny, které svůj účel splní též.