Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knižní veletrh v Göteborgu

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Knižní veletrh v Göteborgu

0 comments

Ve dnech 21.-24. 9. 2006 se pod názvem „Bok o‘ bibliotek“ konal 22. knižní veletrh v Göteborgu ve Švédsku, který byl pořádán ve veletržním areálu Svenska Mässan nedaleko od centra města.

Veletrh je převážně švédský, i když jsou na něm zastoupeny i některé další země, např. Finsko, Island, Estonsko, Maďarsko a letos poprvé také Česká republika. Stánek o rozloze 30 m² byl umístěn strategicky nedaleko vchodu. Vystavována byla především dětská literatura a překlady vybraných autorů (např. Hrabal, Topol, Hašek aj.).

Čtvrtek a pátek dopoledne byly vyhrazeny odborné veřejnosti, ale přesto jsem měla dojem, že v těchto dnech veletrh navštěvuje i široká veřejnost. Vstupenka pro „odborníka“ stála 180,- SEK (cca 554,- Kč) na den, pro laickou veřejnost 120,- SEK (cca 370,- Kč). Žádná permanentka nebo sleva pro knihovny neexistovala. Ačkoli se na veletrhu pohybovalo hodně návštěvníků, u pokladen žádný velký nával nebo dlouhé fronty nebyly. To však platilo pouze do doby, než se otevřely brány veletrhu i pro širokou veřejnost, pak se vytvořila poměrně dlouhá fronta.

Po celou dobu konání veletrhu probíhala různá autorská čtení, autogramiády, přednášky, semináře, jak už na knižních veletrzích bývá zvykem. V přízemí probíhal knižní veletrh a semináře se konaly v prvním patře. Na pořadu byla nejrůznější témata, týkající se jak literární produkce, tak politické situace ve světě. Hovořilo se např. o těchto tématech: Selma Lagerlöfová – nejpopulárnější švédská žena; Feminismus a ekologie; Palestina v poezii; Svoboda výrazu – demokratizace nebo kolonizace; Žena v Íránu; Cenzura v kultuře apod.

Zdá se, že Selma Lagerlöfová je ve Švédsku velmi oblíbená. U několika stánků mj. upozorňovali na stoleté výročí vydání její knihy Podivuhodná cesta Nilse Holgersona s divokými husami Švédskem. Další Švéd, který se dočkal velké propagace, byl Carl von Linné. Příští rok uplyne 300 let od jeho narození, na veletrhu proto bylo nabízeno poměrně dost knih jak od něho, tak o něm.

Asi třetina veletržní plochy byla vyhrazena dětské literatuře, ve které jsou Seveřané opravdu dobří. Výběr byl bohatý, knihy krásně ilustrované a pro každý věk, počínaje snad ještě miminky v kočárku (knihy pro děti do tří let) a konče odrostlejší mládeží.

Sci-fi a fantasy bych považovala za přechod mezi dětskou literaturou a literaturou pro dospělé. „Pán prstenů“ už asi trochu vyšel z módy. Film kiny prošel, takže o knihu není takový zájem. Největší vlna zájmu o „Harryho Pottera“ už zřejmě také minula. Zato se hodně vydává T. Pratchett („Zeměplocha“), „Letopisy Narnie“ od C. S. Lewise (možná to souvisí i s tím, že první díl – Lev, čarodějnice a skříň – byl zfilmován) a D. Gemmell.

V literatuře pro dospělé se objevují především švédští a skandinávští autoři. Z cizích autorů, kteří jsou u nás hojně překládáni, jsem vůbec neviděla B. Cartlandovou, minimálně D. Steelovou a hojně thrillery C. Cusslera.

Ve stáncích, ať už nakladatelských nebo knihkupeckých, jednoznačně převládala beletrie. Pominu-li beletrii, pak je tady zřejmě skutečně obrovský zájem o vaření (nejrůznější kuchařky, zavařování, konzervování a další uchovávání ovoce, zeleniny či hub, zdravá výživa), zahradu (nejen, jak založit a udržovat, ale i pěstování květin, stromů, pokojových květin) a dům. Tím myslím opravdu dům, tedy venkovský domek i městskou vilku. Knihy pojednávají o jejich architektuře i zařízení; obvykle je tam málo textu, ale zato hodně barevných ilustrací. Řekla bych, že obsahují velmi konkrétní návody na to, jak si zařídit domácnost. Náboženská a esoterická literatura je zastoupena poměrně málo.

Z odborné literatury byly zastoupeny učebnice, ale čekala bych je ve větší míře. Potom slovníky, ať už překladové, výkladové, encyklopedické nebo pravidla pravopisu. Něco z historie, něco z dějin literatury. Jeden stánek měl velmi bohatou nabídku antických filozofů.

Součástí veletrhu byl i poměrně velký oddíl antikvariátů.

Hned od prvního dne se všude prodávalo. Kromě knih (rozuměj tištěných knih) tu byly zvukové knihy (jak na CD, tak na MC), hudební CD, noviny, časopisy. Knihy se prodávaly s velkými slevami. Cena po slevě se leckdy v přepočtu na české koruny rovnala ceně české knihy. Řada stánků měla procentuální slevy (minimálně -30 %), jinde byly slevy „množstevní“. Slevy nebyly určeny pouze pro odbornou veřejnost (v tomto případě asi hlavně pro knihovny), ale opravdu pro všechny návštěvníky veletrhu.

Celkově veletrh působil jako jedno velké knihkupectví s nepřebernou nabídkou všeho možného. Návštěvnost veletrhu je zřejmě vysoká, zdá se, že Švédové jsou náruživí čtenáři. A podle toho, co jsem viděla, je na veletrhu i velmi slušný obrat.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BUREŠOVÁ, Irena. Knižní veletrh v Göteborgu. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 10 [cit. 2024-12-26]. urn:nbn:cz:ik-12242. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12242

automaticky generované reklamy