V poslední době se stalo zvykem ztotožňovat Internet s pornografickým časopisem, popř. návodem na výrobu atomové bomby. Každého, kdo toto tvrdí, by bylo záhodno posadit před počítač a nepustit ho od něj, dokud se neseznámí s nejneočekávanějšími informacemi, které toto médium nabízí. Já jakožto studentka knihovědy si, nebýt Internetu, nedovedu představit seznámení se světovou knižní historií v obrazech. Narozdíl od pornografie (kdybych o ni stála, asi ji nebudu hledat na Síti, ale v nejbližší trafice nebo videopůjčovně) je zbývajících přibližně 95 % informací, které jsou přes Internet nalezitelné, v reálném životě dost problematicky k sehnání (viz středověké rukopisy, uložené v USA).

V tomto příspěvku představím projekt realizovaný University of Chicago a Centre National de la Recherche Scientifique nazvaný Project for American and French Research on the Treasury of the French Language (ARTFL). Počátky projektu sahají do raných šedesátých let a jeho cílem bylo vytvořit korpus francouzského jazyka. V sedmdesátých letech již slovník obsahoval 150 miliónů slov. Samotný projekt ARTFL začal v roce 1981. Původním cílem byl slovník pro lexikografy, ovšem postupem času a s vývojem informačních technologií se "Poklad francouzského jazyka" stal nedocenitelným pramenem nejen pro studium jazyka, ale i literatury a humanitních věd.

Na Internetu je projekt prezentován od roku 1991 a v současné době korpus obsahuje necelých 2 000 textů, pokrývajících celý vývoj francouzského jazyka. Umožněno je několikahlediskové vyhledávání v databázi slov a bibliografické databázi. Mnoho funkcí je ovšem k dispozici pouze pro platící členy.

Korpus však není jediným výsledkem projektu. Vzhledem k tomu, že část služeb není veřejně přístupná, zmíním se o několika, které jsou volně použitelné. Stěžejní součástí je digitalizovaná podoba význačných francouzských encyklopedií. Nejedná se vždy ovšem o převod do elektronické podoby, nýbrž pouze o vystavení naskenovaných knih. V této souvislosti vyvstává otázka, zda opravdu končí Gutenbergova galaxie, tedy éra tištěné knihy, nebo naopak dochází k jejímu naplnění. Vždyť právě díky Internetu je umožněna plnohodnotná práce s dokumenty, zejména v oblasti vyhledávání, dostupnosti, provázanosti a uchování. Trendem se stalo skenování vzácných tisků a rukopisů, jakožto jediný možný způsob, jak tyto dokumenty zároveň zpřístupnit a uchovat. Tedy princip zůstává, ovšem mění se nosič. Kniha jako médium nebyla zatím překonána, je pouze jinak fixována a zdokonalena. K dispozici jsou tato díla: Thresor de la langue française, Dictionnaire de L`Académie française , Dictionarium latinogallicum, Dictionnaire historique et critique. Prohledávat je možné podle hesel (volně přístupné), fulltextově nebo podle klíčových slov (pro členy). Vrcholem snah o zpřístupnění slavných encyklopedických děl je Diderotova a d`Alembertova Racionální encyklopedie věd umění a řemesel, prozatím je vystaven 1. díl (AA až AZYMITES, cca 5 200 hesel). Prohledávání (plnotextové) je sice pouze pro platící členy, ale pro veřejnost je přístupná demoverze s vyhledáváním dle hesel. Tato encyklopedie je již převedena do elektronické podoby, pouze obrazové informace jsou nasnímané.

Zajímavá je databáze vzácných letáků a periodik z období francouzské revoluce roku 1848. Obsahuje přes 100 nascannovaných dokumentů z období 1848-1851 uložených ve formátu GIF.

Dalšími službami, které ocení nejen příznivci francouzštiny, je možnost procházet a vyhledávat ve francouzsko-anglickém slovníku, anglickém výkladovém slovníku, tezauru ( Roget`s Thesaurus, Webster`s Revised Unabridged Dictionary), několika lexikografických příručkách a fulltextově pracovat s francouzským překladem Bible a čtyřjazyčným paralelním vydáním Písma. Pro milovníky knižní malby jsou zde Hodinky vévody z Berry.

Novinkou, lehce vybočující z tématu, je Opera del Vocabolario Italiano, korpus jazyka italského. S ním souvisí Dante v renesančních tiscích - výstava 450 ukázek z raných tisků Danta.

Internet jakožto informační zdroj podobnými projekty oplývá, vynasnažím se o nich psát v co největší míře. Ovšem hromadně-bulvární sdělovací prostředky budou stále setrvávat u informování o naprosto nedůležitých, okrajových, málo sledovaných aktivitách.