V pátek 14. listopadu 2014 se v prostorách Ballingova sálu Národní technické knihovny konala v pořadí již čtvrtá výroční konference v rámci projektu EFI neboli Efektivní informační služby NTK (a první za jejich peníze, jak v úvodu poznamenal ředitel NTK Martin Svoboda).

Cílem konference bylo představit výsledky klíčových aktivit projektu a poskytnout tak náměty k další diskusi. Program, který byl rozdělený celkem do tří tematických bloků, připravili Štěpánka Žižková, Sasha Skenderija a Stephanie Krueger.

Transformace NTK

První blok konference byl na téma Transformace NTK. Sérii příspěvků uvedla moderátorka bloku Lenka Hvězdová, která svůj krátký příspěvek začala připomínkou velkého úspěchu Evropské vesmírné agentury, které se úspěšně podařilo přistání modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko vzdálené od Země 510 milionů kilometrů.

Sonda Rosetta (jejíž součástí byl modul Philae) byla vypuštěna už v roce 2004 a cesta ji tedy zabrala dlouhých deset let. V kontextu listopadové konference tato cesta na kometu připomínala transformaci NTK, která také neproběhla jen tak přes noc, ale je to složitý a pomalý proces, který začal hned po dokončení stěhování z STK do nové budovy a pokračuje dodnes.

První příspěvek této sekce si připravil ředitel NTK Martin Svoboda, který navázal na povídání o kometě. Na rozdíl od zvířat, která neustále dělají všechno stejně, protože si nemají kam uložit informace a znalosti; lidé ale informace ukládat a předávat umějí (a to i mezigeneračně, což umožňuje vývoj společnosti), a díky tomu dokáží vypočítat i přistání malé sondy na kousku skály půl miliardy kilometrů daleko.

Velkou část své prezentace věnoval také ohlédnutí do historie NTK, která (v přeneseném smyslu) sahá až do roku 1707, kdy císař vydal reskript, aby byla založena škola, která nakonec vznikla o deset let později. V roce 1718 pak čeští stavové věnovali profesorovi Wilenbergovi 300 zlatých, za které nakoupil knihy a další potřeby pro výuku. V roce 1831 pak došlo ke vzniku knihovny na Polytechnice, a tedy i předchůdkyni současné NTK. Mimochodem, uspořádání zmiňované knihovny vymyslel jistý pan Balling.

Pan Svoboda ve své exkurzi do historie nevynechal ani válečná a poválečná léta – od odtržení knihovny od vysokých škol v roce 1953 až po rozpuštění ÚVTEI v roce 1993, kdy se knihovna ke školám vrátila a stala se ústřední technickou knihovnou pod MŠMT. Samotný projekt NTK vznikl v roce 1999, jakožto společný projekt STK, ČVUT a VŠCHT. V roce 2001 bylo vydáno memorandum o společném zájmu a v roce 2005 vznikl koncept nové budovy, která by měla být důstojnou knihovnou 21. století.

Po slavnostním otevření NTK v roce 2009 ale přišlo podle pana Svobody těžké rozčarování. Nedošlo k žádné integraci s ČVUT (a vznikla de facto jen samostatná knihovna v knihovně), docházelo k deponování málo používaných časopisů z VŠCHT a mezi partnery se objevil určitý komunikační blok. Na druhou stranu ale došlo i ke stabilizaci provozu NTK v nových podmínkách a knihovna byla u návštěvníků velmi dobře hodnocena.

V tomto kontextu tedy vznikl i projekt Efektivní informační služby, neboli EFI, který si kladl dva základní cíle: zlepšení schopnosti NTK poskytovat kvalitní služby a ve spolupráci s MŠMT se připravit na roli národního licenčního centra. Ve spolupráci s externími experty  (jako společnost Deloitte) došlo i k usnadnění komunikace s vysokými školami a tedy i další integraci. Základní vize a cíle shrnul pan Svoboda prozaicky: "Chceme, aby NTK byla dokonalá akademická knihovna". To ostatně definuje i Strategie NTK 2014 – 2019.

Po úvodním příspěvku ředitele NTK vystoupila Anna Motejlková, vedoucí oddělení referenčních a oborových služeb, s prezentací na téma "Budování fondů v NTK". Vzhledem k tomu, že knihovna jako taková je nejčastěji vnímána jako kolekce informačních zdrojů, budování fondu a fungující životní cyklus elektronických informačních zdrojů je klíčový.

Jak zaznělo v prezentaci, hlavním cílem knihovny je budovat, udržovat a poskytovat přístup ke kvalitním a důvěryhodným zdrojům informací a rozvíjet fond podle jednotlivých oborům na základě skutečných potřeb čtenářů. Což dává smysl – ale otázka je, jak na to? V NTK se tedy v první řadě podívali, pro koho vlastně svůj fond budují – a ukázalo se, že více než 80% čtenářů tvoří studenti a zaměstnanci vysokých škol (77% a 5%).

Následujícím krokem pak byla nová strategie rozvoje fondu – ať už v oblasti doplňování literatury, časopisů a elektronických zdrojů či naopak vyřazování dokumentů v rámci tzv. obsahové prověrky fondu. Ta se týká dokumentů, jejichž přítomnost (prozaicky řečeno) "neospravedlňuje ani informační ani historická hodnota". Fondy se přitom posuzují z jazykového i obsahového hlediska a berou se v úvahu torza, duplicity či dostupnost v jiných knihovnách.

Oborové budování fondu je poměrně náročná a především odborná činnost, která u pracovníků vyžaduje vysokou specializaci v daném oboru. Více než kdy jindy je tak poptávka po oborových knihovnících, kteří ale na trhu práce v podstatě nejsou, protože současné školství absolventy tohoto typu v podstatě nevychovává. NTK tedy pro tyto oborové pracovníky připravuje vzdělávací kurzy, aby si je v podstatě sami vychovali.

Jako další vystoupil Jan Pokorný, který v příspěvku "NTK Discovery" pohovořil o strategii NTK v oblasti zpřístupňování fondů. Ostatně součástí Strategické priority 3.4.2. je i "Optimalizace uživatelské přívětivosti všech knihovních služeb" – včetně vyhledávání a zpřístupňování fondů.

Zmiňovaná strategie má dva základní cíle: jednak implementaci jednotného vyhledavače, který umožní vyhledat jakýkoliv dokument ve fondech NTK, a jednak vytvoření uživatelsky přívětivého rozhraní všech služeb poskytovaných zákazníkům NTK.

Podobně jako M. Svoboda věnoval i pan Pokorný část své prezentace výpravě do historie – od lístkových katalogů až po automatizované knihovní systémy. Po nástupu digitalizace a elektronických médií se ale situace zkomplikovala a začaly vznikat samostatné informační systémy s vlastními vyhledávacími rozhraními. Tento problém v posledních letech řeší tzv. federativní vyhledavače, které slučují výsledky vyhledávání z více zdrojů a překonávají rozdíly ve formátech. Propojují také lokální a vzdálené zdroje.

Discovery systémy mají tedy jednotné rozhraní, centrální index, a také další pokročilé vyhledávací pomůcky umožňující "objevování" nových zajímavých a relevantních informací a informačních zdrojů. Vyhledávání a dodávání informací je přitom zcela podřízeno potřebám a uvažování koncových uživatelů a mělo by být tedy jednoduché a intuitivní.

Co se týče současného stavu v NTK, podařilo se již nasadit centrální vyhledávač Summon, který umožňuje jednoduché centralizované vyhledávání a v kombinaci s SFX i přístup k plným textům. Současně vznikl i nový web orientovaný na nabízené služby včetně integrované autentizace návštěvníka / zákazníka. I tak ale zatím existuje celá řada informačních systémů, ve kterých mohou uživatelé vyhledávat. Systémová integrace všech těchto rozhraní tak zůstává jedním z hlavních cílů knihovny.

Na příspěvek pana Pokorného navázala Stephanie Krueger příspěvkem věnovaným novému webu NTK – aneb jak zněl podnázev prezentace "vstříc uživatelským potřebám a zvyklostem v globálním prosíťovaném akademickém prostředí".

Co vlastně takové "globální prosíťované akademické prostředí definuje"? Jedná se o dynamické, kolaborativní, interaktivní a sdílené prostředí, které zahrnuje komerční i nekomerční akademické zdroje a vědecké publikační nástroje; přičemž knihovny jsou v tomto prostředí určitým "rozhraním" světa informací. Cílem NTK je tedy co nejrychleji a nejjednodušeji propojit uživatele s relevantními zdroji, k čemuž knihovna využívá zmiňované moderní discovery nástroje umožňující přímý přístup k obsahu.

V rámci projektu EFI se ukázalo, že dřívější webové stránky byly pro uživatele složité a vyhledávání bylo nepřehledné. Cílem tedy bylo již zmiňované zjednodušení a zpřehlednění, aby byl výsledný stav pokud možno na bázi jedné příkazové řádky ve stylu Google. K tomu knihovna využila sérii uživatelských průzkumů a testování použitelnosti, benchmarking, neboli porovnání s weby nejlépe hodnocených knihoven (např. MIT a Stanford) a zapojení tzv. "agilního týmu", který měl na starosti obsah, architekturu a implementaci IT.

Implementace probíhala celkem 11 měsíců, od března 2013 do února 2014. Společně se spuštěním webu došlo i k funkčnímu přizpůsobení VuFind rozhraní katalogu a novému designu portálu Národního úložiště šedé literatury. Paralelně byly také implementrovány dvě jazykové verze (česká a anglická), včetně rezervačního a platebního systému a možností on-line plateb.

Za období od února do října 2014 došlo (v porovnání se stejným obdobím v roce 2013) ke zvýšení návštěv o 46%, počtu návštěvníků o 189%, zvýšení zobrazení (pageviews) o 8% a nárůstu nových návštěv o 109%. Pro pokročilé uživatele je k dispozici například login z jakéhokoliv místa intranetu či nabídka oborových specialistů. Stránky jsou také "mobile-ready", tedy podporují i přistup z tabletů a smartphonů. K dispozici je discovery vyhledávání (s podporou fasetové klasifikace), oboroví průvodci atd.

Současně v novým webem došlo také k oživení aktivit na sociálních sítích, kde také dochází k porovnávání s ostatními knihovnami. Co se týče blízké budoucnosti, i nadále bude probíhat dolaďování platformy discovery, chystá se anglická verze oborových průvodců, odstranění neaktuálního obsahu či usability testování mobilní verze.

Poslední příspěvek první sekce si připravil Jiří Jirát. Tématem byly opět webové stránky, ale tentokrát knihovny ChemTK, spojené knihovny VŠCHT Praha a Národní technické knihovny. Nový web tak měl nahradit původní a dočasný web knihovny VŠCHT, nabídnout uživatelům dostupné zdroje integrované knihovny a včetně možnosti využívání zdrojů obou institucí.

Aby bylo propojení obou institucí co nejjednodušší, nový web ChemTK využíval CMS nového webu NTK. Stránky také využily grafiku a webdesign NTK, jen s mírnou úpravou vzhledu. První verze nového webu ChemTK tak byla v podstatě klonem nového webu NTK, jen s několika drobnými úpravami.

Výhody tohoto řešení byly zřejmé: VŠCHT se tak nemuselo starat o správu webu, o doménu či o věci kolem hardwaru; vše zůstávalo v gesci NTK. Současně tak získali moderní systém a moderní webovou prezentaci a zároveň i schopný a ochotný tým IT podpory. Na druhou stranu, žádný systém (ani Shibbolet) nepodporuje více rolí a určitá omezení byla i kolem CMS (editoři z VŠCHT museli být pro systém "zaměstnanci" NTK).

Otázkou také bylo, jak efektivně udržovat informace, které jsou společně – například otevírací doba budovy, výpůjčky, program v Ballingově sále atd. Nabízely se tři varianty: ruční aktualizace společných částí, automatické přebírání společných částí, a vzájemné odkazování na společné informace – což byla varianta vítězná. Systém se tedy drží zásady "Don't repeat yourself" (DRY), namísto "Write everything twice" (WET).

Co se týče grafiky, na první pohled byla cesta "klonování" poměrně příjemná, protože ChemTK získal odlehčenou grafiku ve stylu NTK a současně i mobile-ready webovou prezentaci. Problém ale spočíval v tom, že weby si byly až příliš podobné a odlišná loga a drobné barevné rozdíly (červená u NTK a fialová u ChemTK) uživatelé nevnímali. Aby bylo jasnější, na který web vedou odkazy, začaly se využívat horní indexy (např. otevírací dobaNTK).

Další otázky se týkaly samotného obsahu. VŠCHT má jiné cíle a jiné cílové skupiny než NTK či ÚOCHB, což by měl reflektovat i obsah. Pro nejbližší období jsou hlavní cílovou skupinou zaměstnanci a studenti VŠCHT, a pro jejich potřeby je určující výzkum, výuka a publikování. Všechny ostatní informace jsou řešené formou odkazu na web NTK nebo jejich vyloučením. To se projevilo i přepracováním homepage ve formě zjednodušení navigačního menu či umístěním nejvyužívanějších a nejdražších zdrojů na prominentní místo.

Case studies

Druhý přednáškový blok byl na téma Case studies a jeho moderátorkou byla Petra Procházková, která bez dlouhých úvodů předala slovo první přednášející, kterou byla Darina Kožuchová. Ta hned na úvod lehce navázala na úvodní slovo Lenky Hvězdové o evropské sondě Rosetta, protože paní Kožuchová nastoupila v roce 2004, tedy ve stejném roce, co sonda Rosetta s modulem Philae odstartovala na svou desetiletou cestu.

Příspěvek paní Kožuchové nesl název "Integrace Národní technické knihovny s Ústřední knihovnou VŠCHT jako model pro případné další integrace", přičemž se paní Kožuchová věnovala i tomu, co této integraci předcházelo. Už v období výstavby a plánování nové budovy NTK (kolem roku 2001) bylo rektory ČVUT a VŠCHT podepsané memorandum o společném zájmu a plánu vytvořit společnou knihovnu. To jednak vycházelo z geografické blízkosti NTK, ČVUT a VŠCHT, a odpovídalo tomu i stavební uspořádání plánované budovy.

Vysoké školy začaly stále méně hovořit o plné integraci a začaly spíše preferovat model "samostatné knihovny" – například v roce 2007 ČVUT požadovalo o jedno patro pro umístění svých fondů. Kolem roku 2008 se začaly objevovat další problémy; například odlišná stanoviska NTK a vysokých škol ohledně sjednocení systému ALEPH. Výsledkem bylo, že po otevření NTK v roce 2009 vznikla oddělená Ústřední knihovna ČVUT v budově NTK a Ústřední knihovna VŠCHT mimo budovu NTK.

Provoz ÚK ČVUT byl zcela oddělen – samostatná studovna, sklady, kanceláře i výpůjční pult; s NTK měli i smlouvu o nájmu nebytových prostor a o podmínkách společného působení v budově NTK. ÚK VŠCHT měla samostatný uzavřený fond časopisů, žádný "živý" fond, žádné společné činnosti; provoz byl zcela mimo NTK.

Důvodů, proč se integrace nepodařila, bylo několik. Například neexistoval právní rámec společné knihovny, účastníci nesouhlasili s vytvořením sdružení, již zmiňovaný nejednotný postoj ke sloučení knihovního systému, personální důvody i postupné "vyhoření" vzájemné komunikace.

Co se integrace týče, následoval proto druhý pokus, který probíhal zhruba od roku 2011, kde NTK vyčlenila speciálního pracovníka pro projekt integrace, do roku 2013, kdy byla integrace NTK a VŠCHT završena. Výsledkem byla integrovaná knihovna s jedním automatizovaným knihovním systémem a jedním společným "fyzickým" pultem. Každá z institucí si doplňuje svůj fond ze svých prostředků, ale uživatelé mohou samozřejmě využívat fondy a služby obou knihoven. Dochází také ke společnému obstarávání licencovaných elektronických informačních zdrojů.

Integrace a spolupráce ale pokračují i nadále. V roce 2013 bylo podepsáno memorandum o připojení Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR k integrované knihovně ChemTK a probíhá i spolupráce s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (zejména v oblasti registrace studentů).

Jako další vystoupila Marcela Ouzká s příspěvkem věnovaným knihovním službám (typu DDS, MMVS, MVS, EoD) a vztahu mezi jejich potřebností a ekonomické výhodnosti. Obecně platí, že meziknihovní služby patří z pohledu SWOT analýzy veřejných informačních služeb k silným stránkám veřejných služeb poskytovaných NTK.

I tak ale knihovna v rámci projektu EFI řešila otázka, jak přejít z éry "minulosti" do budoucnosti, protože stejně jako všechno ostatní, i meziknihovní služby se mění. V současné době dochází k odklonu od tradičního pojetí meziknihovních služeb a přichází éra sdílení dokumentů a e-zdrojů. Knihovny se tak do jisté míry stávají jen "pouhým" přístupovým bodem k elektronickým informacím, ale současně musejí svým uživatelům zpřístupnit i dostatek informací o nově vydaných dokumentech z jednotlivých vědních oborů.

Paní Ouzká se ve své prezentace věnovala i jednotlivým službám, od jednotlivých meziknihovních služeb (výpůjční, reprografické či informační), až po služby jako Current Contents (průběžné zasílání kopií obsahů z každého došlého čísla časopisu z fondu knihovny) či EOD, eBooks on Demand. Jednotlivé služby také doplňovaly statistiky jejich využití, například počet abonentů, počet vyřízených požadavků atd.

Například u Mezinárodních meziknihovních výpůjček je od roku 2008 patrný každoroční pokles, ovšem naopak s lehkým nárůstem v posledních dvou letech. Mezi hlavní příčiny patří jednak krize v roce 2008 (a s tím související snižování rozpočtů výzkumných institucí), dále pak větší nabídka elektronických zdrojů a současně i lepší dostupnost (i cena) zahraničních publikací (např. na Amazonu). Podobná situace je i v oblasti vnitrostátní výpůjční služby.

V prezentaci zazněl také projekt Virtuální polytechnické knihovny, který vnikl kolem roku 2000 a zahrnul 47 převážně technických knihovnických institucí, které sjednotily informace o svých fondech do souborného katalogu VPK.VPK přitom nabízí jak dodání plného textu (formou EDD či reprografické služby), tak MMS i Current Contents. Podobně jako v případě MVS a MMVS i u služeb VPK počet požadavků pozvolna klesá, ale i tak se NTK snaží o další rozvoj – například ve formě zapojení krajských knihoven, která zatím v systému VPK nejsou. Současně probíhají snahy o propojení souborného katalogu ČR a souborného katalogu VPK.

Poslední příspěvek v sekci případových studií přednesl Luboš Chára, správce souborného katalogu VPK, který představil fórum pro uživatelskou podporu NTK. Jedná se o otevřené fórum, jehož cílem je spokojený zákazník.

Počátky fóra sahají do roku 2013, kdy začala fungovat skupina uživatelské podpory při integraci NTK a VŠCHT. Tato skupina byla poměrně úspěšná a vznikl nápad, aby podobný "user support group" existoval i nadále a týkal se celé NTK. Do skupiny se může zapojit jakýkoliv zaměstnanec NTK, přičemž klíčová je odbornost, nikoliv organizační příslušnost.

Fórum je tedy zcela otevřené komukoliv z NTK. Účastníci se schází jednou za 14 dní, přičemž z každého setkání je písemný zápis – dochází tak ke sledování řešených témat. Mezi hlavní okruh řešených problémů patří již několikrát zmiňované zlepšení přívětivosti knihovny pro návštěvníky, což je ostatně v souladu i s cíli definovanými v rámci projektu EFI.

Pan Chára prezentoval také "Top 10", neboli rekapitulaci deseti nejvýznamnějších témat, které fórum v roce 2014 řešilo. Žebříček pro zajímavost tvoří: zrušení zástav pro studenty VŠCHT, služby na patrových pultech, zlepšení rezervačního systému, ztišení knihovny, kreditní karty v NTK, možnost vzdálené registrace, statistiky dotazů, měnička na drobné, tisk v Noční studovně a rozšíření výpůjčních služeb.

Na user support group řešili také několik priorit v souvislosti s projektem EFI. Jednalo například o užší spolupráci s vysokými školami, spolupráce při implementaci rozhraní Vufind, zavedení nového rozpisu služeb v oddělení služeb, zavedení vzdálené registrace a nových způsobů platby, či případová studie prodloužení otevírací doby (ve formě noční studovny ve třetím patře NTK).

Nástroje a projekty

Třetí a poslední přednáškový blok konference EFI byl na téma Nástroje a projekty. Moderátorkou této sekce byla Štěpánka Žižková, vedoucí referátu národních projektů.

První příspěvek této sekce si připravila Alena Chodounská, která v něm představila tzv. Manažerský informační systém. Ten vznikl jako jeden z výstupů projektu EFI a jeho cílem bylo usnadnit rozhodování a určování další strategie NTK, napomoci zlepšování služeb, akviziční strategii, poskytnou analýzu využití prostor a v neposlední řadě usnadnit hodnocení výsledků a dosažených cílů. Slovy strategické priority 3.4.2 "Vytvoření analytického rozhraní nad každou službou a stanovení parametrů sledujících její využívání".

Jak tedy již zaznělo, Manažerský informační systém byl výstupem projektu EFI. Dodavatelem byla společnost KOMIX, která na systému pracovala v letech 2012 až 2013, přičemž k předání došlo v lednu 2014. Cílem systému bylo sledování kvality poskytovaných služeb a hledání potenciálních slabých míst. Z toho důvodu byl MIS koncipovaný jako služba orientovaná na lidi (zejména pak vedení knihovny a vedoucí oddělení a týmů) a na procesy (jako např. strategické rozhodování, nákupy knih, marketing atd.).

Co se týče technické architektury řešení, systém sleduje celkem 208 ukazatelů a získává data např. z Alephu, z platebních systémů, rezervačních systémů, z registru akvizice EIZ atd. Informace se do centrální databáze statistik dostávají manuálně i automaticky. Přístup k datům je možný z Excelu (aplikace MIS-Excel) nebo přes aplikaci QlikView. Manažerskému systému se v NTK aktuálně věnují dva týmy: Tým pro efektivní aplikaci (MIS-A) a Tým pro technický rozvoj (MIS-T).

V závěru své prezentace zmínila Alena Chodounská také některé příklady, kdy MIS pomohl knihovně objevit nějaký problém a naznačit jeho možné řešení. Například statistika vstupů do knihovny po jednotlivých dnech pomáhá při rozpisu směn – a například se ukázalo, že v neděli do knihovny v podstatě nikdo nechodí. Při pohledu na návštěvnost v jednotlivých hodinách se zase ukázalo, že mezi osmou a desátou hodinou už chodí jen minimum lidí, a naopak mezi dvanáctou a druhou jich je nejvíce (a je třeba služby posílit).

Miroslava Sudová následně představila další výstup projektu EFI, a zároveň projekt, který byl realizován s podporou Evropského sociálního fondu v ČR (ESF) v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), Registr akvizice elektronických informačních zdrojů.

Nejprve tedy krátké představení: Registr akvizic EIZ je registr, ve kterém je možno získat informaci o existenci elektronických informačních zdrojů pořizovaných s podporou z veřejných prostředků v ČR. Registr tak usnadňuje analýzu jádra EIZ v oblasti vědy, výzkumu a inovací (VVI) a v budoucnu ho bude možno použít jako informační podklad pro centralizovaný nákup elektronických informačních zdrojů v ČR.

Prvotní podnět pro vytvoření RA EIZ poskytlo MŠMT, přičemž jeho samotný vznik a vývoj následně probíhal v rámci zmiňovaného projektu EFI. Vývoj softwarového řešení probíhal od února do května roku 2013 opět ve spolupráci s firmou Komix. Od června do srpna 2013 probíhal testovací provoz za přítomnosti odborníků z NTK a dalších knihoven a k samotnému uvedení do ostrého provozu došlo po vyhodnocení zpětné vazby v září 2013.

Tím ovšem vývoj RA EIZ ani zdaleka nekončí. V současné chvíli běží pouze pilotní provoz a probíhá uzavírání spolupráce s dalšími knihovnami. Na první pololetí roku 2016 se také plánuje implementace RA EIZ do služeb Centrálního systému zajištění EIZ. Registr akvizic elektronických informačních zdrojů je aktuálně k dispozici na adrese http://raeiz.techlib.cz.

Jako další vystoupil Ondřej Dostál s příspěvkem na téma SCOAP3 a na téma otevřeného přístupu k výsledkům vědy a výzkumu. SCOAP3 (Sponsoring Consortium for Open Access Publishing in Particle Physics) je mezinárodním sdružením více jak tisícovky knihoven a výzkumných center z více jak 24 zemí, které ve spolupráci s klíčovými vydavateli prosazuje otevřený přístup k vědeckým článkům na poli jaderné a subjaderné fyziky. Projekt zastřešuje Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se sídlem v Ženevě.

Pan Dostál nejprve pohovořil o tom, jak konsorcium funguje a jaké je "workflow" získávání článků; a posléze se věnoval současné situaci po necelém roce fungování. Do konsorcia bylo k listopadu minulého roku zapojeno již 26 zemí a více než tisíc partnerů po celém světě, v repozitáři je uložených přes 3.700 publikovaných článků a CERN má i poměrně významnou vyjednávací pozici, což institucím šetří prostředky.

Posledním příspěvek konference EFI 2014 si připravil Martin Svoboda, který pohovořil o současném stavu CzechElibu, neboli Národního centra pro elektronické informační zdroje. Ve svém příspěvku se věnoval přípravným jednáním i postupné realizaci.

Přípravná jednání vyvrcholila na konci ledna 2014 v Brně, kde bylo po náročném jednání dohodnuto, že Asociace knihoven vysokých škol nehodlá předkládat konkurenční model licenčního centra a hodlá spolupracovat na koncepci s dalšími výzkumnými organizacemi včetně NTK. 8. zasedání sněmu Rady vysokých škol z 22. května 2014 zase přijalo usnesení o podpoře licenčního centra s tím, že na projekt bude vyčleněna částka z rozpočtu na vědu, výzkum a inovace, že se podpora bude týkat akademické sféry a že bude zajištěna ekonomická zpětná vazba s jasně stanovenou spoluúčastí podpořených organizací.

Současný stav je tedy takový, že ačkoliv Národní technická knihovna je připravena, ale Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání nebude do konce roku (2014) otevřen, což může znamenat velký časový problém a do jisté míry je ohroženo i zachování kontinuity dostupnosti EIZ. Odpovědnost je nicméně na straně MŠMT a RVVI (Rada pro výzkum, vývoj a inovace).