"...V novém rozsáhlém průzkumu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který prověřoval schopnost využít vědomosti v praxi, čeští patnáctiletí školáci skončili v průměru. Stejně jako v roce 2004, kdy se tato studie dělala poprvé. ... Tón ve vzdělávání zatím určují jiné země. Finsko, jehož ekonomika patří k nejvýkonnějším na světě, se stále drží na prvním místě. Finové podle odborníků nutí děti, aby uměly samy hledat informace. ... " (MF DNES, 7. 12. 2004, s. B4).

Obsahem konference Informační gramotnost – vědomosti a dovednosti pro život, která se konala 2. prosince 2004 v Moravské zemské knihovně v Brně, je právě problematika práce s informacemi, podpora a získávání schopností a dovedností mladých lidí jak informace nejen vyhledávat, hodnotit, pořádat, ale také využívat ve škole i v osobním životě. Jak lze vytvořit motivační, inspirativní informační prostředí, které bude podporovat a doplňovat výukový proces ve školách.

Informační centra pracují ve školách, stále více tradičních školních knihoven se transformuje na studijní a informační centra, jejichž základem je knihovna s připojením na internet. Prostřednictvím konference se snažíme ředitelům škol, pedagogickým odborníkům, učitelům zprostředkovat teoretické a praktické poznatky a zkušenosti z této oblasti.

Konference měla poprvé zahraniční hosty – ze Slovenska přijela pracovnice Ministerstva školství SR Alena Mihaliková, ředitelka Slovenské pedagogické knihovny PhDr. Helena Pangrácová a PhDr. Elena Sakálová, která přednáší na UK v Bratislavě a systematicky se věnuje problematice školních knihoven. Konference je od svého počátku prezentována na stránkách časopisu Ikaros, poprvé byl mediálním partnerem časopis valnehromady.cz.

První část byla věnována přednáškám odborníků z vysokých škol a odborných pracovišť. PhDr. Helena Pangrácová informovala přítomné o činnosti SPK (www.spgk.sk) a její podpoře školním knihovnám, situaci ŠK v SR a o projektu Otevřená škola, jehož cílem je zpřístupnit materiální a intelektuální bohatství, kterým disponují školy nejširší veřejnosti. Školní knihovny tvoří samostatný podprogram, který má za cíl podporovat celoživotní vzdělávání (i širší veřejnosti obce či regionu), ve spojení s projektem Infovek vytvářet místa veřejného přístupu k internetu, realizovat čtenářskou a informační výchovu a podporovat tak rozvoj čtenářské a informační gramotnosti obyvatelstva. Stanovené cíle jsou v souladu s knihovním zákonem SR a se Strategií rozvoje slovenského knihovnictví do roku 2006. Následující příspěvky se zabývaly využíváním moderních technologií ve školách. O vlivu technologií na inovaci výukových metod hovořil ing. Bořivoj Brdička (www.spomocnik.cz). Ve svém příspěvku vycházel ze současného vývoje výukových metod a srovnával dva protikladné přístupy – instruktivní a konstruktivní. Konstatoval, že instruktivní, tedy programovaná výuka, množství konkrétních znalostí získávaných stálým opakováním, pevné osnovy apod. v našem školství stále převažuje. V době rozvoje technologií, rostoucího množství informací, ale také vyšší dostupností těchto informací je celosvětovým trendem konstruktivní přístup, projektová výuka, samostatná práce a schopnost vyhledávání i zpracovávání informací s jejich dalším využitím. Tento přístup je již doporučován v legislativních materiálech (školský zákon, rámcové programy). PhDr. Jiří Zounek, FF MU Brno, se věnoval některým aspektům implementace ICT do života škol a jejich kultury a e-learningové podpoře výuky na VŠ (www.phil.muni.cz/elf). Vysokoškolské knihovny a jejich podpora informační gramotnosti studentů byly prezentovány v příspěvku vedoucí ÚK pedagogické fakulty MU v Brně (www.ped.muni.cz/vyuka) Mgr. Petrou Šedinovou. Zabývala se konkrétními formami informačního vzdělávání, které vedou studenty k samostatné práci, jsou zaměřené na praktické zjišťování, vyhledávání a zpracování informací, na kritické hodnocení informačních zdrojů. Upozornila na nedostatečnou přípravu středoškolských studentů přicházejících na vysoké školy. Seznámila přítomné s činností IVIG a zejména s pilotním průzkumem IG na 3 vysokých školách. Všechny tyto zkušenosti, postupy je nutné propojit a knihovníci s nimi mohou dále pracovat a doplňovat je.

Mgr. Vladislav Tomášek, Ústav pro informace ve vzdělávání (www.uiv.cz) se věnoval ve svém příspěvku výzkumům PISA a řešení problémových úloh v tomto projektu. Světoví odborníci považují za jádro klíčových kompetencí pro život a práci v budoucím světě schopnost řešit problémové úlohy, v nichž se prolínají různé postupy, způsoby znázornění i prvky a pojmy z různých oborů. Tři hlavní typy problémových situací, které byly v projektu zkoumány jsou rozhodování, systémová analýzy a projektování, odstraňování chyb. Poslední téma v tomto bloku znělo Kooperativní výuka s podporou knihovny a informačního centra. Příspěvek, přednesený Mgr. Dagmar Mikuláškovou, učitelkou a knihovnicí, a Ing. Ivo Mikuláškem, ředitelem ZŠ v Dobroníně (www.dobronin.cz/knihovna a IC), se zaměřil na práci školní knihovny a vymezení toho, co může pro školu znamenat rozšíření její činnosti o informační výchovu, která je pojímána jako prostředek, nikoli jako cíl, a propojení této práce s výukou do té míry, že tvoří neoddělitelný celek práce pedagogů. Proto má škola zpracovaný projekt studovny – informačního centra, které umožní naplňovat tyto snahy v odpovídajícím prostředí a rozsahu. Příspěvek byl velmi podnětný a přítomné ředitele a učitele zaujal a získal.

Druhá část konference byla věnována knihovníkům, učitelům, těm, kteří vedou školní knihovny a mohli svou práci prezentovat ostatním. Účastníci poznali prostřednictvím prezentace a komentáře knihovnice Jitky Havelkové, jak pracuje velké informační centrum na integrované střední škole se zaměřením na strojírenství a výpočetní techniku (www.iss-copbrno.cz), které se skládá ze studovny a knihovny, je automatizované (SW CLAVIUS) a má profesionálního pracovníka. Knihovnické a informační služby jsou zde poskytovány studentům i zaměstnancům školy, centrum je však i místem pro studium individuální či ve skupinách, pro chvíle volného času, kdy je možné číst časopisy, studovat, setkávat se a komunikovat se spolužáky. Různorodou činnost poskytuje také školní informační centrum Střední pedagogické školy v Ostravě (www.spsmo.cz), či informační centrum Střední zdravotnické školy v Brně (www.szs-jaselska.cz). Ředitelka školy postupně vybudovala moderní informační centrum, které je automatizované, průběžně doplňované nejen monografiemi, ale také audiovizuálními dokumenty. Navíc působí velmi estetickým dojmem a stalo se oblíbeným místem studentů. PhDr. Jana Křehlová, knihovnice školní knihovny na Hanspaulce v Praze (www.zshanspaulka.cz) se zaměřila na svou netradiční činnost v oblasti práce s knihou, výtvarné soutěže a informační výchovu v andersenovském roce. Aktivity školní knihovny pro zrakově postiženou mládež (www.sss-ou.cz) přiblížila ve své prezentaci učitelka a knihovnice PhDr. Taťana Rašková. Hodně napovídá i podtitul prezentace Nejen knihy patří ke knihovně a informačnímu centru. V této specializované škole to platí, knihovna je místem i pro práci zájmových kroužků, místem, kde se organizují nejrůznější soutěže, ale také čeká (tedy s knihou, časopisem v ruce nebo u internetu, nebo jen tak se povídá) na další výuku, rodiče. O postupu a především náročnosti přebudování školní knihovny v plně fungující a na knihovnických standardech pracující informační centrum na Janáčkově konzervatoři v Ostravě hovořila Bc. Kateřina Kudlová. Mgr. Monika Juchová, učitelka a knihovnice z Vyšší odborné školy informační a knihovnických služeb v Brně (www.vosis.cz) se zamýšlela nad možností informačního centra působit jako místo prevence sociálněpatologických jevů. To lze realizovat prostory s přívětivou atmosférou, kvalitními informacemi o drogových závislostech či šikaně, adresářemi a kontakty na odborná pracoviště, přítomností informačního pracovníka, který může být tím, komu se žáci svěří spíše než učiteli.

Studenti studentům - tak by se dala nazvat aktivita studentů ÚISK UK Praha Martiny Pfeiferové a Jana Vrzáčka, kteří realizují Kurz informační výchovy na Obchodní akademii v Táboře. Připravují hodiny informační výchovy pro studenty 3. ročníku s tematickými okruhy např. Knihovny a informační instituce, Informační etika atd. Kurz vzniká jako nadstavba diplomové práce a bude to jistě velmi dobrá a inspirativní zkušenost.

Konference, která probíhala v nabitém konferenčním sále MZK, ukázala, že se stala již tradičním a žádaným setkáním. Stále více škol, tedy ředitelů a učitelů, si uvědomuje potřebu "informačního pracoviště, specializované učebny", potřebu informačního zázemí, které poskytuje studijní a informační centrum školy. Jak zdůraznil ředitel Základní školy v Dobroníně, ing. Ivo Mikulášek, rámcové vyučovací programy, poskytují možnost samostatné práce studentů, možnost kontruktivního přístupu k výuce. A ještě poznámka: školní knihovny po stránce odborné mají již tradičně "zajištěnou" pomoc od veřejných knihoven. Také Klub školních knihoven SKIP (vznikl v roce 2003) má velké plány a pomalu je začíná uvádět do života, i to bude tedy podpora a pomoc pro práci školních knihoven.