V pražském hotelu Clarion se ve středu 27. a ve čtvrtek 28. listopadu 2013 konala konference Medtel 2013. Hlavním pořadatelem konference byla obecně prospěšná společnost Medtel ve spolupráci s IMA s.r.o. – Identifikační systémy za podpory společnosti CompuGroup Medical, Světové zdravotnické organizace – Kancelář WHO v České republice, České lékařské společnosti J. E. Purkyně a Technologického centra AV ČR. Organizační zajištění pak měla na starosti paní Milena Zeithamlová z agentury Action M.

Dvoudenní konference Medtel byla rozdělena do 5 sekcí a představila různé pohledy na elektronizaci zdravotnictví, zavádění informačních technologií do zdravotnictví a koncept eHealth. Přednášejícími byli odborníci ze soukromého sektoru i státních institucí, ale také zahraniční odborníci z evropských zemí, kde úspěšně probíhá elektronizace zdravotnictví, a především ze Světové zdravotnické organizace, která z velké části určuje vývoj v této oblasti. První tři sekce byly na programu ve středu 27. listopadu. Čtvrtá a pátá pak uzavíraly čtvrteční program konference. Hlavním moderátorem byl Jiří Ochozka z obecně prospěšné společnosti Medtel.

Zleva: Hotel Clarion, návštěvníci konference Medtel a úvodní slovo Jiřího Ochozky

První sekce Systémy e-zdravotnictví v praxi ambulantních a praktických ordinací se věnovala především problematice praktického používání informačních systémů ve zdravotnictví. Sekci A moderovali Petr Struk a Vladimír Přikryl.

Prvním příspěvkem konference byla Elektronická preskripce od Pavla Březovského, ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Byl zde popsán funkční základ a procesy informačního systému, práce s identitami a způsob fungování celého systému. Jedná se o dílčí část elektronizace zdravotnictví, která bude platit v České republice od 1. 1. 2015.

Následující příspěvky popisovaly produkty a řešení společnosti CompuGroup Medical. eHealth koncepce CompuGroup Medical – sen nebo skutečnost? byl název příspěvku Vladimíra Přikryla, generální ředitel CompuGroup Medical CZ a SK. Autor se zde zabýval obecnými otázkami konceptu eHeatlh a vysvětloval možné řešení, které firma nabízí prostřednictvím jejich produktů. Důvody pro elektronizaci zdravotnictví jsou především stárnutí populace a zvyšování nákladů na zdravotní péči. To vede k nutnosti zefektivnit celý systém, čehož se docílí zavedením prvků konceptu eHealth.

Jan Hlaváček s příspěvkem Elektronizace v rukou lékařů popsal produkty firmy CompuGroup Medical, které nabízejí pro praktické lékaře, zubaře a další zdravotnické zařízení. Věnoval se také obecné rovině strategie zavádění informačních systémů a požadavkům lékařů na tyto systémy. Nejpodstatnější faktory pro lékaře je transparentnost, důvěryhodnost, realizovatelnost, udržitelnost a efektivnost nákladů společně se smysluplností zavedení systému jak pro lékaře, tak i pro pacienta. Na něj navázal Ondřej Zeman, sales manažer CompuGroup Medical s příspěvkem Elektronická výměna dat ve zdravotnictví, který popsal způsoby komunikace laboratorních výsledků a záznamů pacientů mezi produkty firmy a ostatními produkty vyskytujícími se na trhu.

Aleš Novák, praktický lékař, představil ve svém příspěvku Elektronická výměna dat v praxi možnosti a praktické zkušenosti s používáním informačního systému firmy CompuGroup Medical v elektronické komunikaci s ostatními praktickými lékaři, ambulantními lékaři a zdravotnickými zařízeními.

Zleva: Pavel Březovský, Jan Hlaváček a Aleš Novák

Další příspěvky z této sekce byly Online ordinace je tu Jakuba Gulyáse, Jak rychle, bezpečně a efektivně komunikovat s pacienty Ivany Kučerové a Elektronicky asistovaná primární péče Jaroslava Jansy.

Sekci B: Asistivní technologie ve zdravotnictví moderovali Lenka Lhotská a Tomáš Trpišovský. Prvním příspěvkem této sekce nesl název Osobní přenosné přístroje - teorie a praxe autorek Lenky Lhotské a Olgy Štěpánkové z ČVUT v Praze. Následující příspěvek Petera Pharowa z Fraunhoferu IDMT Gamifikace - použití osobních přístrojů a jejich možnosti pro aplikace v {e-, m-, p-} Health vysvětlovat využití sociálních sítí při používání např. mobilního telefonu jako nástroje pro přístup k osobním datům o zdravotním stavu pacienta.

Praktickou ukázkou využití technologie pro sledování ukazatelů ohrožující zdraví představil Jiří Havlík z firmy IMA s.r.o. v příspěvku Nanoelektronika pro mobilní systémy AAL Systems: monitorování kvality vzduchu. Obecnou rovinu této problematiky naopak popsal v příspěvku Senzory, aktuátory a sítě senzorů pro eHealth Nor Asbjorn Hovsto.

Jiří Ochozka se ujal moderování sekce C: eHealth v kontextu evropské a mezinárodní spolupráce. Začátek této sekce patřil příspěvku Judity Kinkorové z Technologického centra AV ČR eHealth v novém rámcovém programu Horizont 2020 na roky 2014-2020. Jednalo se o představení nové politiky a programů Evropské unie, které reagují na demografické změny v Evropě. Dochází totiž ke změně paradigmatu nahlížení na zdraví, kdy se přesouvá důraz z léčby na prevenci a kvalitnější diagnostiku právě za pomoci informačních technologií. K tomu je důležitý faktor zkvalitnění gramotnosti samotných pacientů. Podstatným rysem nového rámcového programu Horizont 2020 je také zaměření na podporu aktivního zdravého stárnutí.

Další příspěvek Ladislava Švece z Centra mezistátních úhrad Řešení EESSI (Electronic Exchange of Social Security Information) v České republice popisoval národní řešení v elektronické komunikace mezi evropskými pojišťovnami a portálové aplikace pro zdravotní pojišťovny, Centrum mezinárodních úhrad a připravované propojení i na Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Současnou poptávku po mobilních platformách a řešení firmy IBM představil v příspěvku Mobilní aplikace ve zdravotnictví Borislav Borissov.

Zleva: Vladimír Přikryl a Clayton Hamilton, Peter Pharow a Borislav Borissov z IBM

Následující příspěvky prezentovaly zkušenosti v zavádění konceptu eHealth v evropských zemích. Šlo o následující příspěvky eHealth v Rakousku – záměry a skutečnost od Johannes Kandutsch, francouzskou zkušenost v příspěvku Elektronická výměna dat ve zdravotnictví od Noela Nadera, eHealth a programy telemedicíny v Itálii a středomoří od Francesca Sicurella a příspěvek Maďara Pála Simona ICT řešení ve zdravotnictví Osobní péče (pHealth): Možnosti a očekávání.

První čtvrteční blok příspěvků sekce D: Standardy v NIS, kterou moderovali Martin Zeman a Milan Jansa zahrnovala přednášky Hynka Kružíka a Miroslava Zámečníka z České společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně na téma Nové koncepty v národním standardu pro přenos zdravotnických dat, Libora Seidla a Daniela Krsička z 1. Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy na téma Standardy a metody – hnací síla udržitelných inovací a přednášku Kamila Ehrenbergera, Evy Chmelové a Daniela Mičánka ze společnosti Medical Systems a. s. na téma Zkušenosti s využitím DASTA formátu při integraci informačních systémů v řetězci nemocnic Agel.

Moderátory Sekce E: Podpora veřejného zdraví – WHO byly Petr Struk a Jiří Holub. Jako první promluvil Clayton Hamilton ze Světové zdravotnické organizace na téma Zdravotní informace pro podporu zdravotní politiky. Představil ve zkratce řadu dokumentů Světové zdravotnické organizace, jako např. The European Health Report 2012 nebo National eHealth Strategy Toolkit, které nabízí data, návody a doporučení pro posun konceptu eHealth a vytváření národních strategií.

Předposlední příspěvek celé konference se vztahoval také ke Světové zdravotnické organizaci. Miroslav Zvolský a Jan Hrabec v příspěvku Prezentace vybraných specifických ukazatelů nemocnosti prostřednictvím nástroje InstantAtlas představili tento software od společnosti GeoWise, jenž využívá právě Světová zdravotnická organizace. Ta umožnila využívat Ústavu zdravotnických informací a statistik díky bezplatné licenci k zpracování a srovnání dat z národních registrů a zpřístupnění aktuálních údajů a analýz.

Na úplný závěr konference zazněl příspěvek Dlouhodobé uchování a online zpřístupnění odborných zdravotnických informací v Národní lékařské knihovně od Heleny Bouzkové, ředitelky Národní lékařské knihovny. NLK se snaží mimo jiné v současné době o vybudování digitální knihovny přes rozhraní systému Summon od producenta ProQuest.

Zleva: Johannes Kandutsch, Francesco Sicurello, diskuse po skončení prezentace a přestávka na občerstvení