Ačkoliv si lidé stále většinou spojují knihovnu primárně s knihami a tištěnými materiály, význam elektronických dokumentů a služeb neustále narůstá. Stejně tak se pozvolna mění i referenční služby - kromě klasických dotazů, tedy ústních, písemných či telefonických, se používají i nové způsoby komunikace: e-mail, chat či SMS. A právě virtuální referenční služby byly hlavním tématem příspěvku pana Hoivika.

Tyto služby jsou zatím jen velice málo využívány. Nicméně i když si to asi ne každý uvědomuje, i v této oblasti je značná konkurence – množství institucí (komerčních i nekomerčních) nabízejí zdarma informační služby a ‚otázky a odpovědi‘. Navíc se zde objevuje i jisté dilema: pokud by knihovny nabízely kvalitní služby všem, pak by byly brzy zavaleny nezvládnutelnou masou dotazů. Tuto situaci by bylo možné řešit zvýšením pracovní kapacity, snížením kvality odpovědí, odpovídáním jen na vybrané dotazy a podobně. Tak jako tak, v současnosti obdrží Biblioteksvar (norská verze „Ptejte se knihovny“) jen asi 1% z celkového objemu dotazů směrovaných na veřejné knihovny, takže prostoru pro další růst je zde dostatek.

(JR)