Library of Congress v čele bohatě dotovaného programu na archivaci a zpřístupnění digitálních dokumentů
Téměř 100 miliónů dolarů (v přepočtu asi 3,8 miliardy korun) má být investováno do pětiletého ambiciózního amerického National Digital Information Infrastructure and Preservation Program, jehož předmětem je registrace, archivace a zpřístupnění elektronických dokumentů. Pozornost bude věnována především těm, které neexistují paralelně v tištěné nebo analogové podobě. Čtvrtinu této částky představuje navýšení rozpočtu Library of Congress, která byla pověřena vedením těchto aktivit, v roce 2001. Zbytek prostředků má pocházet z poloviny z federálních veřejných zdrojů a z poloviny ze sponzorských dotací, které získá samotná knihovna. Program má být realizován v úzké součinnosti s federálním ministerstvem obchodu a White House Office of Science and Technology Policy. Jako nezbytná se předpokládá spolupráce s dalšími informačními institucemi, pochopitelně včetně těch, které se v této oblasti již angažují (Research Libraries Group, Council on Library and Information Resources, OCLC, National Library of Medicine, National Agricultural Library a National Archives and Records Administration).
Rámec programu byl formulován na základě analytického materiálu LC 21: A digital strategy for the Library of Congress (zveřejněn v červenci 2000), který pro Library of Congress zpracovala skupina odborníků sestavená při National Academy of Sciences. Zpráva poukázala na to, že pokud má Library of Congress hrál roli instituce, která shromažďuje a uchovává americké dokumentové dědictví, musí do svého fondu zahrnout i neustále se rozšiřující škálu elektronických (online) dokumentů. V tomto směru byl management Library of Congress podroben kritice za svůj liknavý postoj (ve srovnání s některými evropskými státy, které se této problematice na úrovni centrálních knihoven věnují - např. Nizozemí a Finsko). Ve zprávě je formulováno 54 doporučení, která se týkají knihovnických, technologických a organizačních aspektů budování repozitáře digitálních dokumentů.
Program přirozeně navazuje na zkušenosti z úspěšného pilotního projektu American Memory (1990-1994), který se stal součástí širšího National Digital Library Program (vyhlášen v roce 1994). V jeho rámci bylo digitalizováno a na webu volně zpřístupněno 90 sbírek tištěných, fotografických, kartografických, zvukových a filmových děl (celkem pět miliónů knihovních jednotek), které se vztahují k významným událostem a osobnostem z historie Spojených států, z fondu Library of Congress a dalších institucí. Jak však zdůraznil J. O'Donnell, pracovní skupina, v jejímž čele stál, nepovažuje ze strategického hlediska digitalizaci analogových dokumentů za tolik naléhavou. "Zatímco tuto činnost je možné odložit, digitální dokumenty, které se nyní ztratí, budou pravděpodobně ztraceny navždy," řekl doslova New York Times u příležitosti vydání zmíněné zprávy.