Medicína a informace v digitálním věku
Aktuální a relevantní informace byly, jsou a budou pro medicínu bez nadsázky životně důležité. Pod termínem medicínská informatika, pro tento obor nejčastěji užívaným, si však můžeme představit velké množství oblastí, od informací vědeckých po informace lékařské, od statistického zpracování dat po biokybernetiku. Prvně jmenovaný výsek, vědecké informace, je nám knihovníkům a informačním pracovníkům nejbližší, proto bude tento sloupek věnován jemu, a protože žijeme v digitálním věku, zaměřím se především na informace dostupné v elektronické podobě. Na úvod několik příkladů.
Tak jako v jiných oborech, i v medicíně se s nástupem nových informačních technologií a masovým rozšířením počítačů výrazně rozšířily možnosti přístupu k informačním zdrojům. Zdroje, které byly dříve v moci knihovníků, mají nyní k dispozici nejen lékaři, ale i jejich pacienti, a producenti těchto zdrojů dělají co mohou, aby jim přístup usnadnili. S příchodem www získali k tomuto účelu ideální prostředek, a tak se nemůžeme divit, že počet www stránek s medicínskou tematikou a jejich obliba mezi tzv. koncovými uživateli roste každým dnem.
Jedním z nejvýznamnějších průlomů ve vystavování medicínských informačních zdrojů na webu bylo rozhodnutí americké National Library of Medicine, producenta největší lékařské bibliografické databáze Medline, zpřístupnit počínaje červnem 1997 nejen Medline, ale i ostatní své bibliografické a faktografické databáze zdarma prostřednictvím systémů PubMed, Internet Grateful Med a Toxnet on the Web. NLM také umožnila ostatním poskytovatelům informačních služeb vytvořit vlastní rozhraní pro přístup k těmto databázím, takže vyhledávání v Medline je dnes standardní součástí všech velkých medicínských portálů. Ostatní americké vládní agentury následovaly a zveřejnily nejrůznější užitečné databáze, například databázi klinických studií či databázi tzv. doporučených postupů, seznam registrovaných léčiv, ba dokonce i texty patentů aj.
Další kapitolu v elektronickém zpřístupňování medicínských zdrojů tvoří elektronické verze tištěných periodik (ale i online časopisy nemající žádnou tištěnou obdobu), které jsou rostoucí měrou propojovány s bibliografickými databázemi a díky společné snaze vybraných nakladatelů i mezi sebou navzájem, takže uživatel může putovat v rámci svého tématu od jednoho článku ke druhému, aniž by vstal od stolu. Paralelně s vytvářením nakladatelských archivů, vesměs placených, jsou zakládány volně přístupné archivy textů, které dosud nebyly publikovány standardní cestou nebo jsou určeny pouze k elektronickému publikování. Tyto články a zprávy nejsou omezeny často zdlouhavým hodnotícím procesem, a proto se k uživateli dostanou podstatně rychleji.
Mezi služby přístupné lékařům a jiným zdravotnickým pracovníkům patří i služby medicínských portálů, kde lze najít téměř vše, počínaje bibliografickými databázemi, časopisy, příručkami, poštovní schránkou, prostorem pro vlastní webovou prezentaci, a konče online postgraduálním vzděláváním. Ani pacienti zde nepřicházejí zkrátka, některé portály jsou věnovány výhradně jim, takže lékaři se zvolna začínají bát, že co nevidět zaklepe na dveře jejich ordinace "informovaný pacient".
Lékařské knihovny samozřejmě nechtějí zůstat pozadu a snaží se přitáhnout unikající uživatele zpět do svých sítí nabídkou nových služeb, rozšiřováním svých fondů a zjednodušováním přístupu k nim. Zejména v zemích, kde se zdravotnictví neustále potýká s finančními problémy jako je tomu u nás, mohou knihovny výrazně přispět k rozšíření spektra informačních zdrojů vytvářením konsorcií pro hromadný nákup databází, a tak dále.
Databáze, portály, knihovny, časopisy, informovaní lékaři a pacienti... ve výčtu příkladů bych jistě mohla pokračovat. Mým cílem však tentokrát nebylo poskytnout vyčerpávající přehled, nýbrž poukázat na některé z oblastí, nad kterými se budeme v rámci tohoto sloupku setkávat. Doufám, že to budou setkávání přínosná.