Koncem letošního léta, ve dnech 9. - 11. září 2001, uspořádala Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Muzeem umění v Olomouci, Českou komorou architektů, Britskou radou a Open Society Institute v Budapešti mezinárodní konferenci s názvem Knihovna a architektura - rizika spolupráce v informační společnosti. Záštitu nad konferencí převzala rektorka Univerzity Palackého v Olomouci, prof. Jana Mačáková.

Mezinárodní konference byla pracovním setkáním předních evropských knihovníků a architektů, kteří představili své nově vybudované nebo rekonstruované knihovny.

Zahájení konference se uskutečnilo v krásném historickém sále obnoveného Klášterního Hradiska v Olomouci za účasti krajského hejtmana ing. Jana Březiny a prorektorky Univerzity Palackého doc. Hornové. Účastníci konference si v Klášterním Hradisku prohlédli historickou barokní knihovnu, cenné fresky a sochy pocházející od nejlepších umělců své doby, působících na Moravě. Slavnostní zahájení konference bylo důstojným začátkem i její pracovní části, která probíhala dva následující dny v Muzeu umění. Program prvního dne byl věnován novostavbám, druhý den byl zasvěcen rekonstruovaným knihovnám.

Prvním přednášejícím konference byl Andrew Lass, který působí jako profesor kulturní antropologie na Mount Holyoke College v Massachusetts. Vyzdvihl úlohu knihoven v dnešní společnosti jako zdrojů informací v tištěné i elektronické podobě. Zdůraznil především jejich roli sociální - roli knihoven jako míst setkávání se lidí každého věku, vzdělání i postavení. Knihovny by se podle jeho názoru neměly podobat továrním halám, měly by být místy, kde se může normálně žít, místy, kde si může člověk dokonce i odpočinout.

Účastníci konference se seznámili s Britskou knihovnou v Londýně, kterou představili architekti Sir Colin St. John Wilson a jeho manželka paní M. J. Long. Francouzskou národní knihovnu v Paříži prezentovala knihovnice, paní Anne Pasquignon. Novou Univerzitní knihovnu ve Varšavě přijel představit její ředitel, pan Henryk Hollender. Z Brixen-Bressanone přijeli dva architekti Jens Oberst a Regina Kohlmayer a dva knihovníci, ředitel knihovny Franz Berger a Klaus Kempf - ti prezentovali novou univerzitní knihovnu. Alexandrijskou knihovnu představil architekt Martin Roubík.

V rámci programu, který byl věnován novostavbám, byly rovněž předvedeny naše nejvýznamnější nové velké knihovny. Státní vědeckou knihovnu v Liberci předvedli její ředitelka Věra Vohlídalová a architekt knihovny Radim Kousal. Za Moravskou zemskou knihovnu v Brně vystoupil ředitel knihovny Jaromír Kubíček a architekti Petr Benedikt a Tomáš Adámek.

Z rekonstruovaných knihoven v České republice byly představeny dvě: Městská knihovna v Praze, kterou prezentovala knihovnice Jaroslava Štěrbová, architekti Jiří Zavadil a Jiří Grosz, a Informační centrum Univerzity Palackého v Olomouci, které představil jeho ředitel Rostislav Hladký.

Poslední vystoupení konference bylo věnováno předvedení modelu Národní technické knihovny, která se v nejbližší době začne budovat v Praze. Prezentaci demonstrovali ředitel Státní technické knihovny Martin Svoboda a architekti Roman Brychta, Adam Halíř, Václav Králíček a Petr Lešek.

Úterní odpoledne bylo věnováno diskusi kolem kulatého stolu. Vedli ji renomovaní odborníci ve svých oborech, architekt Miroslav Masák a knihovník Martin Svoboda. Diskutovalo se na přesně zvolená témata, po přesně vymezenou dobu. Brzy se rozvinula živá diskuse, která však v zájmu dodržení času musela být po uplynutí vyhrazeného času vždy přerušena. Tématy pro diskusi byly například knihovny a politika, místo a zadání, vliv vývoje technologií. V čase, který byl pro diskusi kolem kulatého stolu vymezen, nemohly být samozřejmě nalezeny všechny odpovědi na nabídnuté otázky. Bylo zajímavé sledovat, v kolika reakcích se názory knihovníků i architektů shodovaly. Všichni jsme si uvědomili, jak důležitá je spolupráce lidí, kteří pracují ve dvou velmi výrazně odlišných profesích, jakými jsou architektura a knihovnictví. Uvědomili jsme si také, že naším společným přáním je především spokojenost čtenářů v dobře organizovaných knihovnách umístěných v krásné architektuře.

Celá konference byla prodchnuta atmosférou porozumění a radosti z vzájemného setkání. Ujišťovali jsme se, že se sejdeme znovu a opět otevřeme otázky, které bychom chtěli a měli společně řešit. Dobrá nálada, která se nesla celou konferencí, byla však tvrdě přerušena sdělením, které jsme vyslechli po ukončení konference. Byla to zpráva o zahájení teroristického útoku na USA. Tehdy jsme si uvědomili, jak náročné a komplikované je vybudovat krásné a účelné budovy, vdechnout jim život a jak snadné je, zničit je. Myslím však, že přeci jen stojí za to, abychom dále spolupracovali při budování nových knihoven, abychom společně vytvářeli krásné prostředí, které může přinést našim čtenářům možnost vzdělávání se ve společnosti podobně naladěných lidí.