Moderne Buchkunde : Bücher in Bibliotheken und im Buchhandel heute
UMLAUF, Konrad. Moderne Buchkunde : Bücher in Bibliotheken und im Buchhandel heute. 2., aktualizierte und neu gefasste Auflage. Wiesbaden : Harrassowitz Verlag, 2005. 191 s. Bibliotheksarbait 2. ISBN 3-447-04176-5. ISSN 0945-4632.
Toto druhé vydání uvedené publikace vyšlo po osmi letech po vydání prvním, které bylo podle sdělení autora v předmluvě zaměřeno na praxi knihoven. Druhé vydání je rozšířeno o zaměření na nakladatele, knižní obchod a všechny druhy knihoven. Čtenářsky je určeno studujícím a učitelům knihovědy, knihovnictví a problematiky médií a také pracovníkům v praxi knihoven a knižního obchodu, kteří mají zájem o zvyšování své kvalifikace.
Obsah knihy se člení do tří částí: První z nich o rozsahu 15 stran má název Tištěná média a knihy. Popisuje obecně formální znaky jednotlivých druhů tištěných médií (mimo jiné uvádí např., že pro statistiky UNESCO je kniha publikací o nejméně 49 stranách), také stručně historii vzniku knihy ve formě kodexu, jiné významy slova kniha (např. elektronická kniha) ad. Podrobně rozvádí zvláštní znaky tištěných médií, jejich přednosti a omezení v porovnání s audiovizuálními a digitálními médii a konstatuje, že odlišnosti obou nosičů informací vyplývají z jejich odlišné fyzické formy. Např. tištěná média jsou použitelná bez přístrojů, vyžadují ovšem pro stejné množství informací mnohem větší prostor a jsou mnohem těžší, papír je v souladu se způsobem své výroby archivovatelný po staletí, zatímco schopnost archivace digitálních médií je dosud nejistá, nebo že tištěná média nemohou být interaktivní a nevytvářejí hypertextová zobrazení, ale jejich použití je okamžité a bezprostřední aj.
Dále popisuje některé specifické funkce knihy jako prostředku pro využití volného času, oblíbeného dárku, hodnotného uměleckého artefaktu a prostředku dalšího vzdělávání. Souhrnně k otázce funkce tištěných médií konstatuje, že tištěná média mají v podstatě stejnou působnost jako média obecně, a to zprostředkovat informace a znalosti, zprostředkovat etické, sociální a kulturní normy a hodnoty, uspokojovat potřeby zábavy a ve své estetické a sociální funkci naplňovat potřeby a zájmy různých sociálních skupin, jako jsou mládež, senioři, ženy aj.
Zajímavou složkou tématiky publikace by mohl být odstavec týkající se funkčních rozdílů tištěných a elektronických médií. Po úvodním konstatování, že tištěná kniha zůstane komplexním nosičem informací a že masové rozšíření elektronických médií jako nosičů informací se nebude konat na knižním trhu, ale v oblasti elektronických služeb včetně internetu, je tato část textu věnována konstatováním očekávaných změn v činnosti nakladatelství a knižního obchodu a návodům k jednání, jak na tyto změny reagovat. Předpokládá též návaznost tištěných médií na elektronická např. tím, že nakladatelství budou zpracovávat aktualizace knih na CD-ROMech nebo budou v knihách uvádět hesla a adresy na internetu, které umožní přístup k aktuálním on-line dodatkům. Avšak popis funkcí elektronických médií, který byl byl obdobný výkladu funkce tištěných médií a zvláště knihy, v tomto odstavci ani nikde jinde v publikaci uveden není.
Druhou částí obsahu publikace je kapitola nazvaná Dimenze vnější formy a způsobu vydání (na 25 stranách). Zabývá se vlastnostmi a znaky vnější formy některých typů tištěných dokumentů, tj. vázaných knih, brožur, knih do kapsy, děl na pokračování a edic, hudebnin a šedé literatury. Dále popisuje společné znaky tištěných dokumentů, mezi které patří formát, papír, vyzba, velikost písma, vydání či náklad.
V této kapitole je též pojednání na téma „knihy s přílohami a kombinace médií“. Obsahuje vedle výčtu možných druhů volných příloh a doprovodných materiálů (mezi nimi je jednou položkou CD-ROM) též úvahy na téma, jak má postupovat knihovna při nákupu literatury s přílohami na elektronických nosičích nebo samostatných publikací na těchto nosičích, při jejich zařazování do fondu a stavění na regále, katalogizaci jako jednosvazkových nebo vícesvazkových děl ap. Použitelný návod k jednání však tyto úvahy nepředstavují.
Třetí částí knihy je kapitola Druhy knih odborné literatury (na 53 stranách). Uvádí jmenovitě deset druhů odborné literatury, mezi nimi oborové knihy, vědecké knihy, příručky, učebnice ad. Každý druh je definován zejména z hlediska úrovně a záběru zveřejňovaných poznatků, okruhy uživatelů, kterým je určen, a dalšími skutečnostmi, např. podílem daného druhu literatury v knižní produkci v Německu a podílem ve fondech různých typů knihoven. Popř. obsahuje též několik příkladů konkrétních titulů, v některých případech seznam německých nakladatelů, kteří daný druh knih vydávají ad.
Zajímavým druhem odborné literatury jsou „oborové knihy“ (Fachbuch). Podle definice autora představují „plynulý přechod k populární odborné knize, k učebnici a k vědecké knize, také k rádci – vždy podle úrovně obsažených informací, vztahu ke stupni výuky a podle metodické blízkosti k vědě. Někdy jsou označeny jako učebnice pro odborné a vysoké školy a pro výuku povolání, rovněž tak vědecké knihy a školní pomůcky jsou označeny jako oborové knihy. Mnohé oborové knihy se jmenují rádce. Oborové knihy, které obsahují zcela nebo převážně vyobrazení, se nazývají též atlasy…“.
Autor současně konstatuje, že podle počtu titulů, nikoliv však podle výše nákladů, jsou oborové knihy jednou z největších částí knižního trhu v Německu, i když jejich podíl na sortimentu trhu klesl ze 17 % v r. 1980 na 14 % v r. 2004. Naskýtá se otázka, co z hlediska vztahu k výše uvedené definici oborových knih bylo do statistiky započítáno.
Další samostatné kapitoly jsou věnovány druhům krásné literatury, sebraným spisům, komiksům, literatuře pro děti a mládež a umělecké literatuře.
Na konci knihy je rozsáhlý seznam literatury (276 položek v německém a 9 položek v anglickém jazyce) a věcný rejstřík.
Na závěr otázka: Je tato kniha někomu a k něčemu užitečná? Asi ano – svými kapitolami o druzích odborné a další literatury pro německé knihkupce a studenty knihovnictví na středních i vysokých školách, dále pracovníkům německých nakladatelství radami, jak změnit a přizpůsobit např. činnost při konkurenci stále se rozšiřujícího trhu zpřístupňování informací elektronickými médii. Nelze mít námitky proti konstatování, že i při růstu mediálního šíření informací a poznatků zůstávají knize její nezastupitelné funkce a zánik nakladatelství vydávajících knižní literaturu nehrozí.
Pro hlubší osvětlení funkčních změn tištěné knihy v souvislosti s elektronickým publikováním, což autor nabízí čtenářům v předmluvě, by bylo užitečné popsat druhy a formy těchto médií, které jsou v současné době na trhu, i jejich předpokládaný vývoj, a funkční změny knihy pojednat v těchto šiřších a podrobnějších souvislostech.