Staré úsloví marketingových kreativců zní, že negativní reklama je taky reklama. Takže nevadí, když reklamní poutač, spot či banner dá na svého zadavatele nebo realizátora vědět, že neumí pořádně česky, že mu příliš neříká logika nebo že se snaží potenciální zákazníky lákat na něco, co je ve své podstatě vlastně odpudivé. Stávají se ovšem i případy, kdy se reklamní poutač ocitne v kontextu, který mu dodá nové, zadavatelem nezamýšlené významy, a hned je na světě údiv, pohoršení či kopa legrace. Během mnoha let, kdy si těchto jevů redakce Ikara především v reálném prostoru všímá, se jí podařilo nasbírat pro ilustraci tohoto jevu řadu dokladů, z nichž některé pro pobavení i poučení našich silvestrovských čtenářů uvádíme níže.

Svět informačních technologií a techniky vůbec

Vysokorychlostní internet stále leckde chybí, ale pokud si chcete pořídit ještě něco lepšího, tedy vysokorychlostní online internet, musíte zamířit výhradně do jihomoravských Židlochovic

Tak nějak přemýšlíme, že provozovatel tohoto brněnského podniku má vlastně pravdu, když neužívá termínu "černobílé kopírování", protože ona bílá barva se ve skutečnosti nekopíruje, ale zůstává tam, kam se nenakopírovala barva černá. Navíc je to označení obecnější, neb když se kopíruje z černobílé předlohy na žlutý papír, muselo by se vlastně mluvit o kopírování černožlutém atd. Gratulujeme k lingvistickému objevu!

Útlocitný majitel firmy kdesi na Semilsku se chtěl pravděpodobně vyhnout nařčení, že půjčuje „však-vy-víte-jaké“ trpaslíky, a proto dané slovo poněkud upravil. Dosáhl tak i vyšší sémanticko-hermeneutické hodnoty svého sdělení, neb skútr je vozidlo jednostopé – má tedy jedno kolo vpředu a druhé vzadu –, což je krásně patrné právě ve slově „skůtrů“. A přetočí-li se tento nápis na poutači vzhůru nohama a zároveň stranově, jak je naznačeno v pravém horním rohu obrázku, je to „karosované jednostopé vozidlo s podlážkou mezi koly“ (SSJČ) vyloženě jako (na)malované.

Brzdy jsou věcí důležitou, proč tedy provozovatel podniku (někde ve východních Čechách, blíže lokace neurčena) posílá své případné zákazníky do zadní části těla? Nebo že by to bylo varování, že tam skončí, pokud si nenechají brzdy seřídit? A seřídit právě u něj? Babo raď.

Nejde o reklamní poutač, ale informační hlášku (v brněnském bankomatu), nicméně zařazujeme ji jako zářný příklad toho, jak dnešní úřady a firmy bastardizují češtinu.

Svět knih, informací a duchovna vůbec

Když si čtete o vyvražďování celého národa, mučení mužů, znásilňování žen, pokusech na dětech a dalších nepředstavitelných hrůzách, je to podle marketingových specialistů ta pravá chvilka příjemné pohody, v níž přijde k duhu chutná kávička... Alespoň to naznačuje záložka, vložená do dané knihy v knihkupectví Luxor na pražském Václavském náměstí. Upozorňujeme pochybovače, že tato fotografie není manipulovaná.

Zde ani tak nejde o problém reklamního poutače jako spíše podnikatelského záměru. Co vedlo pana majitele tohoto poděbradského podniku ke sloučení dvou uvedených živností do jedné, stavebně neoddělené prostory, suď bůh. Chovatelé drobného zvířectva čtou pouze výstavní katalogy zaměřené na jejich chovance a maximálně nějakou tu brožuru či příručku o tom, jak jejich miláčky dovést k větší kráse a spokojenosti. Roduvěrný návštěvník antikvariátů pak z podniku pro nesnesitelný zápach různých krmivověsměsných substancí brzo uprchne, nemluvě o tom, že si nebude chtít domů pořídit knihu zapáchající stejně.

Název daného prostoru v budově na Zelném trhu v Brně vzbuzuje poněkud pochybnosti, co se v této „preventivně informační místnosti“ odehrává. Jsou v ní občané preventivně informováni? Nebo jsou jim naopak informace preventivně zatajovány? Nebo zde dochází k nějaké formě informační hygieny? Či v ní probíhá předběžný výslech? Úřednické ptydepe je dnes tak rafinované, že v úvahu připadají nejen tyto, ale i řada dalších výkladů.

Chápeme-li křížky u cest jako reklamu svého druhu (totiž reklamu na víru či boha), pak tento křížek je dokladem toho, že jeho fundátor do důsledku pochopil biblické sdělení „Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je nebeské království“. Výkřik „Ježýšy Kryste“ jystě k bohu doletí rychlejy, protože výra v něm vyjádřená dostává křýdla.

Svět kultury a zábavy vůbec

Reklamní sdělení organizátorů kutnohorského kulturního léta 2012 je jasné: „Na naší akci se ubavíte k smrti.“ Je potěšitelné, že i v těchto odlehlých venkovských oblastech znají knihu Neila Postmana.

Kam jinam jít koupit dárek než do "darlandie" v Havlíčkově Brodě? Nevadí, že jsme vytvořili kočkopsa, neb "giftland" či "presentcountry" pravda zní poněkud divně a "darzemě" nebo "pozornostát" ještě divněji. Snad jedině "krajdar", to se ale nepříjemně blíží kořeni "krad-".

Ano, ano, když přijdete do našeho casina, ocitnete se na vrcholu. Nebo – vaše peníze vyletí komínem? Asi podle toho, jaké budete mít v Havlíčkově Brodě štěstí.

Svět kaváren, restaurací a jídla či pití vůbec

Myslíte si, že kanibalismus je věcí dávné historie, nebo maximálně nějakých zapadlých, na periferii současné globální civilizace žijících primitivních kmenů? Kdepak, tato zvrhlá praktika je provozována přímo v centru Prahy v jednom z nejlepších restauračních podniků, Francouzské restauraci v Obecním domě. Bez mrknutí oka vám tu naservírují k obědu za necelou pětistovku tři dobře propečené Chody. Jak známo, Chodové bývali a jsou urostlí chasníci s tvářemi ošlehanými západními větry a muskulaturou ztvrdlou běháním po pohraničních horách, toto menu tedy rozhodně není pro každého.

Ani v Brně není o kanibalistické praktiky nouze. Rádi byste ochutnali Čecha v aspiku či Němce na modro? Obraťte se na podnik na rohu Křenové a Masné ulice, kde vám dané speciality jistě rádi připraví. Holanďana v housce už v nabídce mají.

Provozovatel jedné z mnoha pražských restaurací, které tyjí z Haškovy a Švejkovy pověsti, si pro přilákání potenciálních zákazníků nechal dokonce scénku ze známého románu vymalovat na fasádu. Zadavatel, popř. realizátor tohoto bohulibého nápadu bohužel pozapomněl, že uvedená scénka se v románu odehrává za třeskutého mrazu a v závějích sněhu. Inu což, cizinci ze Švejka stejně znají jen to jméno a ti ostatní ať nás neotravují s detaily... Mrvení Švejka pro komerční účely však není nic výjimečného, z dříve zveřejněného článku je patrné, že se tak děje často, dokonce i v zahraničí.

Když někdo v Brně vymyslí tak hloupou a v podstatě velmi návodnou reklamu (originál na obrázku vpravo nahoře), nesmí se pak divit, že na ni lid reaguje po svém...

Za sloupem uprostřed snímku je poněkud ukryt nápis „Úpravna psů“. Vzhledem ke kontextu není úplně jasné, zda se vztahuje k podniku vlevo, nebo vpravo. Na rozdíl od dalších dvou nápisů postrádá šipku, je tak možné, že tato cedule je společná pro oba podniky. Křížová ulice v Brně.

Zde se údajně "točí" víno, pravověrný vinař je proto daným reklamním poutačem značně vytočen. Nehledě k tomu, že ze sudů se víno stáčí vždy, jde tedy o oxymorón pleonastický.

Palačinky, káva, čaj a vše ostatní v tomto havlíčkobrodském podniku jsou skutečně vynikající, ten češtin však mírně pokulhává. A víte, co se stane, když na to upozorníte obsluhu? Místo poděkování a omluv se vám dostane ujištění, že za to on nebo ona opravdu nemůže, že to zařizoval pan vedoucí...

Ajaj, tak tady se cosi hodně nepovedlo. Nebo naopak povedlo? Čert ví. Plakát v brněnských Kohoutovicích, ale v zásadě může viset kdekoli jinde. Fotografie není manipulovaná.

A vůbec!

Na závěr malý bonus. Uvedené místo není kulisou připravovaného filmu z válečné Prahy, ale skutečně se nachází v jedné pražské lokalitě. Školní výpravy by neměly jezdit na Karlštejn, ale právě sem. Karlštejn totiž nikdo nezbourá (jeden výtečník se jej za první republiky jen pokusil prodat), zato toto místo dříve či později přičinlivostí nějakých tupých úřednických nebo podnikatelských mozků zmizí. Přitom by mělo být zakonzervováno pro další generace. Aby vydrželo v aktuálním stavu co nejdéle, neuvedeme jeho přesnou lokaci, a vyzýváme členy Klubu za starou Prahu: Prosím, jednejte, a nenechejte tuto výjimečnou pražskou památku zaniknout! (No kidding and no ironing, really. Nur Kurzwaren. Grüss Gott, Herr Lütke.)