Musím říct, že mě příspěvek šéfredaktora Neviditelného psa Ondřeje Neffa s názvem Dobrá, nebo špatná zpráva? [1 ], který jsem si přečetla v příloze Lidových novin Media @ Komunikace (13. 7. 1998), mírně rozladil. Pan šéfredaktor mi totiž "ukradl" myšlenku, kterou jsem hodlala uplatnit v některém ze svých příspěvků nebo vystoupení určených pracovníkům veřejných knihoven na téma „vliv Internetu na akviziční činnost knihoven". Slibně jsem tuto myšlenku rozvíjela během procházek se svým dobře viditelným (černým středním) kníračem. Sama sebe jsem obdivovala, že mě – "nesci fistu" a "oběť humanitní blbosti" – něco takového vůbec mohlo napadnout, jenže teď už mi to nikdo neuvěří…

Naštěstí jsem vzápětí našla solidní "náhradu", na jejímž příkladu je rovněž možné ilustrovat rychlý rozvoj moderních informačních technologií a jejich vliv na způsoby šíření informací – a tím pochopitelně také na činnost knihoven v blízké budoucnosti. Jde navíc o vlivy, jež posunují možnosti zpřístupňování informací poněkud dál od tradičních zvyklostí, než je tomu ve výše zmíněném případě. Praktické výsledky těchto vlivů představované "elektronickými knihami" využívají všech výhod elektronického publiková ní i šíření informací prostřednictvím sítě Internet, ale zachovávají přitom určité formální znaky tradičních knih, na něž si čtenáři zvykli a jejichž nesporných výhod by asi bylo škoda se vzdát.

Dosavadní vývoj elektronického publikování, závislost na využívání počítačů i nezbytnost vytištění rozsáhlejších dokumentů pro čtení, brání zatím rozšíření elektronického publikování mimo doposud převažující oblast (vědeckých) periodik, monografií (zatím především z oblasti výpočetní techniky), výukových materiálů a referenční literatury. Publikační aktivity totiž narážejí na pochopitelnou neochotu čtenářů číst nebo studovat rozsáhlé dokumenty přímo v elektronické podobě na obrazovce počítače. Kromě namáh ání zraku a řady dalších argumentů proti, jsou těmi hlavními výhradami námitky typu: počítač si nemůžete vzít do postele (vlaku, tramvaje, parku, k vodě…). Milovníci pěkně vypravených papírových knih by jistě dokázali vyjmenovat řadu dalších důvodů, proč zachovat tradiční formu knihy i v digitálním věku. Elektronické šíření dokumentů má však řadu nesporných výhod, proto se změny zřejmě nezastaví (před některými de facto iracionálními argumenty) a zasáhnou nakonec všechny oblasti vydavatelské činnosti.

To vše se nutně projeví i v činnosti knihoven. Nastal tak čas k tomu, aby si těchto dalekosáhlých možností moderních informačních technologií a jejich vlivů na knihovnickou profesi začali více všímat také pracovníci veřejných knihoven. Nejen proto, že se na trhu brzy objeví první praktické výsledky snah o sblížení výhod digitální technologie a tradiční tištěné knihy. S vědomím toho, jaký obrovský skok kupředu znamenal rozvoj síťové komunikace v několika posledních letech, je nezbytné se již dnes zamýšlet nad tím, jakým způsobem mohou tyto nám zatím vzdálené novinky změnit v nedaleké budoucnosti práci knihoven. Dnes je samozřejmě obtížné odhadovat, jakým směrem půjde vývoj v této oblasti v následujících letech a zda jej ovlivní právě zmiňovaná "elektronická kniha". Rozhodně však stojí za to se nad těmito "e-knihami" zamyslet také nad budoucností papírové knihy v elektronickém věku [2]. A možná také nad tím, zda mají budoucí elektronické dokumenty opravdu vycházet z tradiční koncepce knihy ovlivněné technickými možnostmi své doby a používaným materiálem [3].

"Elektronické knihy" – SoftBook, Rocket eBook, Librius – Millennium Reader a EveryBook – představují přenosná technická zařízení o rozměrech běžné knihy s displejem s vysokým rozlišením a s napájením bateriemi, jejichž životnost dosahuje až 40 hodin (Rocket eBook). Elektronické dokum enty (např. knihy nejrůznějších žánrů, časopisy nebo denní tisk) jsou dostupné prostřednictvím sítě Internet. Díky "elektronickým knihám" je možné tyto dokumenty uchovávat, přenášet a číst obdobně jako tištěné knihy nebo časopisy – třeba v posteli nebo na pláži. Samozřejmě s využitím všech výhod, jaké elektronické dokumenty čtenářům poskytují (rychlé prohledávání obsahu prostřednictvím klíčových slov a frází, změny velikosti fontů podle potřeb čtenáře, vytváření záložek, anotací apod.). Přístup k elektron ickým dokumentům v elektronických knihkupectvích je řešen buď přes počítač (Rocket eBook nebo Millenium Reader) připojený k Internetu (ten může sloužit čtenáři jako osobní knihovna) nebo přímo "elektronickou knihou" připojenou k síti modemem (SoftBook). K apacita "knih" je různá, pohybuje se od 4.000 stran (Rocket eBook) až po 500.000 stran (EveryBook). "Elektronické knihy" by se měly objevit v prodeji již v listopadu letošního roku, s výjimkou produktu firmy EveryBook, jehož různé verze se na trh dostanou postupně počínaje lednem 1999. Zajímavé jsou cenové relace těchto zařízení. Softbook: 299 $, Rocket eBook: 499 $, EveryBook (nejdražší model): 1500 $. K cenám za hardware je ovšem nutné připočíst i další poplatky za poskytované služby.

Neméně zajímavou myšlenku z oblasti elektronického publikování představuje projekt Last Book [4, 5] řešený výzkumnými pracovníky z MIT µMedia Lab. Ti se pustili do vývoje elektronického inkoustu a elektronického papíru. E-Ink Corporation je společnost založená s cílem zajistit komerční využití těchto nových technologií. Zatím však jde o projekt, s jehož praktickými výsledky se budeme moci seznámit až za několik let, tě žko odhadnout, kolik jich bude. Stručné (a laikovi, jako jsem já, jakžtakž srozumitelné) vysvětlení záměru řešitelů projektu poskytuje příspěvek v časopise Byte.

Na závěr jsem si ponechala ještě jednu z dalších koncepcí elektronické knihy. Tu si může vyzkoušet již dnes každý, kdo má počítač připojený na Internet. Firma ModernAge Books se orientuje na poskytování digitá lních publikačních služeb nakladatelům. Software, který vyvinula, umožňuje číst elektronické knihy na počítači způsobem, který vychází z vlastností tradičních tištěných knih a který zároveň těží z možností nabízených elektronickými dokumenty. Jde vlastně o jednu z alternativ k formátům používaným pro elektronické dokumenty (html, pdf aj.). Pro práci s nabízenými dokumenty je nezbytná instalace volně dostupného prohlížeče V-book.

Literatura:

[1] NEFF, Ondřej. Dobrá nebo špatná zpráva? Lidové noviny, 1998, roč. 9, č. 161, 1998-07-13, s. 22.

[2] BARKER, Philip. The future of books in an electronic era. Electronic Library, June 1998, vol. 16, no. 3, s. 191-198.

[3] NIELSEN, Jakob. Electronic books – a bad idea. Alertbox [online]. July 1998. Dostupný z: http://www.useit.com/alertbox/980726.html>.

[4] LEHMANN-HAUPT, Christopher. Creating "the last book" to hold all the others. New York Times [online]. 1998-04-08 [cit. 1998-10-28]. Dostupný z: http://www.nytimes.com/library /arts/040898book.html>.

[5] JACOBSON, J., COMISKEY, B., TURNER, G., ALBERT, J., TSAO, P. The last book. IBM Systems Journal [online]. 1998, vol. 36, no. 3 [cit. 1998-10-28]. Dostupný z: http://www. almaden.ibm.com/journal/sj/363/jacobson.html>. ISSN 0018-8670

[6] BRYANT, James E. The electronic book – a users wishlist. [online]. Dostupný z: http://www.luna.co.uk/~jbryant/pages/ebook.htm>.