V první polovině září se knihovničtí kronikáři mohli chopit svých kalamářů a připravit se k zápisu do kronik a letopisů, protože došlo k velice významné a dlouho očekávané události: ve středu 9. září byla v pražských Dejvicích slavnostně otevřena Národní technická knihovna.

Národní technická knihovna

Magické datum 09/09/09 zářilo na fasádě knihovny a objevovalo se na informačních tabulích i v tiskových materiálech. Podrobná tisková konference, stříhání pásky před tisícovým davem či prohlídka celé budovy, to vše připomínalo atmosféru napínavého fotbalového zápasu nebo přípravy koncertu „This is it!“ Michaela Jacksona. Každopádně bylo velice příjemné vidět, že i navzdory minimu informací v médiích se lidé o NTK zajímají a přišli se na otevření podívat v takto hojném počtu.

Tisková konference

Prvním bodem celodenního programu byla tisková konference, na které se hovořilo o podrobnostech projektu NTK – tedy proč nová knihovna vznikla, jak probíhala její realizace, jaký význam bude mít pro technicky zaměřené vysoké školy a co je na celé budově zajímavého a unikátního. Hned na začátku byla také promítnuta krátká ukázka z časosběrného dokumentu memOry Víta Janečka, který stavbu knihovny sleduje od samého počátku. Premiéra dokumentu by měla proběhnout někdy v příštím roce.

Po filmové ukázce (a úvodnímu slovu moderátora Tomáše Voženílka) se již mikrofonu chopili jednotliví hosté. Ředitel NTK Martin Svoboda představil koncept knihovny jako „hi-tech obýváku pro studenty“, kde naleznou všechno, co potřebují, a budou tam rádi trávit svůj čas. Připomenul také některé zajímavé prvky, např. RFID čipy v knihách, přirozené větrání budovy či energeticky úsporné vyhřívání a ochlazování pomocí trubek s vodou v betonových stropech. Náměstek ministryně školství Vlastimil Růžička následně stručně pohovořil o finanční stránce a zmínil, že projekt NTK byl pro MŠMT již od počátku prioritou. Ostatně stát projekt podpořil částkou cca 2,2 miliardy korun a podílí se i na provozních nákladech.

Ředitel NTK Martin Svoboda hovoří o konceptu knihovny

Pozvání přijaly také významné osobnosti technických škol: rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) Václav Havlíček, rektor Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) Josef Koubek a ředitelka Ústřední knihovny ČVUT Marta Machytková. NTK by podle jejich slov měla efektivně kombinovat tištěné i elektronické zdroje, a pomáhat tak studentům i pedagogům v jejich studijní i vědecké činnosti. Všichni si ovšem zároveň posteskli, že bohužel nevyšel původní projekt, který měl všechny knihovny integrovat do jediného celku (tzv. Knihovny vysokých škol technických – viz např. memorandum z roku 2001). Z legislativních důvodů se to nepodařilo a jednotlivé dílčí knihovny jsou tedy fakticky jen v podnájmu. Mají ale například společnou studovnu časopisů.

S krátkým příspěvkem vystoupil také ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. V budově byla totiž slavnostně otevřena i dejvická pobočka Městské knihovny v Praze a jak T. Řehák zdůraznil, budova NTK se stala jedinou knihovnou, kde si uživatel může přečíst knihy od obou nositelů Nobelovy ceny: od Jaroslava Heyrovského (1959 za chemii) i Jaroslava Seiferta (1984 za literaturu). Knihovna je totiž ideální místo, kde se lidé mohou inspirovat a zkoušet různé věci – například snadno přecházet mezi vědeckými publikacemi a krásnou literaturou.

Další hosté první části konference

Od techniky k umění

Druhá polovina tiskovky se věnovala především realizaci projektu. Ředitel NTK Martin Svoboda stručně představil celou historii projektu od usnesení MŠMT v červenci 2000 přes architektonickou soutěž a veřejnou soutěž na zajištění realizace až po finální stavbu. Připomenul také, že se jedná o projekt „na dluh“, který v současné době činí cca 1,3 miliard a bude se splácet do roku 2013.

Na téma financí navázal Leoš Anderle ze společnosti Sekyra Group Real Estate, která v projektu působila jako generální dodavatel, měla částečně developerskou roli a spolupodílela se na financování (podařilo se jim například vyjednat zmiňované financování na dluh, ačkoliv nebylo prakticky čím ručit). L. Anderle také přiblížil některé detaily ohledně energetické šetrnosti stavby, kam spadá např. systém řízeného větrání, možnost akumulace tepla a chladu v betonovém jádru, dvouplášťová provětrávaná fasáda apod.

Hosté druhé části tiskové konference

Další podrobnosti o budově si připravil Roman Brychta ze studia Projektil Architekti, které zvítězilo v architektonické soutěži. Budova má půdorys zaobleného čtverce o rozměrech 70 x 70 metrů a celkem devět podlaží (šest nadzemních a tři podzemní). Ústřední vizí bylo vytvořit určité centrum mezi jednotlivými vysokými školami, pomyslné srdce celého kampusu. Tomu ostatně napomáhá i fakt, že NTK má celkem čtyři vchody (lakonicky označené NTK1 až NTK4) a je zcela průchozí.

Radim Babák ze společnosti Hippos Design hovořil o řešení interiéru (na kterém pracoval společně s Ondřejem Tobolou), který měl podobně jako celá knihovna odkazovat na vědu a techniku. Barevné plochy na podlahách tak věrně zobrazují zátěžové zóny budovy a kupříkladu sedačky připomínají svým tvarem struktury molekul. Na konferenci vystoupil i jeho bratr Petr Babák ze studia laboratoř. Laboratoř vytvořila například webové stránky NTK a také specifický grafický design. Vznikla tak například sada logotypů a především nepřeberné množství technických informací ve formě poznámek a piktogramů po celé budově. Například hned na vnějším plášti NTK jistě zaujmou dvě kóty (obvod 263 metrů, výška 21 metrů) a podobné zajímavosti jsou doslova na každém rohu (rozměry různých objektů, počet kalorií spálených chůzí po schodech, označení středu budovy podle GPS atd.).

Příklady nových piktogramů NTK (zdroj: laboratory.cz)

Třešničkou na pomyslném technickém dortu je pak tzv. „centrální umělecké dílo“ – kontroverzní výzdoba rumunského umělce Dana Perjovschiho. Jednoduché a minimalistické (až lehce infantilní) obrázky reflektují aktuální témata a události ve společnosti a jak zmínil i Tomáš Vaněk ze skupiny pas (produkce aktivit současnosti), někteří je zbožňují a jiným se nelíbí. Tak už to ale u umění bývá (vzpomeňme si třeba na podobně kontroverzní Entropu Davida Černého).

Umělecké dílo Dana Perjovschiho v atriu NTK

Slavnostní otevření

Po poměrně přínosné tiskové konferenci přišlo na řadu již samotné slavnostní otevření knihovny. Médii hojně sledovaná událost proběhla přibližně ve tři čtvrtě na dvě a červenou pásku přestříhávala ministryně školství Miroslava Kopicová, starosta městské části Prahy 6 Tomáš Chalupa a samozřejmě i ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda.

Slavnostní stříhání pásky Národní technické knihovny

Celou stavbu se navíc podařilo realizovat v poměrně krátkém termínu – stavba byla zahájena v říjnu 2006, v prosinci 2007 byla dokončena hrubá stavba a předání dokončené budovy proběhlo o rok později, tedy v prosinci 2008. Následovalo už jen vybavení knihovny a stěhování z Klementina a po necelých třech letech již máme kompletně fungující knihovnu.

Na otevření Národní technické knihovny se přišlo podívat mnoho lidí

Zhruba o dvacet minut později se páska stříhala znovu – tedy jiná páska a na jiném místě – tentokrát u příležitosti otevření nové dejvické pobočky Městské knihovny v Praze. Slavnostního aktu se zúčastnil ředitel MKP Tomáš Řehák, náměstkyně primátora hlavního města Prahy Marie Kousalíková, radní pro kulturu Milan Richter a znovu také starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa.

Slavnostní stříhání pásky u nové pobočky Městské knihovny Praha

Dejvická pobočka MKP nabídla svým návštěvníkům knihy i občerstvení

Prohlídka knihovny

Zhruba od druhé hodiny odpolední tedy začal v podstatě den otevřených dveří, kdy si návštěvníci mohli prohlédnout celou knihovnu, promluvit si s přítomnými hosty a případně sledovat i dokončení centrálního uměleckého díla. Dan Perjovschi se totiž odpoledne vrátil do atria NTK a před zraky prvních návštěvníků dokončil poslední obrázek centrální výzdoby.

Atrium NTK: pulty, terminály i barevná podlaha

Co se týče „parametrů“ NTK, tiskové zprávy uvádějí, že knihovna by měla obsahovat více než 1,5 milionu svazků technické literatury a příbuzných oborů. Nejžádanější tituly budou přístupné ve volném výběru s kapacitou cca 500 000 svazků (při otevření knihovny jich bylo připraveno již 220 000).

Navzdory chladné betonové tváři je knihovna navíc poměrně příjemná a má svým návštěvníkům co nabídnout: například individuální i skupinové studovny, celkem zhruba 1300 studijních a 500 relaxačních míst rozmístěných po celé budově, mnoho terminálů s přístupem do katalogu, samoobslužné vypůjčování i vracení knih, kompletní pokrytí signálem Wi-Fi, nonstop studovnu atd.

Míst ke studiu, odpočinku nebo práci je všude víc než dost

NTK očekává návštěvnost až 900 000 uživatelů ročně a její dostatečně dimenzované kapacity tomu odpovídají (nechybí ani podzemní garáže pro 300 aut či 200 stojanů na kola). O provoz a administrativu se bude podle tiskových informací starat cca 165 zaměstnanců.

Kromě studijních záležitostí nabízí nová budova NTK i další zajímavosti – kupříkladu kavárnu, prodejnu PC vybavení a univerzitní prodejnu odborné literatury, konferenční sál a také vlastní galerii. V té mimochodem od 9. září probíhala expozice „1x ANO, 43x NE“, tj. výstava soutěžních návrhů veřejné architektonické soutěže. Od 14. 10. se chystá nová expozice „Prolomit prostor“, která se bude věnovat mapování divadelního designu.

V budově NTK nechybí ani galerie, ani občerstvení (Cafe Technika)

Závěrem

Národní technická knihovna je skutečně pozoruhodný projekt – zajímavým nápadem i bezproblémovou realizací, spojením funkčnosti i uživatelského pohodlí, kombinací chladných technických prvků i příjemné moderní elegance. Podobně jako v případě doposud nerealizované nové budovy Národní knihovny ČR se jedná o mimořádný projekt, který má šanci zaujmout nejen dřívější návštěvníky, ale i uživatele nové.

Národní technická knihovna je zkrátka unikátní – jako vědecko-technická knihovna, jako architektonická učebnice i jako zmiňovaný „hi-tech obývák“ nejen pro studenty. Ostatně přesvědčte se sami. Národní technickou knihovnu najdete na GPS souřadnicích 50°6′14.083″N, 14°23′26.365″E.

Zátiší s Národní technickou knihovnou

Autory fotografií jsou Jan Rylich, Václav Jansa a Linda Jansová.