Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Návrh autorského zákona podle SKIP znemožňuje knihovnám poskytovat reprografické služby

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Návrh autorského zákona podle SKIP znemožňuje knihovnám poskytovat reprografické služby

0 comments
Vládní návrh nového autorského zákona, který má nahradit dosud platnou, již nevyhovující normu, která byla po roce několikrát novelizována, považuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) v podobě, v jaké byl předložen v listopadu 1999 poslanecké sněmovně, za krok, který by ve svém důsledku knihovnám bránil v plnění jejich základní funkce: zajišťovat snadný přístup k informacím široké veřejnosti. V prohlášení, které SKIP v této souvislosti vydal 29. prosince 1999, se dokonce uvádí, že zákon by v tomto znění "omezil šance ČR na vstup do Evropské unie".

Hlavní námitku vznesl SKIP proti firmulaci § 30 odst. 3 týkající se reprografických služeb. Tento odstavec totiž stanovuje, že pořizovat tiskové rozmnoženiny "na objednávku pro osobní potřebu objednatele", aniž by "zasáhly do práva autorského" (za předpokladu, že platí paušální odměnu za kopírovací zařízení), mohou pouze osoby "při výkonu svého podnikání". Z této úpravy a z charakteristiky podnikání podle obchodního zákoníku (§ 2) jako "soustavné činnosti prováděné samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku" vyplývá, že knihovny nemohou tyto služby z vlastního fondu vůbec poskytovat, protože nemají statut podnikatelského subjektu. Knihovny by mohly zhotovit kopii pro "archivační a konzervační" potřeby (§ 37 odst. 1).

"Knihovny nemají v úmyslu zpochybňovat práva autorů, nebráníme se tomu, aby knihovny hradily poplatky plynoucí z pořizování rozmnoženin autorských děl, ovšem přijetí zákona by znamenalo, že se knihovny ocitnou zcela mimo hru. Souhlasíme s tím, že by měla být nalezena rovnováha mezi dvěma principy: ochranou autorských práv a právem občanů na přístup k informacím, avšak takto by knihovny, lépe řečeno občané byli jednoznačně znevýhodněni," tvrdí předseda SKIP PhDr. Vít Richter.

SKIP vyčítá Ministerstvu kultury ČR (MK ČR), předkladateli zákona, resp. oddělení autorského práva, které zákon připravilo, že nevzalo v úvahu jeho připomínky (vycházející z právních expertiz) zpracované v loňském roce v rámci grantového projektu "Právní aspekty knihovních elektronických a reprografických služeb knihoven". (Tento projekt byl podpořen z programu RISK dotací na neinvestiční výdaje ve výši 210 tisíc korun.) Stalo se tak navzdory tomu, že knihovny byly ujištěny ministrem kultury při jednání Ústřední knihovnické rady zabývající se touto otázkou, že se budou moci aktivně zapojit do přípravy nového autorského zákona.

Vedoucí oddělení autorského práva MK ČR JUDr. H. Masopustová však situaci tak dramaticky nevidí - zákon podle ní nemá vůči knihovnám restriktivní charakter, neboť nadále umožňuje, aby reprografické služby prováděly, avšak budou určena jiná pravidla než dosud. Jak sdělila Lidovým novinám 12. 1. 2000, knihovny by se samy musely dohodnout s kolektivními správci autorských práv na podmínkách, za jakých mohou být autorská díla zpřístupněna. Ministr kultury P. Dostál ve svém vystoupení v poslanecké sněmovně uvedl, že bylo třeba "posílit obchodní aspekty těchto práv" s tím, že návrh zákona je "plně kompatibilní s právem Evropské unie".

"Knihovny, které jsou financovány z veřejných zdrojů, si nemohou dovolit přistoupit na tržní cenu diktovanou ochrannými agenturami, které představují obchodního partnera s monopolním postavením. Co by se stalo, kdyby ochranné svazy odmítly povolení vydat? Vzhledem k tomu, že někteří autoři nejsou jimi zastupováni, knihovny by musely jednat přímo s nimi, což lze v praxi těžko provádět. Na druhé straně by však hrozilo, že dotčení autoři by mohli knihovny napadnout z porušování zákona," oponuje V. Richter.

Placení ročního paušálního poplatku z kopírovacích přístrojů (podle počtu rozmnoženin za minutu) ve výši uvedené v příloze zákona (od 1100 do 6000 Kč) by bylo únosné pro velké knihovny, ovšem v knihovnách, kde se pořizuje daleko menší množství kopií, by to znamenalo finanční zátěž, která by se projevila v neúměrném zdražení těchto služeb pro uživatele. Proto SKIP považuje za výhodnější, aby pro knihovny byl stanoven zvláštní režim - z každé kopie udělané za úplatu by se odváděla určitá částka (podle odhadu SKIP 10 haléřů) jako odměna ochranným svazům bez ohledu na to, zda jde o autorské dílo.

SKIP proto navrhuje upravit § 30 odst. 3 tak, aby knihovny nebyly vyloučeny z okruhu osob, které mohou reprografické služby "při své činnosti, pro niž byly zřízeny" poskytovat. Tento doplněk by měl rovněž umožnit distribuci elektronických kopií dokumentů pro osobní potřebu (např. INVIK Státní technické knihovny, včetně meziknihovních výpůjčních služeb. V. Richter se domnívá, že znění zákona reflektuje obavy z toho, že knihovny budou vytvářet digitální kopie autorských děl a volně je vystavovat na Internetu, vyjádřené v příslušné směrnici EU o copyrightu (aktuální verze z roku 1999) a reagující na rozšířené pirátsví v oblasti softwaru a audio a video nahrávek. Podle V. Richtera však tyto problémy nelze srovnávat.

SKIP bude dále usilovat o to, aby zákon umožnil kopírování tištěných hudebnin a aby otevřel možnost pro zhotovování kopií autorských děl pro potřeby zdravotně postižených s využitím všech dostupných technologií.

V. Richter doufá, že zákon, který prošel prvním čtením 1. prosince 1999, se podaří ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, který jako jediný výbor zákon projednává, či na plenárním zasedání sněmovny pozměnit ve prospěch knihoven. "Po indivudálních setkáních s poslanci A. Rozehnalem (ODS), který je zpravodajem tohoto zákona, a J. Kostrhunem (ČSSD), jsem mírně optimistický," říká V. Richter. Avšak připouští, že nelze výsledek předpovídat, protože v rozhodujícím okamžiku mohou převážit politické zájmy nad odbornou argumentací.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Průměr: 2 (hlasů: 2)
CELBOVÁ, Iva a VOJTÁŠEK, Filip. Návrh autorského zákona podle SKIP znemožňuje knihovnám poskytovat reprografické služby. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 2 [cit. 2024-11-24]. urn:nbn:cz:ik-10504. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10504

automaticky generované reklamy