Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Návrh nového systému webovské prezentace FF UK

Čas nutný k přečtení
20 minut
Již přečteno

Návrh nového systému webovské prezentace FF UK

0 comments

V minulém čísle Ikara jsem se pokusila rozebrat základní nedostatky původní prezentace FF UK a částečně také analyzovat a vysvětlit některé jejich příčiny. V teoretických úvahách, které tuto analýzu shrnovaly, jsem se snažila naznačit, že naše společnost prochází transformací směřující k informační společnosti. Univerzity se tak budou muset v souvislosti s těmito trendy také transformovat. Již dnes někteří teoretici hovoří o virtuálních univerzitách, které budou součástí informační dálnice. Tyto výše uvedené dílčí závěry vedly k návrhu na vytvoření zcela nového systému prezentace informací o FF UK. Prvotním krokem při návrhu nového systému je důkladná analýza vstupů, výstupů, vztahů mezi prvky (vazby, hierarchie, podmíněnost) a okolí systému.

1.1 Vstupy
Vstupy do systému informací o FF UK v síti Internet v prostředí WWW (dále jen systému) jsou v tomto konkrétním případě informace o jednotlivých katedrách, ústavech, pracovištích, informačních střediscích a jednotlivcích působících na půdě FF UK nebo s ní bezprostředně souvisejících. Je nanejvýš potřebné, aby tyto informace poskytovala pracoviště FF UK tvůrcům/správcům systému. Tento proces, jehož výstupem jsou relevantní a aktuální informace, by měl být pravidelný a především oficiálně ustanovený. V některých konkrétních případech pak informace mohou být získány nepřímo z jiného zdroje (Universitas Carolina Pragensis, knihy o historii a aktivitách FF UK apod.). Ačkoli tyto informace budou tvořit obsah systému, jsou zde považovány za vstupy, a to především proto, že je tvořen zcela nový systém, který je teprve naplňován. Navíc i po vytvoření systému bude nutné všechny informace v něm obsažené (některé častěji než druhé) aktualizovat, proto budou zmíněná data chápána jako data "na vstupu".

Na počátku tvorby nového systému by tedy měl být cílený sběr těchto vstupních dat. Před jeho započetím by však mělo být tvůrci známo, jaká data, v jakém rozsahu a struktuře bude od jednotlivých zdrojů požadovat. Tyto úvahy se odvíjejí mimo jiné také od podoby výstupů a struktury dat uvnitř systému.

1.2 Výstupy
Výstupem ze systému se v tomto případě rozumí to, co systém nabídne svému koncovému uživateli (výstupy na obrazovku), jinými slovy ucelené soubory informací, které návštěvník stránek spatří na obrazovce. Informace ze vstupů by v systému měly být strukturovány tak, aby na výstupu relevantně odpovídaly na dotazy uživatele. Pokud si například uživatel přeje získat informace o konkrétním ústavu na FF UK, měl by tyto informace získat z nabídky "informace o katedrách a ústavech FF UK" a dále si hledaný ústav vybrat z abecedního (nebo jinak uspořádaného) přehledu ústavů FF UK. Odpovídající dokument by například měl obsahovat relevantní informace o přednáškách a kurzech, pedagozích, možnostech studia a dalších aktivitách ústavu, tedy informace strukturované podle sběrného formuláře.

1.3 Struktura
Neexistující nebo neprůhledná struktura v datech původního systému byla jednou z hlavních příčin vytvoření návrhu zcela nového projektu systému informací o FF UK. Základní výhodou hypertextu je skutečnost, že není omezen linearitou. V praxi to znamená, že k informacím o konkrétním ústavu FF UK se může uživatel dostat více než jednou cestou a na druhou stranu více než jedno z míst v systému bude s informacemi o tomto ústavu provázáno. I když je tedy každý z údajů fyzicky obsažen v systému pouze jednou, dávají tyto údaje díky hypertextovému propojení možnost vytvoření několika virtuálních dokumentů strukturovaných podle konkrétní potřeby. Bohatost sytému, tj. kvantita možných virtuálních dokumentů, nezávisí pouze na množství vstupních dat, ale na složitosti jejich vzájemného provázání.

1.4 Správa systému
Nefungující zajištění toku dat od zdrojů (kateder, ústavů a jednotlivců) směrem k tvůrci (správci) systému bylo druhým nejzávažnějším nedostatkem původního systému (kapitolku o toku dat jsem v souvislosti s krácením tohoto textu pro účely Ikara vynechala). Prezentace informací o FF UK nemůže být stabilním "vystavením" některých údajů o FF UK bez navázání spolupráce s ústavy a jednotlivci, verifikace prezentovaných informací a bez nejdůležitější věci: kontinuální aktualizaci dat. Prvotní získání informací pro naplnění systému není možné bez zapojení všech kateder, ústavů a pracovišť FF UK. Tyto zdroje jsou potřebné nejen pro přípravu a prvotní dodání dat, ale zejména pro jejich verifikaci, ověření správnosti, korektury. V systému by neměly být informace "za každou cenu", ale pouze fakticky správná, aktuální a odpovědnou autoritou ověřená data.

Ani soustavnou aktualizaci dat však není možné provádět bez předchozího vytvoření sítě spolupracovníků, kteří budou tvořit zpětnou vazbu a zároveň dodávat nová data a aktuální novinky správci celého systému. Tato spolupráce však může narážet na řadu problémů. Zástupci prezentovaných součástí FF UK nemusí mít například eminentní zájem o to, aby byla jejich pracoviště začleněna do informačního systému. Jedním z důvodů k tomuto postupu může být nedostatečné pochopení výhod takové prezentace v systému, obavy o "nedůstojné" prezentování výsledků jejich vědecké činnosti na Internetu (často ovlivněna představou, že Internet je pouze pro zábavu a hry) nebo nedostatečné vybavení jejich pracovišť výpočetní technikou. Pokud však má být vytvořena prezentace FF UK jako instituce, není možné, aby některá z jejích součástí v informačním systému v prostředí WWW absentovala.

Tvůrce nebo správce systému by také měl zajistit možnost širší zpětné vazby, tj. nejen od subjektů na vstupu, ale také na výstupu, tedy koncových uživatelů. K tomuto účelu slouží nejen tzv. "návštěvní knihy domovských stránek" a "statistiky přístupů", které umožňují monitorovat a statisticky vyhodnocovat užívání systému, ale také interaktivní zpětná vazba přímo na WWW stránkách (zabudovaná funkce odeslání e-mailu administrátorovi stránky) umožňující uživateli pohotově reagovat.

Na každé z úrovní zanoření v prezentaci WWW stránek nějaké instituce zpravidla existuje link na tvůrce prezentace (viz například stránky Standfordské univerzity, Svobodné univerzity v Berlíně, Univerzity v Kostnici a další).

Ke konkrétním nárokům na osobu správce systému bych vzhledem ke kritice ve druhé kapitole uvedla následující: správcem by neměl být člověk, který pouze technicky zvládá tvorbu HTML dokumentů a práci s Internetem, protože tuto dovednost lze lehce doplnit. Primární by tedy měly být znalosti z oblasti informační vědy, schopnost klasifikovat a třídit informace, vytvářet jejich hierarchii a vazby mezi dokumenty a schopnosti pracovat s informačními systémy. Povolanost informační vědy před technickými disciplínami je namístě, neboť primární je zde uskutečnění jednoho z prvních kroků směrem k virtuálním univerzitám, tedy vytvoření prezentace univerzity na novém médiu. Záležitosti týkající se techniky (hardware, software), ačkoli jsou pro uskutečnění projektu nezbytné, by však neměly dominovat. Hovoříme-li o těchto širších souvislostech správy systému a rámci, v jakém se pohybuje, je třeba také definovat okolí systému.

1.5 Okolí systému
Hovoříme-li o informačním systému, který je umístěn na síti Internet, a uvážíme-li že na "celosvětové pavučině" jsou dokumenty mezi sebou provázány pomocí hyperlinků, tvoří okolí našeho relativně izolovaného systému vlastně všechny ostatní dokumenty na síti. Na Internetu vlastně neexistují bezprostřední, vzdálenější a vzdálené dokumenty. Síť totiž není centralizovaná nejen co do její správy, ale také co do úrovně jednotlivých dokumentů. Ty jsou sice fyzicky uloženy v adresářích a podadresářích, ale tato hierarchie je uživateli WWW stránek skrytá. Na WWW "jsou si všechny soubory rovny", protože jen v minimu případů je přístup k jednomu souboru podmíněn otevřením souboru jiného. Na síti však existují "uzavřenější" systémy, kde tato "demokracie" neplatí. Přístup k nim je podmíněn průchodem tzv. firewall, zpravidla chráněn heslem a umožněn jen vybraným skupinám uživatelů.

V případě tohoto projektu je tedy informačním okolím míněna představa "virtuálního okolí", tedy simulace bezprostředního okolí systému. Neexistující, resp. matoucí virtuální okolí původního systému bylo také jednou z výhrad, kterou jsem popsala ve druhé kapitole. Na síti Internet jistě existuje mnoho zajímavých míst, ale stejně jako bychom těžko na přednáškách FF UK očekávali skandální informace o soukromém životě členů rockové skupiny XY, je nepřípustné, aby tzv. "zajímavé linky" prezentované na domovské stránce univerzity odkazovaly na soukromý server s názvem "vše o skupině XY". Odkazy, jež vedou "ven", by měly korespondovat s vnitřním obsahem systému. Jedná-li se tedy o systém informací o FF UK, pak by pravděpodobně měly směřovat do "virtuální akademické obce", tj. například na servery jiných univerzit, odborných knihoven nebo výzkumných ústavů. Právě ty jsou totiž oním "virtuálním okolím". V tomto případě platí, že "méně znamená více" (i když počátky tvorby HTML dokumentů se řídily pravým opakem), protože čím méně cest vede "ven" ze sytému, tím více je vytvářen dojem kompaktnosti systému, tj. tím více je obraz virtuální univerzity reálný.

 

2. Model systému (výrazně kráceno pro účely časopisu Ikaros)

2.1 Struktura informací o jednotlivých katedrách a ústavech FF UK

Následující struktura informací o jednotlivých katedrách a ústavech FF UK sloužila jako formulář, který byl spolu s informacemi o celém projektu a výzvou ke spolupráci a zapojení rozeslán jménem děkana fakulty všem ústavům a katedrám (text dopisu viz kapitola 3. realizace projektu b). Tento návrh vytvořil Mgr. Saša Skenderija a pro potřeby této práce byl mírně modifikován.

V předchozí kapitole jsem hovořila o nutnosti spolupráce všech součástí fakulty na tomto důležitém projektu zejména pro potřeby sběru informací, jejich verifikaci a soustavnou aktualizaci. Jednotlivé ústavy a katedry FF UK tedy byly oficiálně vyzvány, aby poskytly informace podle následujícího formuláře v češtině a angličtině a dále se aktivně zapojily do projektu.

Návrh struktury domácích stránek jednotlivých ústavů a kateder

a)

Základní informace - Basic information
1. Plný název ústavu/katedry, zkratka, logo... - Name of the institute/department, abbreviation... 2. Adresa - Address 3. Organizační struktura a vedení ústavu/katedry - Organizational structure and management

b)

Vyhledávací klíč - Search Key
4. Stručná historie ústavu/katedry - History 5. Vzdělávání a curricula - Teaching and curricula 6. Výzkum - Research 7. Akademický sbor ústavu/katedry - Staff 8. Studenti - Students 9. Novinky - News

c)

Další informace - Other information
10. Knihovna - Library 11. Relevantní zdroje v Internetu - Relevant Internet sources 12. Partnerské instituce v České republice a ve světě - Partnerhip schools/institutes at Internet 13. Další zajímavé informace a odkazy - Other interesting information and links

d)

Kontaktní adresa - Contact address
14. Jméno správce stránky a odkaz na jeho elektronickou adresu - Administrator, name and e-mail

2.2 Model spolupráce a zpětné vazby

Pro kontinuální aktualizaci prezentovaných informací o FF UK v síti Internet je potřeba navázat kontakty s jednotlivými pracovišti fakulty a pravidelně od nich získávat nové aktualizace zveřejňovaných údajů. Dále je potřeba, aby zveřejněné informace odpovídaly skutečnosti a neobsahovaly chyby. Zajistit dodatečné opravy v prezentaci FF UK lze zavedením zpětné vazby do této prezentace. Návštěvník stránek tak může poslat zprávu správci stránek a upozornit ho na případné chyby. Mnozí ze zainteresovaných návštěvníků mohou také poskytnout cenné podněty nebo nápady, které pak správce systému může realizovat. Prezentace instituce se tak stává "živou", protože je neustále obměňována a obohacována o nové zajímavé zdroje a nabídky.

3. Realizace projektu

Analytická část prací, kritická fáze a tvorba modelu byly završeny vlastní realizací navržených změn, tedy uvedením modelu do praxe. Pokud by bylo možné jednoduše zkonvertovat "na papíře" naprojektovaný model do "elektronické" podoby, nebylo by snad ani nutné o této fázi celého projektu hovořit. Každé zavádění naprojektovaných představ do reality však naráží - a u složitějších systémů zvlášť - na celou řadu nepředvídatelných nebo vzhledem k optimu pozměněných skutečností a dále přináší mnoho nových skutečností, na které je třeba při realizaci pružně reagovat. Nebylo tomu jinak ani v případě hypertextové multimediální prezentace FF UK.

3.1 Jednotlivé fáze realizace

  • Zmapování potenciálních spolupracovníků, kontaktů, dostupné techniky
  • Avizování tvorby prezentace FF UK všem ústavům a katedrám
  • Spolupráce na dílčích HTML prezentacích jednotlivých zainteresovaných ústavů a kateder
  • Výuka jazyka HTML a dalších dovedností potřebných pro budoucí správce dílčích domácích stránek, konzultační služby
  • Ustavení týmu odborníků, kteří vytvoří prezentaci FF UK
  • Sběr a příprava informací a dokumentů
  • Konverze všech dat do jednotného formátu a/nebo kódování
  • Zapracování změn a alternativních řešení jako reakce na horší vybavenost některých pracovišť na FF UK výpočetní technikou
  • Testování, kontrola, korektury, kontrola koncepčnosti
  • Ustavení správy systému, zpětná vazba
3.1.1 Hledání spolupracovníků, kontaktů a příprava techniky

Představy o vytvoření důstojné prezentace FF UK v prostředí WWW, která by byla nejen koncepčně a odborně kvalitně zpracovaná, ale také zaštítěná patřičnými institucemi a autoritami, se objevily během roku 1995. Děkan FF UK tehdy formuloval požadavky na prezentaci informací o FF UK v síti Internet, jejichž realizací pověřil Ústav informačních studií a knihovnictví a některé další subjekty FF UK. Pro samotnou realizaci těchto úkolů bylo potřeba nalézt odpovídající odborníky, ustavit vedení projektu a zajistit potřebnou výpočetní techniku.

3.1.2 Avizování tvorby prezentace FF UK

Při přípravách projektu a zejména s přihlédnutím ke kvantitě a zároveň požadované kvalitě informací bylo zcela zřejmé, že bez spolupráce všech ústavů a kateder FF UK nebude rychlá realizace záměrů možná. Proto byla všechna pracoviště FF UK obeslána ke konci roku 1995 dopisem děkana FF UK, který shrnoval důvody a účely projektu a jasně formuloval aktivity, které musí jednotlivé ústavy vyvíjet při spolupráci na projektu. K dopisu bylo přiloženo schéma struktury požadovaných informací od jednotlivých kateder (v češtině a angličtině) doplněné poznámkami.

3.1.3 Spolupráce na dílčích HTML prezentacích

Po odeslání výše zmíněné výzvy děkana FF UK následovala vlna reakcí na tento dopis. Z evidence zapojení všech ústavů a kateder do tvorby domovských stránek a postupu této tvorby, vyplývá, že pouze necelá polovina ze všech 48 ústavů a kateder FF UK na tuto výzvu kladně reagovala. Některé katedry dokonce odmítly spolupráci. Nejčastějším odůvodněním tohoto postupu byla skutečnost nedostatečného vybavení jejich pracovišť výpočetní technikou a nezájem nebo nedostatečné pochopení účelu projektu. V tabulce byla zachycena pouze ta pracoviště, která reagovala na výzvu děkana FF UK tím, že kontaktovala osoby pověřené realizací projektu.

Některé ústavy/katedry si vytvořily vlastní domovské stránky, aniž by se zapojily do přímé spolupráce s tvůrci systému. Tyto domovské stránky byly připojeny k seznamu všech ústavů a kateder FF UK, jako odkaz (link). Jako dobrý příklad takové iniciativy může sloužit prezentace Ústavu blízkého východu. Na následujících stranách jsou ukázky těch WWW prezentací pracovišť FF UK, která se do projektu zapojila, osoby jimi vyslané prošly školením tvorby HTML dokumentů a v potřebné míře také využívaly konzultačních služeb.

Původním záměrem projektu však bylo vytvořit dílčí prezentace jednotlivých ústavů a kateder FF UK v jazyce HTML podle předložené struktury a tyto prezentace pak připojit k hlavní stránce fakulty. Katedry, které se tedy do projektu zapojily, určily pro spolupráci na tvorbě HTML dokumentů nějakou osobu, která pak spolupracovala s tvůrci celého projektu.

3.1.4 Výuka jazyka HTML a konzultační služby

Pro vytvoření vlastních prezentací jednotlivých ústavů a kateder FF UK v prostředí WWW bylo potřeba zvládnout základní práci s počítačem, mít představu o struktuře, aktivitách a dění na daném ústavu a přístup k informacím o něm a dále ovládat práci s Internetem a některým z HTML editorů. Poslední dvě podmínky nesplňovala téměř žádná z osob, které byly pověřeny jednotlivými ústavy a katedrami FF UK vytvořením dílčích domovských stránek. Z těchto důvodů byly tvůrci systému nuceni zavést výuku práce v prostředí WWW a sítě Internet a tvorby HTML dokumentů. Po zvládnutí těchto dovedností osoby pověřené jednotlivými ústavy/katedrami vytvořily prezentace svých vysílajících ústavů za pomoci tvůrců systému, kteří jim také poskytovali konzultační služby.

3.1.5 Ustavení týmu odborníků

Současně s přípravou dílčích prezentací jednotlivých ústavů/kateder FF UK a zajišťováním potřebného počítačového vybavení vznikla skupina studentů Ústavu informačních studií a knihovnictví, kteří měli zájem na spolupráci a zároveň disponovali potřebnými znalostmi a dovednostmi. Z těchto studentů pak byl koncem roku 1996 ustaven tým, který měl vytvořit prezentaci FF UK v prostředí WWW. Studenti měli pod vedením ředitele ÚISK docenta R. Vlasáka a dále Mgr. Saši Skenderiji rozděleny úkoly, které během několika následujících týdnů společně řešili.

Členové tohoto týmu odborníků aplikovali při řešení úkolů nejen znalosti informační vědy, ale také schopnosti tvorby HTML dokumentů, práce v systému UNIX a síťových aplikacích, tvorby grafického designu a všech dalších dovedností nutných k práci s výpočetní technikou.

3.1.6 Sběr a příprava dat

Vstupním materiálem, se kterým bylo potřeba pracovat, byly různé druhy dokumentů uložené na různých typech nosičů, které obsahovaly informace potřebné pro prezentaci: texty o historii FF UK, seznamy pracovišť a jejich pracovníků, curricula a mnoho jiných. Vzhledem k tomu, že koncepce celé prezentace byla již předem připravena a požadované informace včetně jejich struktury popsány, bylo potřeba zjistit, zda požadované informace skutečně jsou k dispozici.

Většina ústavů FF UK informace podle podrobné struktury a pokynů vůbec nedodala a z těch, které tak učinily, jen malá část dodala informace v požadované struktuře, elektronické podobě nebo přímo v HTML formátu. Některé informace byly například k dispozici pouze v češtině, přestože koncepce prezentace uvažovala plně dvojjazyčnou verzi na všech úrovních zanoření. Z dokumentů, které obsahovala původní prezentace FF UK v prostředí WWW, nebyly použitelné téměř žádné a ty, které nakonec použity byly, musely být korigovány a výrazně upraveny. Musely být tedy nalezeny informační zdroje, ze kterých chybějící požadované informace budou doplněny. Těmito zdroji byly především:

  • kniha Universitas Carolina Pragensis: Seznam přednášek na FF UK v elektronické podobě
  • knihy o historii FF UK
  • materiály, které poskytlo ediční oddělení UK (podpořeno spoluprácí s děkanátem fakulty)
  • propagační knihy a materiály o FF UK
  • informační brožura o letní škole slovanských studií
  • informace z děkanátu FF UK, studentské rady, LVT a ÚVT
  • a jiné zdroje.

Informace z těchto zdrojů musely být převedeny do elektronické podoby (skenování, přepisování), zbaveny chyb, překlepů, uloženy v kódu CP1250 a převedeny do syntaxe jazyka HTML. Některé dokumenty bylo potřeba přeložit do angličtiny, protože dostupné informace byly pouze v jazyce českém. Následovaly první kontroly správnosti, jazykové korektury a odstranění překlepů.

3.1.7 Konverze dat

Vzhledem k tomu, že prezentace FF UK v prostředí WWW existovala v české a anglické verzi, muselo být vyřešeno přepínání mezi oběma verzemi. Anglická verze nečinila problémy, ale v prostředí WWW bylo potřeba zajistit kódování češtiny. Jako předem nastavená byla zvolena kódová stránka běžně používaná ve Windows (CP 1250), protože většina uživatelů přistupuje k dokumentům WWW z tohoto prostředí. Všechny připravované dokumenty ve formátu HTML, které tvořily prezentaci FF UK v prostředí WWW a obsahovaly znaky národní abecedy, byly uloženy v kódu CP 1250.

Původně bylo uživateli nabízeno k výběru několik dalších možných kódů češtiny, ale později bylo toto dialogové okno zrušeno, protože dnešní novější prohlížeče WWW stránek již dokáží samy rozeznat původní kódování, ve kterém jsou dané dokumenty uloženy.

3.1.8 Zapracování změn a alternativních řešení

Již na počátku přípravy celého projektu vyšlo najevo, že mnohé z kateder a ústavů FF UK nemají dostatečné vybavení výpočetní technikou. Mimo jiné tento důvod figuroval mezi nejčastějšími příčinami, proč se určitá pracoviště nezapojila do projektu a proč dosud mnohá z nich nemají vlastní domovské stránky. Tato skutečnost do jisté míry ovlivňovala práce na projektu.

Po dokončení prezentace FF UK v prostředí WWW se dále ukázalo, že mnohá pracoviště nemají dostatečné výkonné počítače a odpovídající software, aby mohla tento informační systém používat. Prezentace totiž obsahuje tzv. rámy (frames), které jsou optimalizovány pro prohlížeče Netscape Navigator verze 3.0 a vyšší a které vyžadují patřičný prostor v paměti počítače. Do sytému byl tedy zakomponován nový přepínač mezi textovou a grafickou (defaultní) verzí. Všechny HTML soubory musely být pro textovou podobu zkopírovány a pozměněny tak, aby neobsahovaly žádnou grafiku (obrázky, animace, video, interaktivní mapu apod.). Oproti původnímu návrhu byla realizována ještě jedna změna: zapojení prohledávacího robota. Tento prohledávač všech dokumentů na serveru FF UK je přístupný přímo z hlavní stránky FF UK. V souvislosti s tím byl původně navrhovaný odkaz z hlavní stránky "galerie" přesunut do informací o FF UK. Další drobné změny pak vycházely z momentálního stavu při tvorbě systému. Některé dokumenty nebyly v době vytváření prezentace přístupné (například neexistoval seznam studentů FF UK s odkazy na jejich domovské stránky, který teprve vzniká, a jeho současnou podobu lze vidět na obrázku číslo 26 v kapitole 7), a proto nebyly vytvořeny předpokládané odkazy nebo byly tyto odkazy doplněny později.

6.1.9 Testování a kontrola

Před oficiálním zveřejněním celé prezentace FF UK byly provedeny testy propojení jednotlivých dokumentů (toky dat), správné fungování přepínačů, kódování a grafických doplňků. Byla také posouzena celková grafická podoba prezentace a její celkový dojem. Nejvýznamnějšími testy však bylo ověření správného propojení všech dokumentů podle původní koncepce, ověření existence hyperlinků (správnost síťových adres) a testy, zda všechna možná hypertextová propojení byla skutečně realizována. Poté byla stránka předvedena děkanovi fakulty a po zapracování jím požadovaných úprav byla 7. 3. 1997 oficiálně zveřejněna.

3.1.10 Správa systému a zpětná vazba

Pro udržení aktuálnosti prezentovaných informací je důležité, aby existovala osoba (popřípadě i více osob), která bude dbát na aktuálnost informací, správnost dat, bude získávat nové informace, pravidelně obnovovat novinky a reagovat na všechny další podněty zvenčí systému. Před dokončením prezentace byla tato osoba vybrána a působí jako tzv. administrátor stránek, který se stará o aktuálnost informací, připojuje nové dokumenty podle původní koncepce, doplňuje nové skutečnosti a reaguje na podněty uživatelů. Touto osobou je studentka ÚISK Kaarolina Jonáková.

Tento administrátor má k dispozici asistenty, kteří mu pomáhají se správou celého informačního systému. Úkoly jsou rozděleny podle jednotlivých oblastí. Podnětů ze strany uživatelů se zatím objevilo jen malé množství, o to pracnější je však kontinuální aktualizace dat, avizování novinek a kontrola faktické správnosti zveřejňovaných skutečností. Původní představa zapojení všech ústavů a kateder FF UK do tohoto projektu totiž nebyla naplněna. Správci systému tak dodávají informace pouze ta pracoviště, která mají připojení na Internet a především jej aktivně používají. Mnohé z kateder a ústavů FF UK tak nové aktualizace správě systému vůbec neposkytují a správce je pak musí získávat sám. Toto samozřejmě zatěžuje správu a fungování systému o další činnosti.

Některé katedry si vytvořily vlastní prezentace v prostředí WWW, jiné tyto prezentace dosud nemají. Mezi aktivní participanty projektu se tak zařadilo jen několik málo pracovišť a i v pozdějších fázích zůstal tým odborníků z ÚISK z tohoto hlediska v podstatě osamocen. Například seznam osobních stránek studentů FF UK jasně ukazuje, že mezi nejaktivnější uživatele Internetu a tvůrce HTML dokumentů patří jednoznačně studenti ÚISK.

Podrobnější informace, evidence průběhu a jednotlivých fází realizace jakož i obrázky a grafy vztahující se k projektu jsou k dispozici u autorky. V příštím čísle Ikara budou prezentovány nejdůležitější poznatky a závěry z projektu.

Poznámky

"Vystavovat" domovské stránky je velmi častým termínem, který označuje fakt, že informace o nějaké instituci jsou zpřístupněny na WWW. Vystavovat však přesně odráží to, co jsem v úvodu kritizovala jako častý omyl pramenící z nepochopení Internetu jako média. Vystavit totiž znamená "jednou vytvořit, umístit tam, kde je to možné vidět, a nic na tom již neměnit". Skutečně mnohé stránky byly velmi statické jako obrazy v galerii. Při návštěvě některých z nich můžeme vidět, že datum poslední aktualizace je totožné s datumem vytvoření celé stránky. Zanoření je termín, který označuje hloubku nebo úroveň v hierarchii odkazů v rámci jednoho izolovaného systému. Vychází tedy z modelové představy návaznosti a hierarchie jednotlivých stránek. Huitema (1996, str. 49-78).

Výraz firewall lze do češtiny přeložit jako protipožární zeď. Tento překlad téměř přesně vystihuje podstatu funkce takto označovaného systému. Jedná se o bezpečnostní systém (nebo speciálně vymezený počítač s touto funkcí) umístěný mezi okolní globální sítí (Internetem) a uzavřenou vnitřní sítí (intranetem). Tento systém je určený k tomu, aby umožňoval do systému přístup pouze oprávněným uživatelům a chránil jej tak před útoky hackerů a neoprávněnými operacemi s daty. Mezi jinými zejména Laboratoř výpočetní techniky (LVT).

Následující dopis není finální verzí dopisu, který jednotlivé katedry a ústavy skutečně obdržely, ale vzhledem k originálu doznal jen několik drobných úprav. Způsob kódování znaků národních abeced v prostředí Windows. Někdy bývá proto tento kód také označován jako "windowsovský". Vzhledem k tomu, že většina prohlížečů WWW stránek pracuje na platformě Windows, byl vybrán tento způsob kódování jako základní a zároveň předdefinovaný. Uživatelé mohou, jak je to obvyklé v lokalizovaném národním prostředí, upravit toto kódování.

Místo výrazu "uvedení do provozu" je zde vhodnější "zveřejnění", protože jednotlivé HTML dokumenty v podstatě existovaly na síti a byly přístupné, pouze případný uživatel musel přesně vědět jejich síťovou adresu. Výsledná prezentace je pak zveřejněna širším okruhům uživatelů například tím, že je na ní vytvořen link z jiných veřejných prezentací, je tedy inzerována.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEDLIČKOVÁ, Petra. Návrh nového systému webovské prezentace FF UK. Ikaros [online]. 1997, ročník 1, číslo 6 [cit. 2024-11-27]. urn:nbn:cz:ik-10076. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10076

automaticky generované reklamy