Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Návštěva Alexandrijské knihovny

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Návštěva Alexandrijské knihovny

1 comments

Při našem poznávacím zájezdě do Egypta jsme v březnu letošního roku navštívili také Alexandrijskou knihovnu a byl to opravdu silný zážitek, o který bychom se rádi podělili.

Pohled do historie:

Město Alexandrie bylo založeno řeckým dobyvatelem Alexandrem Velikým v roce 332 př. n. l. a po něm i pojmenováno. Městská knihovna řeckých rukopisů, založená zde kolem roku 295 př. n. l., z města učinila intelektuální srdce řecko-římské civilizace. Byla to největší knihovna na světě, nová i v tom, že šlo o úplnou, katalogizovanou knihovnu, nikoli o náhodnou individuální sbírku.

V oblasti Středozemního moře zuřily boje a na přelomu roku 48 a 47 př. n. l. vojska Julia Caesara zapalovala egyptské lodě, plameny přeskočily na budovu stojící na mořském břehu, která byla chloubou celého helénistického světa – slavnou Alexandrijskou knihovnu. Oheň zničil asi 400 000 svazků, víc než polovinu celé knihovny. Podle posledních výzkumů nebyla knihovna zničena najednou, ale zanikala postupně při četných válečných akcích a rebeliích.

Myšlenka obnovy Alexandrijské knihovny se zrodila v hlavě egyptského historika Mustafy al-Abbadího. V roce 1974 přesvědčil profesor al-Abbadí rektora univerzity, aby prosadil projekt obnovy knihovny. Trvalo deset let, než jeho myšlenky získaly podporu u egyptské vlády a mezinárodních společností. Významným mezníkem byl rok 1987, kdy se tohoto úkolu ujalo UNESCO. V roce 1988 byl egyptským prezidentem Husním Mubarakem a generálním ředitelem UNESCO Federicem Mayorem položen základní kámen stavby. V témže roce byla vyhlášena mezinárodní soutěž o nejlepší projekt knihovny. Ideový návrh projektu požadoval vybudování moderní, funkční knihovny vybavené všemi dostupnými technickými vymoženostmi přelomu 20. a 21. století. Z 524 architektonických projektů byl vybrán a realizován návrh architektonického ateliéru Snohetta, který v roce 1988 založil v Norsku český architekt Martin Roubík.

Stavba probíhala v letech 1995 až 2001 a nutno dodat, že byla notně komplikovaná, protože ji brzdily archeologické průzkumy. Jelikož přesné místo původní stavby nebylo známo, za nové byl vybráno pozemek přímo legendární. Ostrov Faros, kde ve starověku stál sedmý div světa - asi největší maják na světě všech dob, který mohl dosahovat výšky až 180 metrů. Možná proto se Alexandrijské knihovně občas přezdívá „osmý div světa“.

Novodobá alexandrijská knihovna je mimořádnou a jedinečnou vědeckou institucí, která nemá z mnoha hledisek ve světě obdobu. Jde o znovuoživení myšlenky staré více než 2300 let a budova patří k nejpozoruhodnějším stavbám 20. století. Knihovna obsahuje mimo jiné konferenční centrum, tři muzea, mezinárodní centrum pro studium informatiky, dokumentační a výzkumné centrum, institut kaligrafie a restaurátorskou dílnu pro rukopisy. Knihovnu tvoří čtyři stavby a celkem má čtyři konferenční sály – jeden se 1700 sedadly, další má 400 sedadel a dva po 300 sedadlech. V přístavku je knihkupectví, multimediální centrum a speciální knihovna pro děti ve věku 14 až 18 let, malé muzeum a planetárium s 99 sedadly. Počet svazků zatím dosáhl 400 000. A jak jsme se přesvědčili, knihovna obsahuje i knihy českých autorů v angličtině.

Takže závěrem: Návštěvu Alexandrijské knihovny můžeme vřele doporučit!

Celkový pohled na knihovnu

Celkový pohled na knihovnu

Prostranství před knihovnou, kde je stále rušno

Prostranství před knihovnou, kde je stále rušno

Prostranství před knihovnou, kde je stále rušno

Prosklené stěny budovy  a střecha, která je vyrobena z podobného materiálu a podobnou technologií jako křídla letadel, aby odolala slunečnímu žáru  v létě a silným větrům a mořské tříšti během zimních bouří. Drží ji  98 betonových sloupů v podobě lotusu. Cylindr střechy má průměr 160 m a obvod 502 m

Prosklené stěny budovy  a střecha, která je vyrobena z podobného materiálu a podobnou technologií jako křídla letadel, aby odolala slunečnímu žáru  v létě a silným větrům a mořské tříšti během zimních bouří. Drží ji  98 betonových sloupů v podobě lotusu. Cylindr střechy má průměr 160 m a obvod 502 m

Prosklené stěny budovy  a střecha, která je vyrobena z podobného materiálu a podobnou technologií jako křídla letadel, aby odolala slunečnímu žáru  v létě a silným větrům a mořské tříšti během zimních bouří. Drží ji  98 betonových sloupů v podobě lotusu. Cylindr střechy má průměr 160 m a obvod 502 m

Prosklené stěny budovy a střecha, která je vyrobena z podobného materiálu a podobnou technologií jako křídla letadel, aby odolala slunečnímu žáru v létě a silným větrům a mořské tříšti během zimních bouří. Drží ji 98 betonových sloupů v podobě lotusu. Cylindr střechy má průměr 160 m a obvod 502 m.

Jižní stěna bez oken je vystavěna z asuánské žuly, nese písmena abecedy všech světových  jazyků. Panely z šedého granitu jsou ozdobeny mnoha symboly používanými pro komunikaci – jsou zde jazyky, noty, číselné a algebraické symboly, počítačové kódy

Jižní stěna bez oken je vystavěna z asuánské žuly, nese písmena abecedy všech světových  jazyků. Panely z šedého granitu jsou ozdobeny mnoha symboly používanými pro komunikaci – jsou zde jazyky, noty, číselné a algebraické symboly, počítačové kódy

Jižní stěna bez oken je vystavěna z asuánské žuly, nese písmena abecedy všech světových jazyků. Panely z šedého granitu jsou ozdobeny mnoha symboly používanými pro komunikaci – jsou zde jazyky, noty, číselné a algebraické symboly, počítačové kódy

Deska připomínající, že v roce 2003 dostala knihovna oceněni od mezinárodní asociace ABSE

Deska připomínající, že v roce 2003 dostala knihovna oceněni od mezinárodní asociace ABSE

Arabské studentky před knihovnou

Arabské studentky před knihovnou

Hlavni vchod do knihovny

Hlavni vchod do knihovny

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Interiér knihovny – hlavní Kallimachova hala je tvořena 11 vzestupnými, vzájemně propojenými podlažími

Knihy českých autorů

Knihy českých autorů

Knihy českých autorů

Knihy českých autorů

Autory fotografií jsou Jana Táborská a Jiří Táborský.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Průměr: 1 (1 hlasování)
TÁBORSKÁ, Jana. Návštěva Alexandrijské knihovny. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 9 [cit. 2024-11-24]. urn:nbn:cz:ik-13236. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13236

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Fascinujici cteni. Nejen o nove budove ale take o myslence kontinuity tak duleziteho projektu jako tento "stanek vedeni". Podekovani pani Jane a panu Jirimu Taborskemu za to ze podnikli cestu do "Mekky spolecneho kulturniho dedictvi" a podelili se se ctenari o sve poznani a zkusenosti.

Jan Karasek

Denver, Colorado.