V pátek 14. května 2010 ve 22,00 hodin vyrazil od Národního archivu v Praze autobus jihočeské společnosti BOLERO plný poznání chtivých archivářů z celé republiky na exkurzi po chorvatských archivech. Cestou k hraničnímu přechodu v Dolním Dvořišti na dvou zastávkách v Třeboni a v Českých Budějovicích nabral zbývající účastníky a pokračoval směrem na Linec, Štýrský Hradec a Maribor.

Následující den, ještě před ubytováním v Dubrovníku v hotelu Adriatic, jsme si prohlédli staré město Mostar se světoznámým mostem přes řeku Neretvu, který byl v roce 2005 zapsán do seznamu památek UNESCO. Také další den, neděle, byl věnován prohlídkám historických měst a památek. Navštívili jsme Budvu, jen z dálky si prohlédli ostrov Svatý Stefan, který byl pro veřejnost uzavřen, a prošli jsme část fortifikačního systému pevnosti města Kotor, jenž je rovněž zapsán v seznamu památek UNESCO, přičemž jsme museli zdolat 260 metrů převýšení.

První návštěva archivu nás čekala v pondělí 17. června v Dubrovníku. Je to jeden z nejcennějších a nejvýznamnějších archivů v Evropě, umístěný v paláci Sponza. Archiv patří pod Državni archiv v Záhřebu. Ve svých depozitářích, které jsme bohužel neměli možnost zhlédnout, deponují dubrovničtí archiváři na 10 000 bm velmi starých dokumentů. Z toho se 670 bm archiválií váže k Dubrovnické republice. Mezi dalšími 15 000 archiváliemi najdeme dokumenty psané osmansky, turecky, německy, francouzsky a chorvatsky, ale většina je psána latinsky. Měli jsme možnost prohlédnout si z blízka vzácné pergamenové listiny z let 1189 až 1759, které se týkaly přímo Dubrovníku.

Další velice vzácný archiv nás čekal v Trogiru. Architekt města Trogiru a Splitu Radoslav Bužančić nám zprostředkoval možnost zhlédnout vzácné archiválie bývalého biskupského archivu, který byl rozptýlen v několika chorvatských archivech, především v Zadaru a Záhřebu, ale jehož část se doposud uchovává v bytě správce katedrály, v budově římskokatolické farnosti. K ukázkám vzácných rukopisů, traktátů, antifonářů a dalších dokumentů převážně ze 14. a 15. století nám byl podám obsáhlý, zasvěcený výklad. V Trogiru jsme rovněž byli přijati ředitelkou Městského muzea a knihovny, která je umístěna v paláci rodiny Garani ze 16. století. Zde jsme se dozvěděli mnohé o historii města, paláce i o muzejních sbírkách, které jsme si mohli prohlédnout, stejně jako knihovnu s vzácnými rukopisy a tisky.

Velmi milého a přátelského přijetí se nám dostalo jak v Zadaru, tak také v Záhřebu. Archiváři v Zadaru pečují o 8 000 bm archiválií. Jedná se převážně o písemností měst a obcí, jako například Šibeniku, Imise, Trogiru, Hvaru nebo samotného Zadaru. Nacházejí se zde rovněž archivy šlechtických rodů. Archiv sídlí v budově bývalých kasáren a má 26 zaměstnanců. Kolegyně archivářky nás provázely svými depozitáři, které také již na mnohých místech „nahlodal zub času“, a seznamovaly nás s dějinami jejich státní správy a významnými historickými předěly. Přitom jsme měli možnost prohlédnou si například nejstarší pergamenovou listinu z roku 918, ve které je mimo jiné potvrzeno, že Jadran patří Chorvatsku, nebo další pergamenové listiny z pozdějších let. Náš obdiv patřil krásným dobovým mapám a také ukázkám prvního chorvatského časopisu z napoleonského období.

Rovněž velice srdečného přijetí se nám dostalo poslední den naší cesty v Chorvatském státním archivu v hlavním městě Chorvatska, v Záhřebu. Zde nás přivítala prof. Deana Kovačecová, která již v loňském roce na konferenci v Brně vyslovila pozvání pro české archiváře do chorvatských archivů a stála tak u zrodu myšlenky uskutečnit tuto naši cestu. Od prof. Kovačecové, která nás prováděla celým rozsáhlým archivem, jsme se dozvěděli mnoho podrobností o záhřebském archivu. Sídlí v účelové budově z let 1911–1913, která byla původně plánovaná pro knihovnu, ale našel se zde také prostor pro archiv. Budova je postavena ve stylu pozdní vídeňské secese a její prostory jsou velmi velkoryse řešeny: reprezentativní chodby, dvorana s výjevy z chorvatské historie, obrovská studovna se 176 místy pro badatele nádherně zdobená vitrážemi, úžasnými skleněnými lustry, obrovskou nástěnnou malbou na galerii a alegorickými postavami v dolní části dřevěných obkladů stěn. Celý archiv je jako „čítanka chorvatské historie, literatury a umění“ a sami Chorvati jsou na něho náležitě pyšní.

V archivu je 1 762 fondů a sbírek, což představuje 110 000 bm archiválií z let 999 až 2005. V přízemí se nachází jeden z nejstarších trezorů, které je možno uvidět v evropských archivech. V trezoru jsou velmi staré a velmi krásné archivní truhly s cennými dokumenty, jako například listinou z roku 1350 o slavonském právu nebo slavonským erbovníkem.

Měli jsem možnost důkladně si prohlédnout pracovny, kde se provádí digitalizace dokumentů (originálů i mikrofilmů). Technické vybavení je velmi kvalitní, několika skenery počínaje, včetně velkoplošného, a nejrůznějšími tiskárnami a plottery konče. Rovněž restaurátorské dílny jsou velmi prostorné a výborně vybavené potřebným zařízením. Patnáct zaměstnanců restaurátorských dílen pracuje nejen pro záhřebský archiv, ale i pro ostatní státní archivy. Realizují také zakázky pro muzea a galerie. Bylo velmi zajímavé sledovat je při jejich náročné, mnohdy titěrné, ale vždy precizní práci.

Při další výkladu jsme se dozvěděli, že ve zdejším archivu je rovněž uložen fond českého ambasadora Kuděly nebo písemnosti týkající se Čechů, kteří sloužili v rakouském válečném loďstvu.

Na závěr nám paní Leničová, další pracovnice archivu, představila ARHiNET – výsledek digitalizace a další práce mnoha archivářů, díky které si každý zájemce může na internetu vyhledat nepřeberné množství informací, které poskytuje „digitální archiv“.

Odpoledne jsme ještě měli krátký čas na prohlídku hlavního města. Na zpáteční cestě jsme se na chvíli zastavili ve Slovinsku, ve městě Ptuj, v jednom z nejkrásnějších měst Podráví a Pomuří s hradem z římské doby a s dominikánským a františkánským klášterem.

Půl hodiny po jednadvacáté hodině jsme se pak vydali na zpáteční cestu směr Maribor, Śtýrský Hradec, Vídeň a Brno. Doma jsme pak dychtivě prohlíželi nafocené snímky a procházeli své poznámky a propagační materiály, které jsme na cestě po chorvatských archivech od svých kolegů archivářů získali.

Je úžasné, že díky těmto exkurzím máme možnost podívat se do míst, kam bychom se jako obyčejní turisté nikdy nedostali, a můžeme vidět mnohdy největší archivní a historické poklady dané země, města nebo oblasti.

Ve studovně Státního archivu v Dubrovníku

Architekt Bužančić s rukopisy biskupského archivu v Trogiru

Historická knihovna městského muzea v Trogiru

Návštěva depozitáře map ve Státním archivu v Zadaru

Secesní budova Chorvatského státního archivu v Záhřebu

V konzervační dílně archivu v Záhřebu

Účastníci exkurze s prof. Kovačecovou před vstupem do archivu

Poznámka redakce: Akci uspořádala Pobočka ČIS při Národním archivu.