Normandie zaujme nejen vojenského historika
0 comments
Autoři:
Vydání:
Rubrika:
Když před zájemcem o vojenskou historii vyřknete slovo "Normandie", pravděpodobně vám učiní nabídku na odbornou přednášku na téma vylodění spojeneckých vojsk 6. června 1944 v této severozápadní čísti Francie, pokud rovnou nespustí. Avšak ani někteří ostatní, tolik v tomto směru neinformovaní lidé asi Normandii na prvním místě spojí s druhou světovou válkou.
Tento kraj přitom může turistům nabídnout více než připomínky událostí léta 1944, o které zakopnete na každém kroku, čím blíže k pobřeží, tím častěji. Pro kraj středověkých architektonických památek, hradů a katedrál v románském a gotickém stylu, kraj sadů a pastvin oddělených živými ploty, kraj calvadosu (jablečné pálenky), cidre (jablečného moštu s nízkým obsahem alkoholu) a sýru camembert, který se sice vyrábí po celé Francii, ale jedině ten z Normandie je prý pravý, to znamená bezesporu křivdu, které se zřejmě nikdy nezbaví.
Krátery jako pozůstatek bombardování německých opěrných bodů na Pointe du Hoc, na který zaútočilo speciální americké komando s cílem zabránit ostřelování pláže Omaha (východně odtud), kde se vylodily americké jednotky. | ||
Kromě několika bunkrů padesát pět poté pláž Omaha u Vierville-sur-Mer (pohled za odlivu) nenese známky války. Nad útesem (vlevo nahoře), jehož překonání stálo tolik životů, se dnes rozkládá velký kemp. | ||
Figurína na věži kostela v Ste-Mére-Eglisé připomíná vojína Johna Steela (známého z filmu The Longest Day), který při něšťastném seskoku amerických výsadkařů v noci z 5. na 6. června 1944 zde zůstal viset, zatímco zvony svolávaly obyvatele k hašení požáru. | ||
Most přes říčku Merderet nedaleko Ste-Mére-Eglisé, o který sváděli tvrdý boj američtí výsadkáři s německou 91. divizí. Tato epizoda se stala pravděpodobně námětem závěrečné scény z filmu Zachraňte vojína Ryana. | ||
Na hřbitově u La Cambe je pochováno více než 21 tisíc příslušníků německých branných sil. V přilehlém informačním středisku, kde je instalována výstava venovaná činnosti německé organizace Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge, která se 80 let stará o hroby německých vojáků po celém světě, je k dispozici také databáze všech v Normandii pohřbených vojáků obou bojujících stran. | ||
Most u Bénouville (severně od Caen), dnes pojmenovaný Pegasus Bridge, první cíl obsazený spojeneckými jednotkami v Normandii (6. britská výsadková divize). Ve výřezu záběr kavárny na západním břehu, která funguje současně jako muzeum. | ||
Nenápadná vyvýšenina (či spíše terénní vlna) alias startegicky nesmírně důležitá kóta 112 představuje jedno z nejznámějších bojišť Normandie. Britové zde (a v nedalekém údolí říčky Odon) narazili na konci června 1944 na houževnatý německý odpor, utrpěli těžké ztráty (zejména 15. pěší divize) a byli nuceni se stáhnout. | ||
Ulička v Bayeux, malebného města ležícího asi deset kilometrů od pobřeží, které bylo osvobozeno 7. června. Na rozdíl od mnoha jiných obcí a měst v Normandii nebylo Bayeux poškozeno. | ||
Jedno z nejvýznamnějších poutních míst Francie, Mont-St-Michel, který se tyčí na malém ostrůvku východně od St-Malo. Základy tamějšího opatství byly položeny již v 8. století, jeho části mají gotickou a románskou podobu. Rozdíl mezi hladinou moře během přílivu a odlivu činí 15 metrů a více, což je nejvíce v celé zemi. | ||
Bretaňský venkov s typicky plochým reliéfem za neobvykle slunečného dne. | ||
Stejně jako na dalších místech Evropy se lidé v Rouenu museli 11. srpna 1999 spokojit s "pouze" s projevem zatmění slunce, aniž by mohli kvůli silné oblačnosti sledovat postupné překrývání slunečního kotouče Měsícem. | ||
Hrob Viléma Dobyvatele v Abbaye-aux-Hommes v Caen, v opatství, které sám založil v roce 1066, aby si usmířil papeže, který neschválil jeho sňatek se vzdálenou příbuznou. Stavba kostela sv. Etiénna byla dokončena ve 13. století, celý komplex budov však prošel v následujících obdobích mnoha proměnami a v současnosti patří caenské radnici. | ||
-"- | ||
Ženský protějšek mužského opatství, Abbaye-aux-Dames, u jehož zrodu stála Vilémova manželka Matilda. Dnešní podoba kostela sv. Trojice a dalších budov pochází z přestavby z 18. století. Obě památky přečkaly bez újmy jak bombardování, tak pouliční pozemní boje v červenci 1944, kdy bylo město zčásti zničeno. | ||
Světoznámá tapisérie, klenot románského umění, která líčí bitvu u Hastingsu a události, které jí předcházely, byla vytvořena zřejmě v 11. století v Anglii, aby zdobila katedrálu v Bayeux. Svitek v délce 70 metrů byl však objeven až v roce 1476. |
Klíčová slova:
Hodnocení: