Před časem jsme v rámci série článků o elektronických zdrojích psali o projektu Wikipedie - online encyklopedie vznikající spontánně, díky komunitě dobrovolných přispěvatelů-editorů. V následujícím článku se dotkneme hned dvou projektů, které jsou Wikipedii velice podobné, jsou velice mladé a navíc se oba pohybují v našem oboru. Jde o:

• LISWiki.com, wiki pro obor knihovnický a informační (Librarianship and Information Science Wiki) a
• Library Success: A Best Practices Wiki, "praktická oborová wiki".

Základní fakta

LISWiki byla spuštěna ke 30. červnu tohoto roku, tedy zhruba před třemi měsíci. Používá volně stažitelný software pod GPL (GNU General Public License) zvaný MediaWiki. Vychází ze stejné myšlenky jako již zmíněná Wikipedie, tj. jejím cílem je vytvořit (v tomto případě oborovou) encyklopedii, která bude zdarma, bude online a jejíž obsah bude vytvářen a upravován "samovolně" zájemci, uživateli-editory, lidmi "z oboru". Další pozadí vzniku projektu, jeho poslání a mnohé další je možno nalézt v následujícím anglickém článku z oborového e-zinu ExLibris od zakladatele LISWiki Johna Hubbarda.

Druhý zmíněný projekt - Library Success: A Best Practices Wiki - vznikl shodou okolností ve zcela stejné době, používá stejný software a za jeho vznikem stojí Meredith Farkasová, která provozovala i letošní wiki konference American Library Association v Chicagu, tzv. "ALA Chicago Wiki". I v tomto případě se lze o pohnutkách ke spuštění projektu dovědět více z článku, tentokrát v Meredithině blogu .

Z porovnání obou projektů je jasné, že každý míří poněkud jiným směrem - LISWiki se snaží opravdu "kopírovat" Wikipedii v tom, že nechává otevřené široké pole možností. Jediné omezení klade na obor a "encyklopedicitu", na strukturovanost hesel popisujících zvolenou oblast, ale obsah ponechává volný. Otázka multiplikace, vytváření "zbytečného menšího dvojčete", je zde dle mého názoru zbytečná, protože oborové ponoření do hloubky problémů a teorie je v rámci všeobecné encyklopedie typu Wikipedie zcela nemožné a nežádoucí.

Library Success se naopak snaží nasměrovat svůj obsah k vytvoření "kolekce úspěšných nápadů", nadsazeně řečeno. Snaží se propojit vědomosti a znalosti, které se v praxi osvědčily - nebo neosvědčily. Strukturu nevyužívá encyklopedickým způsobem, používá ji jako hypertextový rámec, který umožňuje napojení na interní strukturu danou v rámci projektu.

Oba projekty mají svůj potenciál a jistě si najdou "své uživatele", jak ukazuje např. příspěvek z e-mailové konference na Web4lib. Vznik obou projektů také ukazuje, jak jeden obecný (softwarový) nástroj může sloužit více účelům.

Obecné zamyšlení pro zájemce

O co tedy obecně jde - v obou případech o snahu vytvořit korporativní dílo a (snad i "hlavně") pokusit se vyprovokovat "e-aktivitu" členů oboru a dialog - zde lépe řešeno "polylog". Je jisté, že "oborová komunita" existuje; konec konců - konference a setkání se konají po celém světě. Ale přímá aktivita spjatá s elektronickým prostředím se teprve probouzí.

Ano, jistěže existují mnohé elektronické časopisy, ale pouhé publikování na webu je jen paralelou k publikování v periodiku "klasickém". Šetří sice papír, umožňuje přistupovat k obsahu "odkudkoli", ale není nikterak interaktivní, není "komunitní". Samotné publikování nerozšiřuje řady zainteresovaných, aktivních členů oboru, pouze nabízí "záchytný bod", místo, kam se lidé stejného zaměření opakovaně vrací. Jestliže publikování v renomovaných časopisech je neustále pod zdržujícím "ochranným dohledem" redakce, musí nastoupit právě ti, kteří nehodlají na nic čekat - a tím se dostáváme k výše již zmíněným e-zinům a blogům, do kterých "ti aktivní" doslova "sypou" své příspěvky s důvěrou, že se "někde na druhé straně" najdou jiní, kteří je budou číst, které zaujmou, kteří budou reagovat. Nebo se obdobně plní e-mailové konference, ze kterých se bohužel jen málokdy dostane něco "ven", do praktického prostředí...

...nebo se prostě najdou tací, kteří nehodlají jen psát eseje, články, úvahy a e-maily, tací, kteří chtějí stimulovat aktivitu v oblasti základů oboru, v definičním prostředí fundamentálních kamenů, na kterých obor stojí - a to s vědomím, že tyto nelze jednoduše vytisknout na papír jediným kolektivem autorů a nechat ležet beze změny "k všeobecnému užití". Že jediná možnost, jak se dobírat k významům, je pokusit se tyto zformulovat, napsat - a nechat ostatní, aby opravovali, navrhovali, vyjádřili souhlas či nesouhlas. Jednoduše - aby se zapojili do tvůrčího bádání v prostředí tomu uzpůsobeném, v tomto případě ve virtuálním prostředí wiki. Pravda, vše probíhá na lingvisticko-definičním základě, pomocí strukturálních aspektů vzájemné (ne)provázanosti jednotlivých významů a témat, ale přesto se jedná o potenciálně plodnou a hlavně aktivní interakci, o vzájemné pečlivě zachycované virtuální potkávání a potýkání.

Závěr

Je těžké lobovat pro kolaborativní projekty jinak, než říci "vyzkoušejte". Otestujte obsah a pokud se vám nezdá či nelíbí, můžete celý projekt zavrhnout. Máte na to právo - ale zároveň máte možnost, úžasnou možnost, vyjádřit svůj nesouhlas, své připomínky a aktivně změnit to, co vidí a uvidí stovky, tisíce a možná ještě více lidí na celém světě. Koho by tato představa nefascinovala?

Dva oborové projekty jsou na úplném začátku své cesty. Nyní jsou primárně zajímavé pro anglicky mluvící oblast - zejména pro Ameriku, zemi, kde vznikly. Musí dokázat přežít období "dospívání", tj. čas, než počet uživatelů, editorů a příspěvků překročí kritickou mez, za kterou se lidé naučí přicházet, hledat a přidávat, jako tomu bylo u Wikipedie, která nyní zažívá velký boom, jak můžeme vidět v jejích rozsáhlých statistikách. I přes nesmělé začátky se oba projekty mohou stát dobrým příkladem - a samozřejmě vítaným zdrojem informací.