Firma Google 13. prosince 2007 představila svoji novou službu s názvem Knol – A Unit of Knowledge a veřejnosti ji 23. července 2008 v beta verzi zpřístupnila na adrese http://knol.google.com/. Otcem Knolu je zaměstnanec Googlu Udi Manber, kterého potřeba podobné služby napadla v souvislosti s nedostatkem informací o kreslených obrázcích a jejich tvůrcích na webu obecně. Přišel tedy s nápadem založit Knol, kde každý vědec bude moci vyložit nějakou problematiku způsobem: „jako by měl na vysvětlení problému jen 15 minut“. Na první pohled služba velmi podobná oblíbené Wikipedii si klade za cíl stát se „pomocníkem pro sdílení našich znalostí“.

Pouze nová Wikipedie?

Stránky služby Knol obsahují články, které na rozdíl od Wikipedie nejsou výsledkem anonymních uživatelů, ale jedné konkrétní osoby či skupiny osob – ideálně odborníka na danou problematiku. Nalezneme zde tak články od vtipného výukového materiálu „Jak používat knihu“ (Tutorial: How to Use a Book) po odborné o krevní transfuzi (Blood Transfusion) či rakovině prsu (Breast Cancer) od univerzitních profesorů nebo předních odborníků. Knol by tak mohl přinášet důvěryhodnější informace. Navíc se publikování knolu může stát na rozdíl od Wikipedie i brigádou.

Publikování

Pro publikování článku je nutné si zřídit emailový účet Gmail. Do Knolu se uživatel přihlásí pomocí svého přihlašovacího jména a hesla, které používá pro přihlášení do Gmailu. Podmínkou je pouze dosažení minimálně třinácti let věku (což ovšem není nijak ověřováno). Po přihlášení se objeví úvodní obrazovka s editačním oknem, ve kterém je napsáno: „Začněte psát zde“. Autor do okna vloží nebo zkopíruje článek a upraví ho pomocí běžné nástrojové lišty (viz obr. 1). Další možností je nahrání celého souboru ve formátu .doc, .xls, pdf, txt a další, který se tak stane novým knolem.

Obr. 1: Úvodní obrazovka pro vytvoření nového článku

Po kliknutí na „Publish“ je článek publikován.

Zároveň je nově přihlášený uživatel vyzván k vyplnění formuláře o sobě. Autor se tak má možnost krátce představit, doplnit afiliaci a připojit fotografii. Nic z toho ovšem není podmínkou.

Autoři mohou publikovat články na libovolná témata a v libovolném jazyce (samozřejmě s výjimkou textů, které odporují dobrým mravům nebo jsou protizákonné). Udi Manber předjímá, že by Knol mohl obsahovat články z oblastí medicíny, historie, geografie, dále společenská témata, produktové informace nebo informace typu „jak to opravit“. Překážkou není ani již publikování článku se stejnou tematikou na stránkách Knolu, naopak Google upřednostňuje více názorů. Uživatelé mohou k jednotlivým článkům přidávat komentáře, autoři je následně mohou odmítnout nebo zapracovat do svého díla. Autor však může čtenářům povolit i volnou editaci knolu. Čtenáři mohou svůj názor vyjádřit i pomocí hvězdiček.

Články nejsou nijak cenzurovány, za jejich obsah přejímá odpovědnost výhradně autor, který je také vlastníkem autorských práv. Google však připomíná, že Knol není určen k vytváření blogů a nabádá k formálnímu vyjadřování.

Obr. 2: Schéma Knolu (převzato ze stránek Knolu)

Spoluatorství, spoluvlastnictví

Autoři mohou dokonce přizvat další autory, aby na jeho knolu spolupracovali. Tito autoři se tak stanou spoluautory a mohou mít právo nejenom na článku spolupracovat, ale dokonce do něho i zasahovat. Každý autor může ke svému článku přizvat maximálně pět spoluautorů.

Autor může ke článku připojit i dalších až pět spoluvlastníků, kteří článek sice nemohou opravovat, ale mohou povolovat zobrazování reklam (viz Knol jako brigáda) a přijímat další spoluatory.

Poslední možností spolupráce je možnost přizvat recenzenty.

Článek lze veřejně nepublikovat a přitom ho nechat přístupný spoluautorům, spoluvlastníkům a recenzentům, což nabízí jednoduchou spolupráci před uveřejněním nového knolu.

Všechny tyto osoby autor přizve pomocí jednoduchého předvyplněného formuláře, ve kterém je nutné vyplnit pouze emailovou adresu dané osoby, popřípadě může připsat krátkou zprávu (viz obr. 3).

Obr. 3: Formulář pro přizvání dalšího autora

Vyhledávání

Článek je kromě vyhledání přímo na stránkách Knolu vyhledatelný i pomocí běžných vyhledavačů. Bohužel Knol nenabízí žádný oficiální rejstřík autorů ani vyhledávání podle témat (existují však rejstříky vytvořené jako knoly přímo uživateli, v jednom takovém se lze dočíst, že knoly vytváří již deset českých autorů), jedinou možností je plnotextové vyhledávání přímo z úvodní obrazovky nebo rozšířené vyhledávání (viz obr. 4), které umožňuje vyhledávat jednotlivá slova, fráze, uživatel může prohledávat celý dokument nebo pouze název, podnázev, afiliace apod. Vyhledávání lze zúžit i podle data poslední editace či data vytvoření.

Obr. 4: Rozšířené vyhledávání

Knol jako brigáda

Autor si v nastavení každého knolu může vybrat, jestli umožní přidávat ke svému článku reklamy. Implicitně je nastaveno jejich zamítnutí. Pokud autor reklamy povolí a zaregistruje se, může díky programu AdSense nechat ke svému článku přidávat textové nebo obrazové reklamy, které má Google ve své rozsáhlé databázi. Autor vydělá na každé reklamě umístěné u svého knolu, pokud na ni některý uživatel klikne. Bohužel Google nikde neuvádí, kolik takto autor může vydělat peněz, místo toho nabádá k registraci.

Závěr

V současnosti je na stránkách Knolu uveřejněno zhruba 350 článků od autorů z celého světa (prvním článkem byl knol o nespavosti (Insomnia), který napsala Rachel Manber, manželka „otce“ Knolu a profesorka na Stanfordské univerzitě). To sice není mnoho, aby Knol mohl ohrozit Wikipedii, ale dá se předpokládat, že tímto směrem směřuje. Již nyní je zřejmé, že obsah jednotlivých textů je důvěryhodnější. Google má v úmyslu totožnost autorů ověřovat podle kreditních karet či telefonicky. O konkrétním způsobu kontroly (jak telefonicky a podle jakých karet, když autor nebude chtít vyplácet zisk z reklam) se již zaměstnanci Googlu nezmiňují.