V posledních letech si bylo možné připomenout odkaz prof. Karla Kuchaře při několika příležitostech. Po oslavách 100. výročí narození tohoto významného českého geografa a kartografa následovalo zpřístupnění Kuchařovy kartografické galerie v rámci znovuotevření zrekonstruované Mapové sbírky Univerzity Karlovy v Praze v roce 2013. Ještě v témže roce uvedl kolektiv Geografické knihovny a Mapové sbírky v život projekt webových stránek věnovaných jednomu z nejvýznamnějších představitelů tzv. albertovské školy.

Zpřístupnění většiny Kuchařových odborných prací tak umožňuje každému vědění chtivému zájemci proniknout doslova pod pokličku jeho bohaté vědecké činnosti a výzkumu. Do osobního života autora lze lidsky nahlédnout prostřednictvím osobní pozůstalosti čítající množství fotografií z rodinného i univerzitního prostředí. 

S Karlem Kuchařem (vpravo) si při promocích podalo ruku mnoho významných osobností. Na snímku je významný historický kartograf Ludvík Mucha.

Když dědicové spolupracují

Při první návštěvě nového webu jistě každého návštěvníka na první pohled upoutá jednoduché a přehledné grafické zpracování stránek vytvářející celkově přívětivé uživatelské prostředí pro badatele. Plné texty, jejichž licenci laskavě poskytl dědic autorských práv prof. Karel Kuchař mladší, jsou seřazeny do několika kategorií – zprávy (v počtu 73), články (65), monografie (15), novoročenky (15) a recenze (75). Pro snazší vyhledávání požadovaného dokumentu je možné zadat jeho název přímo v poli vyhledávání, čímž odpadá vícečetné listování poměrně rozsáhlým souborem textů. Veškeré dokumenty jsou pro studijní účely poskytovány ve formátu .pdf. V neposlední řadě nelze opomenout vybrané kartografické produkty z dílny Karla Kuchaře. Zejména se jedná o mapy českých zemí, kontinentů a světa, které lze díky aplikaci Zoomify podrobněji prohlížet a probádávat. 

Zprava: Školní fyzicko-geografický glóbus Karla Kuchaře (vyšel v roce 1958), titulní list Fabriciovy mapy Moravy z roku 1569 (vyšlo v roce 1931) a titulní list časopisu Kartografický přehled (vycházel v letech 1946-1960)

Prof. Karel Kuchař spojil svůj odborný život po více než půlstoletí nejenom s Geografickým ústavem, ale i s Mapovou sbírkou PřF UK v Praze. Tato symbióza dala vzniknout doposud nepřekonaným pracím historicko-kartografickým, které tvoří základní odrazový můstek pro každého zájemce o problematiku historie vyobrazení světa a českých zemí. Z dostupných prací lze na novém webu dohledat text „Vývoj a dnešní stav zobrazení světa“ mapující soudobé poznatky o vyobrazení světa a jeho vývoji. Zájemci o studium mapového obrazu českých zemí by neměli přehlédnout práci „Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky. D. 1. : Mapy českých zemí do poloviny 18. století“, ve kterém autor přehlednou a poutavou formou informuje o nejstarších mapách historických zemí Česka, ale i o životě jejich autorů, přičemž působivě vypráví nejenom o pozadí vzniku jednotlivých map.

Poznatky také o práci kolegů

Lze se domnívat, že právě profesorova obliba starých map se nepřímo promítla do čtivosti a pestrosti slohové formy jeho textů, které přestavují bohatou studnici odborných poznatků, jež autor dokázal přiblížit širokému spektru čtenářů. Ve svých článcích, zprávách a poznámkách věnuje Karel Kuchař značnou pozornost vybraným starým mapám českých i cizích zemí. Čtenář se tak může dozvědět leccos zajímavého o kartografické práci Pavla Aretina, Jiřího Matyáše Vischera, Jana Kryštofa Müllera a dalších. Kuchařovo bádání v Národní knihovně v Paříži vedlo k objevení do té doby neznámých tisků nejstarší mapy Moravy od Pavla Fabricia z roku 1569. Značné úsilí autor věnoval studiu a analýzám starých plánů měst (Jüttnerův a jiné plány Prahy), starým mapám panství (Pardubice, Zábřeh a okolí) a rozboru mapových sbírek a soupisu jejich exemplářů (brněnská Mollova sbírka, mapové sbírky Státní knihovny v Berlíně a Marburgu). Každý rok společně s kolegy Karel Kuchař připravoval vydání novoročenky, která mimo přání obsahovala i rozbor zajímavé mapy nebo glóbu (První výškopisná mapa Krkonoš, Veduty českých měst na okraji map).  

Příruční mapa zemských polokoulí z roku 1951 (3. vyd.) a P.F. Karla Kuchaře z roku 1959 s Amerlingovou geognostickou mapou Čech

Během své dlouholeté a bohaté akademické kariéry dokázal Karel Kuchař svým přístupem a úsilím obsáhnout široké spektrum geografických oborů, přičemž těžištěm jeho práce vždy zůstala historická kartografie. Nové technologie umožnily Kuchařovo dílo znovuobjevit a zároveň daly příležitost pro jedince z řad odborné i laické veřejnosti volně získávat požadované informace a rozvíjet svůj kartografický obraz světa. Pro náročné badatele dobrá zpráva na závěr. Uveřejněná bibliografie by měla být v tomto roce doplněna o další, prozatím autorsky chráněné texty, proto tedy neváhejte a bádejte na webu http://web.natur.cuni.cz/gis/kuchar/.