Oborová brána Musica (MUS) zaměřená na hudbu a hudební vědu vzniká v rámci projektu Koordinovaná tvorba oborových informačních bran ve spolupráci Národní knihovny České republiky a Univerzity Karlovy v Praze. Podobně jako sesterské brány KIV, ART a TECH navazuje MUS na Jednotnou informační bránu a využívá též stejných technologií (MetaLib, SFX, Plone). Na stránkách Ikara již bylo o dvou těchto branách referováno (konkrétně o branách KIV a ART). Cílem tohoto článku je představit MUS coby další bránu pocházející „ze stejné líhně“. Nejprve se stručně zmíníme o vymezení brány, poté se zaměříme na některé osobitosti MUS vyplývající z jejího oborového zaměření. To se, pochopitelně, odráží především v povaze připojených zdrojů, oborová specifika se však promítají i do struktury jejich nabídky a určují tak podobu celé brány. Na závěr pak podnikneme stručnou procházku oborovou branou MUS a představíme služby, které za stávajícího zkušebního provozu nabízí.

Vymezení a cíle brány MUS

Cílem brány MUS je poskytovat jednotný přístup k informačním zdrojům v oblasti hudby a hudební vědy. Hudební vědci, učitelé a studenti nejrůznějších hudebních oborů, hudební knihovníci, publicisté, hudebníci a všichni zájemci o kvalitní informace související s hudbou tak mohou z jednoho místa prohledávat nejrůznější oborové databáze či knihovní katalogy a mají k dispozici rovněž sbírku odkazů k vybraným internetovým zdrojům. V ideálním případě jim brána usnadní cestu k získání ať již klasického či elektronického dokumentu. Konečně, pokud se bezplatně zaregistrují, mohou využít rovněž nástrojů umožňujících ukládání položených dotazů či vyhledaných záznamů a další práci s nimi a v neposlední řadě též přizpůsobení brány individuálním potřebám uživatele.

Jak vyplývá již z uvedeného výčtu profesí, kterým je brána určena, MUS chce být jak účinným nástrojem umožňujícím zkušeným uživatelům efektivní využití odborných informačních zdrojů, tak také místem poskytujícím rychlou orientaci a podporu při vyhledávání informací souvisejících s hudbou. Brána je tedy zaměřena šířeji než jen na hudební vědu, i když nabídka odborných muzikologických zdrojů patří k jejím prioritám. Dále je MUS vymezena geograficky: poskytuje v první řadě domácí zdroje a zdroje jakýmkoli způsobem významné pro studium hudby v českých zemích a v širším středoevropském prostoru.

Oborová specifika a struktura MUS

Hudba je umění zaznívající a multimediální prostředí internetu jí je v tomto směru velmi příznivé. Nové a natěšené návštěvníky brány si však již předem dovolujeme varovat – brána (zatím) „nehraje“. Její primární funkcí je ostatně soustředit spíše informace o hudbě než znějící hudbu samu (tento druhý úkol ale spadá do sféry tzv. přidaných služeb, o nichž se zmíníme dále). Jaká jsou tedy ona oborová specifika ovlivňující strukturu MUS?

Zvláštní typy dokumentů

Veliký podíl hudebních dokumentů představují hudebniny (tj. noty) a nahrávky, tedy typy dokumentů specifické právě pro hudbu. To je z hlediska oborové brány výhodné, neboť hudebniny a nahrávky jsou v univerzálně zaměřených sbírkách i katalozích zpravidla jasně vymezeny. Uživatelé obvykle již před položením dotazu vědí, zda hodlají hledat knihu, noty či nahrávku, možnost omezit vyhledávání na určitý druh dokumentu pro nás tedy byla z tohoto důvodu poměrně důležitá. Zároveň však paralelní vyhledávač MetaLib v tuto chvíli neumožňuje efektivně filtrovat výsledky dotazu podle druhu dokumentu. Tato situace nás vedla k rozhodnutí strukturovat nabídku zdrojů ve vyhledávači právě podle druhu dokumentu a v případě katalogů českých knihoven – pokud to bylo možné – samostatně připojovat dílčí báze hudebnin a nahrávek.

Literatura o hudbě

Na rozdíl od hudebnin a zvukových dokumentů bývá literatura o hudbě – s výjimkou mála čistě oborových knihoven, které navíc mnohdy dosud většinu fondu evidují v lístkových katalozích – obvykle rozptýlena v šíře zaměřeném knihovním fondu. Snaha vymezit hranice záběru MUS pro nás tedy v tomto případě znamenala hledat způsob, jak vyčlenit informace o hudebních dokumentech z široce zaměřených zdrojů. Přímo pro bránu MUS tak byly nově definovány dílčí báze českých článků o hudbě (v rámci článkové bibliografie ANL) a knih o hudbě ve fondu NK ČR (na základě Konspektu). Tyto báze v kombinaci s mezinárodní oborovou bibliografickou databází RILM a rovněž mezinárodně zaměřenou německou Bibliographie des Musikschrifttums slouží v rámci skupiny zdrojů Literatura o hudbě pro rychlý přehled po oborové literatuře. Přes své limity dané rozsahem jednotlivých databází či stupněm zpracování záznamů tato skupina zdrojů rovněž do jisté míry supluje v elektronické podobě neexistující bibliografii české muzikologické produkce.

Klasické dokumenty a lístkové katalogy

V oblasti hudby stále hrají velmi významnou roli klasické dokumenty včetně nejrůznějších referenčních příruček existujících pouze v tištěné podobě. Řada významných hudebních sbírek je také dosud evidována pouze v lístkových katalozích. Snad nejčastěji to uživatelům způsobuje potíže v případech, kdy hledají dříve vydané noty. Situace se podstatně zlepší až poté, co projde chystanou retrokonverzí katalog hudebních tisků NK ČR. Informace o rozsahu a stupni zpracování jsou sice v MUS uvedeny v popisech jednotlivých zdrojů, jedná se však o dosti „zanořené“ údaje, ke kterým se mnozí méně zvídaví uživatelé vůbec nemusí propracovat. Proto jsme vytvořili složku Nenašli jste? jako jakousi záchrannou síť pro neúspěšné tazatele. Jsou zde obsaženy rady, co dělat v případě neúspěšného vyhledávání, a dále odkazy na nejrůznější typy užitečných webových zdrojů, jako jsou například právě naskenované katalogy hudebnin či hudebních pramenů.

Oborové licencované zdroje

Na poli licencovaných informačních zdrojů je patrná tendence vyčleňovat hudební obsah do samostatných zdrojů či kolekcí. To je samo o sobě pro bránu velmi výhodné, v tuto chvíli se však pro domácí uživatele jedná spíše o nevýhodu. V široce dostupných multioborových zdrojích totiž příliš informací o hudbě zpravidla nenajdou, zatímco řada důležitých oborových informačních zdrojů je u nás zatím zpřístupněna pouze pro uživatele jedné instituce či dokonce vůbec ne. To je případ databází International Index to Music Periodicals Full Text a JSTOR – Music Collection zpřístupňujících plné texty hudebních časopisů, ale i zdrojů poskytujících nahrávky (např. Naxos Music Library či Classical Music Library) či partitury (Classical Scores Library ad.). Možnosti nástrojů brány usnadňující uživatelům získání plných textů jsou tak zatím využité jen v omezené míře. V případě dostupnosti těchto zdrojů však MUS bude představovat mocný nástroj pro jejich efektivní využití.

V současnosti jsou v bráně připojeny čtyři licencované zdroje: RILM Abstracts of Music Literature, RIPM Retrospective Index to Music Periodicals, EBSCO Academic Search Premier a ISI Arts & Humanities Citation Index. Licencované zdroje jsou dostupné pouze oprávněným uživatelům, tj. uživatelům přistupujícím z povolených IP adres institucí, které vlastní k dotyčným zdrojům licenci a oznámily tuto skutečnost tvůrcům brány. Čtenáři NK ČR mohou již v současnosti využít možnosti vzdáleného přístupu k licencovaným zdrojům, kde je – zatím zkušebně – zařazena i celá brána MUS.

Přidané služby SFX a hudba

Typickou úlohou tzv. přidaných služeb SFX je ověření dostupnosti plného textu dokumentu. Výše jsme však již zmínili, že z důvodu absence licencí k plnotextovým zdrojům s hudebním obsahem zůstává tento potenciál brány zatím ne zcela využit. Další typická úloha SFX, totiž objednání kopie prostřednictvím služby dodání dokumentů, naráží rovněž na problém – kopie not a nahrávek z autorskoprávních důvodů zpravidla není možno poskytovat. Nabídka SFX MUS tedy zatím sestává z vyhledání exemplářů v knihovnách, vyhledání recenzí nebo nahrávek na vybraných hudebních serverech či vyhledání informací o autorovi v hudebních encyklopediích a na webu. Je zřejmé, že pro tvůrce SFX byla hudba příliš úzce vymezeným oborem – v kategoriích znalostní databáze SFX heslo music nenalezneme a SFX nepočítá ani se specificky hudebními typy dokumentů. Zatímco seznam elektronických časopisů lze prostřednictvím SFX získat pomocí vhodně zvoleného dotazu, kontextovost nabídky přidaných služeb má zatím své limity. V této oblasti však usilujeme o další rozvoj spočívající především v získání podpory specificky hudebních dokumentů ze strany SFX a postupném doplnění nabídky služeb o další licencované zdroje zahrnující veškeré formy hudebního obsahu – tedy články z hudebních a muzikologických časopisů, zvuk i noty.

Jaké služby nabízí MUS?

Úvodní stránka MUS poskytuje stručný a strukturovaný přehled všech nabízených služeb:

Nejvýznamnější službou MUS je Vyhledávač, který umožňuje souběžné prohledávání zdrojů dle výběru uživatele. Mezi připojeným zdroji naleznete zatím především katalogy českých i zahraničních knihoven s významnými hudebními fondy, specializované oborové databáze (jako například Český hudební slovník osob a institucí), bázi webových zdrojů zpracovávaných přímo pro bránu a konečně výše zmíněné licencované zdroje.

Ve Snadném hledání mohou uživatelé využít připravené skupiny zdrojů (tzv. předvybrané sady) strukturované dle druhu dokumentu: Hudebniny, Zvukové dokumenty, Literatura o hudbě a Webové zdroje. V nejbližší budoucnosti přibude k těmto skupinám sada Katalogy hudebních knihoven, která bude výhledově obsahovat katalogy knihoven HAMU, JAMU, Kabinetu hudební historie EU AV ČR, Ústavu hudební vědy FF UK, NK ČR a dalších:

Bezplatnou registrací získají uživatelé svůj prostor, v němž si mohou ukládat záznamy, položené dotazy a oblíbené elektronické časopisy, vytvářet avíza a rovněž definovat a ukládat vlastní sady zdrojů a přizpůsobit tak Vyhledávač svým potřebám:

SFX nabízí přidané služby k vyhledaným záznamům, v tomto příkladu jde o vyhledání nahrávky na hudebním serveru i-legalne.cz:

Seznamy hudebních a muzikologických e-časopisů získané prostřednictvím SFX a EZB jsou dostupné ve složce Nenašli jste? i přímo z Vyhledávače:

Přímo pro bránu MUS jsou vybírány a katalogizovány internetové zdroje odpovídající výše nastíněnému vymezení MUS. Zaměřujeme se především na www dokumenty v češtině či angličtině, méně již v dalších jazycích (němčině, francouzštině, italštině). Při výběru zdrojů hraje roli samozřejmě jejich obsah a kvalita. Významná je rovněž jedinečnost zdroje – elektronické verze tiskem vydaných článků či knih přitom nejsou znovu zpracovávány, nýbrž stávající záznamy tištěných dokumentů jsou opatřovány odkazem na jejich elektronickou verzi. Věrohodnost zdroje se projevuje mimo jiné uvedením autora či autorů, v případě webových stránek rozhoduje i jejich aktuálnost či to, zda jsou „naživu“. Internetové zdroje jsou katalogizovány do bibliografické báze, která je jako jeden ze zdrojů připojena ve Vyhledávači. Sbírku webových odkazů můžete též prohlížet prostřednictvím kategorií Konspektu v Prohlížení MUS:

Složka Nenašli jste? slouží jako záchranná síť pro uživatele, kteří neuspěli při vyhledávání v připojených zdrojích. Pokud uživatelům nepomohou ani zde uvedené pomůcky a odkazy na další zdroje, mají možnost obrátit se s dotazem přímo na realizační tým brány MUS:

Budeme rádi, když nám i vy napíšete své připomínky a náměty.