Odborné elektronické časopisy – proč ne?
Cílem mého příspěvku není navázat na zmíněné články tím, že bych se pokusila rozebrat danou oblast důkladněji. Ráda bych jen ve stručnosti na několika příkladech zahraničních elektronických periodik z našeho oboru (nebo jemu příbuzných) ukázala, že elektronické publikování je cestou, kterou by nemělo české knihovnictví ve vlastním zájmu opomíjet. Právě s vědomím mnoha výhod, jež tento způsob vydávání (nejen) časopisů přináší.
Má-li někdo zájem seznámit se podrobněji s problematikou elektronického publikování, může - kromě vlastního prozkoumávání časopiseckých zdrojů na Internetu - začít třeba prostřednictvím známého bibliografického soupisu, který již několik let pravidelně doplňuje a udržuje Charles W. Bailey z University of Houston, USA [ 1 ]. Doporučit lze i odbornou knižní literaturu [ 2, 3 ].
České prostředí má dvě základní nevýhody – jazyk a relativně malý počet uživatelů Internetu. To je (a asi ještě dlouhodobě bude) důvodem toho, proč vydavatelé periodik budou dávat přednost tištěné podobě nebo pouze síťovým doplňkům či online prezentacím svých papírových časopisů (a novin). Jako čtenář nejsem ani zdaleka příznivcem myšlenky, že by všechno mělo být k dispozici (jen) v digitální podobě, jako knihovník však vidím řadu výhod elektronického zpřístupňování informací (nejen časopiseckých). Jen namátkou – okamžitá dostupnost velkého množství informací nezávisle na místě jejich uložení a rychlé prohledávání rozsáhlých zdrojů. Nesporné jsou ekonomické výhody - odpadají náklady na tisk, distribuci a reklamu i náklady spojené s archivací papírových dokumentů.
Za zvlášť výhodné je však možné považovat elektronické publikování tehdy, je-li obsah dokumentů určen početně omezené skupině uživatelů, která má ovšem vytvořeny poměrně dobré podmínky pro přístup k Internetu. Rozhodně lze v České republice mezi nejrozšířenější skupinu uživatelů zařadit zaměstnance a studenty vysokých škol (viz např. i výsledky průzkumu uživatelů), přesto právě naše akademická obec, jak se zdá, stále spíše možnostem elektronického publikování nedůvěřuje. Přitom ve srovnání s dobou minulou je v řadě oblastí – navzdory tomu, že již neexistují dřívější bariéry bránící svobodě publikování – mnohem omezenější prostor pro vzájemnou komunikaci a výměnu znalostí. Nedůvěra k elektronickému publikování na Internetu je ovlivněna řadou faktorů. Ty však lze profesionálním přístupem k vydávání elektronického periodika omezit na minimum. Nedostatek finančních prostředků na vydávání papírových časopisů (i knih) vede k tomu, že se velmi omezuje v některých oborech publikační prostor přispívající k rozvoji daného oboru. Není asi obtížné poznat, kam tím mířím. Podobně totiž vypadá situace i v českém knihovnictví a jistě není nutné ji zde podrobněji rozebírat.
Internet a zvlášť World Wide Web otevřel prostor pro nejrůznější publikační aktivity. Elektronické časopisy jsou jen jednou z nich. Nadšení, které díky poměrně jednoduchému a nenáročnému prostředí i pro individuální prezentaci vedlo ke vzniku řady „e-zinů" a „e-journalů", nezřídka vyprchalo, a tak dnes mnohdy najdeme na Webu jen trosky z původních velkolepých záměrů a plánů. Ty jsou často důvodem toho, že prostředí Internetu nebývá považováno za prostor pro seriózní publikační aktivity. Je však i dost pozitivních příkladů, na nichž je možné se poučit a které se vyplatí následovat. Poměrně jednoduché je i vysledovat to, co charakterizuje ty úspěšné, spolehlivé a vytrvalé. Kromě technických podmínek (jež vyžadují finanční zázemí či institucionální podporu) a tématického zaměření, které je zárukou, že si titul najde své čtenáře, sem patří i určité zásady převzaté z klasického způsobu vydávání: profesionální (nebo alespoň polo-profesionální) redaktor (případně více členů redakce), redakční rada tvořená odborníky, kteří jsou garanty kvality zveřejňovaných příspěvků, široký okruh kvalifikovaných přispěvatelů, kvalitní design, pravidelnost vydávání jednotlivých čísel, dostupnost všech publikovaných příspěvků.
Několik let bouřlivého vývoje Internetu způsobilo, že se stal prostředím, v němž již dnes najdeme elektronické verze většiny vědeckých periodik vydávaných renomovanými nakladatelstvími. Jde však zpravidla jen o síťové zpřístupnění titulů, které jsou primárně vydávány v tištěné podobě. Existuje i řada periodik, jež svůj tištěný ekvivalent nemají. Některá jsou vydávána významnými nakladatelstvími, jiná jsou výsledkem aktivit různých zájmových skupin. K těm druhým patří i většina následujících titulů, jež lze doporučit nejen pro jejich kvalitní a zajímavý obsah, ale také jako inspirační zdroj pro ty, kteří se nad možnostmi elektronického publikování zamýšlejí. Všechny tituly jsou v úplnosti volně dostupné.
Journal of Electronic Publishing (ISSN: 1080-2711) je elektronický časopis vydávaný nakladatelstvím University of Michigan Press od roku 1995, v současnosti s čtvrtletní periodicitou. Je zaměřen na problematiku elektronického publikování, jak je koneckonců vidět už z jeho názvu.
Časopis Ariadne vychází od roku 1996 v prostředí WWW, ale také v tištěné verzi (nejsou však zcela identické). Je věnován především informačním zdrojům na Internetu a jejich využití knihovníky a informačními pracovníky v akademickém prostředí. Informuje rovněž knihovnickou veřejnost o výsledcích řešení úkolů v rámci projektu Electronic Libraries Programme.
D-Lib Magazine (ISSN: 1082-9873) je zaměřen na problematiku teorie a praxe digitálních knihoven. Vychází měsíčně od července 1995.
Internet Trend Watch for Libraries je vydáván od června 1996 s měsíční periodicitou jako jedna z aktivit LEO: Librarians and Educators Online. Jak je vidět již z jeho názvu, je zaměřen na problematiku využívání Internetu v knihovnách.
Časopis Issues in Science & Technology Librarianship (ISSN: 1092-1206) je čtvrtletníkem Science and Technology Section ACRL (Association of College and Research Libraries). Jeho první číslo vyšlo v prosinci 1991.
Library Journal Digital vychází 20x ročně jako elektronický doplněk časopisu Library Journal. Informuje o novinkách v oblasti knihovnictví, výpočetní techniky, Internetu apod., zveřejňuje recenze knih, nových časopisů a software, CD-ROM, video programů a zvukových nahrávek.
LIBRES: Library and Information Science Research Electronic Journal (ISSN: 1058-6768) je čtvrtletně vydávaný mezinárodní elektronický časopis šířený prostřednictvím listserv a ftp a od roku 1995 zpřístupňovaný i na třech WWW serverech v USA, Velké Británii a Austrálii.
Public-Access Computer Systems Review (ISSN: 1048-6542) je vydáván od roku 1990 knihovnami University of Houston (ve dvou formátech – HTML, ASCII text, původně byl distribuován i elektronickou poštou). Je věnován problematice uživatelů informačních technologií v knihovnách. Zveřejňuje příspěvky o digitálních knihovnách, dodávání dokumentů, elektronickém publikování, expertních systémech, hypermediálních a multimediálních systémech, informačních zdrojích a nástrojích apod.
Scientist (The Newspaper for the Life Sciences Professional) vychází od roku 1990 (od roku 1994 v prostředí WWW) 2x měsíčně. Jeho vydavatelem a šéfredaktorem je Eugene Garfield.
Literatura:
[1] BAILEY, Charles W., Jr. Scholarly Electronic Publishing Bibliography. Houston: University of Houston Libraries, 1996-98. Dostupný na WWW <http://info.lib.uh.edu/sepb/sepb.html>.
[2] ENSOR, Pat. The cybrarian’s manual. Chicago : American Library Association, 1997. viii, 446 s. ISBN: 0-8389-0693-1
[3] PEEK, Robin P., NEWBY, Gregory B. Scholarly publishing : the electronic frontier. Cambridge : MIT Press, 1996. xiii, 363 s. ISBN: 0-262-16157-5