Do letošní mezinárodní akce Open Access Week se zapojily poprvé také knihovny vysokých škol (AMU, ČVUT, MU, UPa, UTB, VŠB-TUO, VŠE, VUT, ZČU), Knihovna Akademie věd ČR a Národní technická knihovna. Aktivity se ujali pracovníci knihoven vysokých škol, kteří se dohodli během 3. setkání českých uživatelů systému DSpace na vytvoření neformální Iniciativy pro podporu otevřeného přístupu pod záštitou Asociace knihoven vysokých škol ČR. První společnou aktivitou pracovní skupiny pro otevřený přístup byla právě příprava propagační akce Open Access Week.

Open Access Week v Univerzitní knihovně v Pardubicích

Mezinárodní akce Open Access Week se z původní jednodenní události rozšířila na týdenní. V týdnu od 18. do 24. října 2010 se instituce, převážně knihovny na celém světě, snažily o zvýšení povědomí o modelu otevřeného přístupu a jeho přínosech mezi vědeckými pracovníky. Letos se do propagace zapojilo 900 účastníků z 94 zemí, což bylo třikrát víc než v loňském roce. Knihovníci, studenti a sami vědci pořádají konference, semináře, workshopy. K propagaci je využíváno nejrůznějších propagačních materiálů tištěných i věcných. Pro inspiraci a sdílení nápadů funguje pod hlavičkou organizace SPARC blog Open Access Week. Jak proběhl letošní týden, dokládá fotogalerie, která zobrazuje, že týden lze pojmout od neformálního happeningu, přes vážně míněnou informační kampaň až po konání konference s podporou nositelů Nobelovy ceny. V loňském roce University of Nottingham pořádala literárně pojatou soutěž o haiku, nejvystižněji vyjadřující princip otevřeného přístupu, letos přišla University of Southampton s iniciativou EPrints Open Access Week Mandates Challenge, v níž vyzývala, aby instituce, univerzity a podporovatelé výzkumu registrovali svou politiku povinného otevřeného přístupu v databázi ROARMAP. Během Open Access Week se podařilo zaregistrovat šestnáct nových politik a nyní ROARMAP eviduje celkem 244 politik.

V posledních letech získává model otevřeného přístupu na významu, což dokládá nejen rozmanitost a globální rozšířenost Open Access Week, ale hlavně mnohé kvantitativní ukazatele. Vedle zmíněného nárůstu registrovaných politik v ROARMAP lze podobně dokladovat nárůst v dalších adresářích a registrech otevřených časopisů a repozitářů. Adresář DOAJ registruje nyní 5639 otevřených časopisů, OpenDOAR a ROAR evidují téměř dva tisíce repozitářů. Služba SHERPA/RoMEO poskytuje informaci o téměř osmi stech vydavatelích, z nichž 60 procent je označených jako zelení vydavatelé, kteří podporují zelenou cestu otevřeného přístupu, tj. auto-archivaci e-printů v digitálních repozitářích. Všechna tato čísla vzrůstají v posledních letech o desítky procent. O skutečném významu otevřeného přístupu pro vědeckou komunikaci a šíření výsledků výzkumu a vývoje však rozhoduje těžko měřitelná skutečnost - a to, zda samotní vědci přejali otevřený přístup jako běžný způsob komunikace s kolegy ve svém oboru a v rámci domovské instituce. Open Access Week je proto zaměřen především na vědecké pracovníky a na zdůraznění přínosů, které jim otevřený přístup přináší.

Akci Open Access Week v Česku předcházela pracovní schůzka v září 2010 v Univerzitní knihovně Univerzity Pardubice, na níž se účastníci domluvili, že každá ze zapojených knihoven si připraví vlastní propagaci, neboť na přípravu společné akce nezbýval dostatek času a zároveň se dalo očekávat, že samostatně vedené kampaně získají silnější odezvu, neboť budou realizovány s dobrou znalostí domácího prostředí a lepším zhodnocením možností, jak nejvhodněji oslovit své akademické pracovníky. Cíl Open Access Week v ČR nebyl příliš ambiciózní, knihovny se prostřednictvím informační kampaně snažily vnést pojem open access do povědomí akademických pracovníků. K tomuto cíli směřovala převážná část zapojených knihoven, které se pokoušely upozornit na výhody otevřeného přístupu samotné vědecké pracovníky bez silnější podpory ze strany vedení institucí. Všechny knihovny vybudovaly webové stránky zvláště věnované Open Access Week a otevřenému přístupu obecně. K propagaci bylo využito především letáků, plakátů, knižních záložek, vizitek, brožurek, prezentací na LCD obrazovkách, bannerů na webových stránkách, článků v univerzitních časopisech a bulletinech. Knihovny pořádaly přednášky a poskytovaly konzultační hodiny pro doktorandy a akademické pracovníky.

Informační materiály k Open Access Week v Pardubicích

Jednotlivé knihovny propagovaly otevřený přístup podle svých možností a situace v jejich institucích. Knihovna AMU v Praze připravila webovou stránku se základními informacemi a odkazy na další zdroje o otevřeném přístupu. Ústřední knihovna ČVUT v Praze vybudovala propracované webové stránky věnované otevřenému přístupu. Webové stránky získaly během dvou týdnů vysokou návštěvnost, z níž se dá usuzovat na velký zájem o problematiku otevřeného přístupu. Jinak knihovna poskytla informace prorektorům o konání Open Access Week, vydala článek a vypsala konzultační hodiny probíhající během celého týdne.  Knihovna UTB ve Zlíně propagovala otevřený přístup na webových stránkách a názorně také pomocí propagačního videa. Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze připravilo přednášky o otevřeném přístupu a licencích Creative Commons a dále propagaci spojilo s výstavou Free Culture/Svobodná kultura. Ústřední knihovna VUT v Brně upozornila v rámci informační kampaně na praktický příklad z vlastního prostředí. Vysoké učení technické v Brně vydává časopis Radioengineering, který publikuje články v režimu otevřeného přístupu a umožňuje autorům šířit své články dále pod licencí Creative Commons. Díky otevřenosti získal časopis vyšší citovanost a zařadil se mezi impaktované časopisy, registrované ve Web of Science a dalších databázích.  Univerzitní knihovna ZČU v Plzni připomněla, že organizačně zajišťovala dvě významné akce věnované otevřenému přístupu. V roce 2008 proběhla konference Bibliotheca academica v Plzni, na níž hovořili o otevřeném přístupu dva zahraniční hosté, Leo Waaijers a Eloy Rodrigues, a v roce 2009 proběhl mezinárodní seminář CASLIN na téma Institucionální repozitáře a Open Access. Národní technická knihovna vydala tiskovou zprávu, v níž shrnuje aktivity knihovny v oblasti otevřeného přístupu, mimo jiné spočívající v podpisu dokumentu Expression of interest to join SCOAP3. Konsorcium SCOAP3 vedené švýcarským CERNem usiluje o snížení nákladů na vydávání článků z oblasti částicové fyziky. Konsorcium jménem svých členů vyjednává o výhodnějších podmínkách s vydavateli. Univerzitní knihovna UPa s určitým nádechem recese postavila informační stánek v prostorách univerzitní menzy a pomocí letáčků upozorňovala na výhody otevřeného přístupu a zvala na již seriózně vedenou přednášku, která probíhala každý den v týdnu otevřeného přístupu. V přednášce se Lucie Vyčítalová mohla opřít o praktické zkušenosti s budováním Digitální knihovny UPa a zmínit se o kolekcích, které obsahují bibliografické záznamy publikační činnost Univerzity Pardubice. Analyzovala publikační činnosti z hlediska možného ukládání plných textů článků podle politiky jednotlivých vydavatelů a vyzdvihla přínosy auto-archivace autorských verzí článků v institucionálním repozitáři. Univerzitní knihovna UPa využila k propagaci i sociální síť FaceBook a Twitter.  Ústřední knihovna VŠB-TUO zvolila přímé oslovení vybrané skupiny akademických pracovníků. Autorům, kteří v posledních letech publikovali v impaktovaných časopisech, zaslala dopis s výzvou, aby k bibliografickým záznamům svých článků v repozitáři DSpace VŠB-TUO poskytli plný text. Třetina oslovených autorů na výzvu reagovala a zaslala požadované autorské rukopisy (preprint nebo postprint) a část z nich projevila zájem o systematické ukládání autorských verzí článků v repozitáři.

Letáčky k Open Access Week v Univerzitní knihovně v Pardubicích

Nejvýznamnějších počinů se podařilo dosáhnout v Akademii věd ČR a na Masarykově univerzitě. Nezávisle na Open Access Week vedení Akademie věd ČR schválilo „politiku otevřeného přístupu AV ČR“, která usiluje o to, aby všechny publikované výstupy byly zpřístupňovány v režimu otevřeného přístupu. Knihovna Akademie věd ČR byla pověřena vytvořit a provozovat institucionální repozitář, který nejen zpřístupní, ale také bude dlouhodobě archivovat publikované výsledky z jednotlivých vědeckých pracovišť. Rektor Masarykovy univerzity, prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., podepsal 11. října 2010 Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities. Masarykova univerzita se tak stala po Grantové agentuře ČR a Akademii věd ČR třetí českou institucí, která se přihlásila k jednomu z nejvýznamnějších dokumentů definujících principy otevřeného přístupu k výsledkům výzkumu a vývoje.

Společnou aktivitou bylo zprovoznění webových stránek OpenAccess.cz, které se staly rozcestníkem pro instituce zapojené do Open Access Week. Stránky obsahují seznam zapojených institucí, seznam kontaktů, odkazy na jednotlivé webové stránky věnované Open Access Week a také odkazy webové stránky poskytující základní informace o modelu otevřeného přístupu v češtině a v angličtině.

Webové stránky OpenAccess.cz

Ukázalo se, že všechny knihovny se poměrně rychle zaktivizovaly a v rámci svých možností se úspěšně připojily k Open Access Week. RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. hodnotí akci Open Access Week na Masarykově univerzitě jako úspěšnou a přínosnou a dodává: „v dalších akcích by bylo žádoucí zaměřit se cíleně na propagaci mezi akademickými funkcionáři na střední úrovni (proděkani, vedoucí kateder/ústavů) a na masovější propagaci mezi samotnými vědci a řešiteli výzkumných projektů.“  Cíle Open Access Week v ČR se podařilo splnit a příštím rokem je na co navázat. Na rozdíl od situace v zahraničí, kde v některých státech (např. v Německu, Portugalsku, Holandsku, severských zemích a Velké Británii) existuje téměř na každé univerzitě institucionální repozitář, v České republice je nutné, aby knihovny nejen propagovaly otevřený přístup, ale aby také začaly budovat samotné repozitáře. Doufejme, že se snad k dalšímu ročníku připojí více institucí, které kromě potřebných informací budou moci nabídnout svým vědeckým pracovníkům také technické zázemí pro zpřístupňování vědeckých výsledků v režimu otevřeného přístupu.

Další informace:
Prezentace Lucie Vyčítalové a Pavly Rygelová na konferenci Bibliotheca academica na FSS MU v Brně. http://hdl.handle.net/10084/83284
Propagační materiály jednotlivých institucí: http://dspace.vsb.cz/handle/10084/83299
Zpráva uložena v repozitáři DSpace VŠB-TUO: http://hdl.handle.net/10084/83306