V prvních květnových dnech letošního roku se pod záštitou Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě konalo pracovní setkání „Paměť a kreativita – Trenérská dílna 2011“. Završilo pětiletý cyklus seminářů pro pracovníky knihoven, kteří připravují programy aktivizace paměti a dalších kognitivních (poznávacích) funkcí jako interaktivní formu vzdělávání pro různé cílové skupiny.

Stejně jako předchozí ročníky probíhalo celé setkání v dělné atmosféře, tak jak to bývá vždy, když se setkají nadšenci se zájmem o danou problematiku. Tentokrát na něj nebyli přizváni ostatní kolegové na „ochutnávku“ programů, ale bylo určeno výhradně jen certifikovaným lektorům. Tijiž získali určitý stupeň odbornosti v rámci akreditovaného vzdělávacího programu České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging (ČSTPMJ) a jsou oprávněni tyto programy připravovat a realizovat pro uživatele knihoven, své kolegy nebo pro klienty partnerských organizací.

Úvodní blok, zaměřený na didaktiku tréninku paměti, patřil andragožce a gerontagožce PhDr. Dianě Chrástkové, která je zároveň metodikem vzdělávání ČSTPMJ. Díky jejím bohatým zkušenostem byla obzvlášť přínosná první část, věnovaná projektování kurikula vzdělávacího programu v žádosti o akreditaci, a také možnostem čerpání prostředků z programů ESF. Neméně užitečná byla pasáž orientovaná na názvosloví, metodologické otázky a gerontagogické zásady, které hrají významnou roli v žádostech o finanční podporu z grantových programů zaměřených na podporu kulturních a vzdělávacích aktivit zdravotně znevýhodněných občanů a seniorů.

Náplní druhé části jejího vystoupení byl didaktický přístup trenéra paměti k přípravě jednotlivých lekcí od identifikace potřeb cílové skupiny až po průběžnou a závěrečnou evaluaci i autoevaluaci.

Už v předchozích ročnících se vždy osvědčila jako součást seminářů burza nápadů z praxe účastníků. Proto byla stěžejní částí pátého setkání trenérská dílna. Její obsah však předčil veškerá očekávání. Sešlo se více než dvacet příspěvků, s nimiž každý z autorů předstoupil před své kolegy a nechal je prožít si ukázku ze své lekce na vlastní kůži a otestovat si paměť, pozornost i další z poznávacích funkcí svého mozku. Jen tak lze správně pochopit hlavní cíl, dílčí přínos i metodiku provedení testu či cvičení a využít ji pro obohacení vlastní práce.

Příspěvky byly různorodé. Představovaly nácvik jednotlivých paměťových technik a strategií, zaměřovaly se na pozornost, rozvíjely kreativní představy i asociativní myšlení, obohacovaly techniky čtení i výuku cizích jazyků. Každý z účastníků si odnášel řadu praktických podnětů, vlastní nápady, které se díky inspiraci okamžitě rodily, ale také sborník metodických podkladů k testům a cvičením, které byly podle jednotné šablony zpracovány do elektronické i tištěné podoby. Všechny jsou prakticky využitelné, vycházejí z potřeb i ze znalosti prostředí knihoven a motivují k dalšímu využití.

Pátý ročník se neobešel ani bez ohlédnutí na začátek našich setkání. Programy práce s pamětí v knihovnách se začaly rozvíjet před deseti lety právě na Vysočině. Poprvé byly představovány knihovnické veřejnosti na semináři „Knihovny seniorům“, pořádaném v roce 2005 Krajskou knihovnou Vysočiny. Zaujaly tehdy některé z přítomných kolegů natolik, že hned v následujícím roce absolvovali základní kurz, určený trenérům paměti. Ve stejném roce byla také ve výboru ČSTPMJ nově ustavena funkce metodika pro oblast knihoven. Od roku 2007 se začaly v Havlíčkově Brodě každoročně konat semináře pro pracovníky knihoven s certifikátem trenéra paměti jako alternativní, ale i doplňková forma vzdělávání trenérů paměti s ohledem na specifika a jejich primární zaměření na čtenářské publikum. Další zájemci o odbornou přípravu pro tuto interaktivní formu celoživotního vzdělávání se už začali připravovat v rámci třístupňového akreditovaného vzdělávacího programu MPSV, který s sebou přinesl kvalitativně vyšší odbornou úroveň. Vzdělávají se v oblasti psychologie, neuropsychologie, získávají nové poznatky o funkcích mozku, o problematice stárnutí a jeho vlivu na změnu kognitivních funkcí, ale osvojují si také komunikační dovednosti, kreativní techniky, atd. Tato příprava se však neobejde bez soustavné aktualizace odborných znalostí, bez empatie a schopnosti aplikovat získané vědomosti na konkrétní praktické využití.

Dosavadní čtyřicítka knihovníků se stala výraznou skupinou mezi stovkami dalších trenérů paměti z různých sfér působnosti, kteří touto přípravou prošli. Vyznačují se kolegialitou, přistupují k této práci s invencí a odlišují se od ostatních hrdostí na svoji knihovnickou profesi, která jim pro tuto činnost dává velmi dobrou informační i intelektuální základnu. Svědčí o tom i fakt, že se více než čtvrtina z nich stala mezi prvními absolventy vzdělávacího programu a tím i držiteli certifikátu lektora/trenéra paměti III. stupně, který je opravňuje nejen k pořádání odborných seminářů pro laickou i odbornou veřejnost, ale i k lektorské činnosti ve vybraných studijních programech vzdělávacích institucí.

Vím, že programy práce s pamětí vzbuzovaly v začátcích často úsměv, rozpaky a otázky, zda vůbec do knihoven patří, byť jsou ve skutečnosti jen jinou, ale velmi kvalitní formou práce s informacemi a jsou přitažlivé svým obsahem. O to víc si velmi vážím všech, kteří se této příležitosti chopili. Podíváme-li se na témata závěrečných prací, které jednotliví trenéři z řad pracovníků knihoven již obhajovali před odbornou komisí, zjistíme, že jsou zaměřeny na práci s textem, podporu čtenářství, uchování i rozvíjení funkční gramotnosti, atd. Všechny tak beze zbytku obohacují a rozšiřují nabídku knihoven v rámci programů celoživotního vzdělávání pro různé věkové i sociální skupiny.

O přínosu programů práce s pamětí pro seniory dnes již svědčí výsledky výzkumného projektu Psychiatrického centra v Praze „Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace - efektivita a využití“, který probíhal v letech 2006 - 2010  pod vedením doc. PhDr. Marka Preisse, Ph.D. Výstupy z něj jsou zachyceny v několika odborných publikacích.

O smysluplnosti modifikovaných programů, které díky získaným trenérským zkušenostem a poznatkům učí mládež uchovat si vědomosti v paměti snáze a trvale, které je učí aktivně číst a na základě přirozeného fungování mozku efektivně zpracovávat záplavu informací, by v zemi Komenského snad nikdo ani pochybovat neměl.

Fotografie z průběhu pátého ročníku semináře "Paměť a kreativita"