Pařížský knižní veletrh 2016 - kde začít? Tak především letos došlo k "velkému třesku". Pařížský knižní veletrh se celá dlouhá léta jmenoval "Salon du livre" čili "Knižní salón", žádný veletrh. A letos "Livre Paris" neboli "Kniha Paříž". Veletrh probíhal ve dnech 17. - 20. března 2016 jako obvykle v pavilonu č. 1 u Porte de Versailles. Odborná veřejnost (nakladatelé, knihovníci...) se aktreditovali a měli permanentku zdarma. Také jako obvykle.

Veletrh je především francouzský, potom frankofonní a teprve nakonec mezinárodní. To znamená, že tu vystavují především francouzští nakladatelé, potom jsou tu stánky Wallonie-Bruxelles (frankofonní Belgie), frankofonní Švýcarsko, Québec a něco dalších nefrankofonních zemí (Tunisko, Maroko, Turecko, Makedonie, Omán...).

Sblížení s Jižní Koreou

Letošní rok je rokem francouzsko-korejským. Tato diplomatická událost má přispět ke sblížení obou národů formou různých kulturních manifestací s ekonomickým a kulturním dosahem. Proto byla také Jižní Korea pozvána na veletrh jako významný vystavovatel. Kromě knih v korejštině vystavovala ve stánku (nebo spíše stanu, byl opravdu hodně rozlehlý) knihy ve francouzštině, učebnice korejštiny a také komiksy. Francouzi komiksy evidentně milují, a tak nesměly chybět ani v korejském stánku. Japonská manga jsou známá i u nás. Korejským komiksům se říká manhwa a na veletrh se osobně dostavil jejich významný autor Kim Jung Gi. Ve světě korejských manhew je to zřejmě Osobnost s velkým O.

Speciální pozvánku na veletrh dostalo alžírské město Constantine. Antická Cirta je až do konce roku 2016 hlavním městem arabské kultury. Zachraňuje a restauruje své kulturní dědictví a na veletrhu prostřednictvím nádherných, výpravných obrazových publikací dávala nahlédnout jak do své historie, tak do dnešního Alžírska. Rovněž se konala přednáška na téma "Constantine, dějiny a literatura".

Dalšími pozvanými městy byla konžská města Brazzaville a Pointe-Noire. Představila širokou různorodost konžské literatury a výjimečnou tvořivost autorů. Spisovatelé, básníci, ilustrátoři a intelektuálové debatovali o budoucnosti afrických literatur.

V roli pátrače

Některá nakladatelství měla samostatné stánky, ale valná část se sdružovala v kolektivních stáncích podle oblastí: Bretagne, Normandie, Île-de-France, Auvergne... To byl trochu problém, když jsem hledala nakladatele na internetu. Normálně se na stránkách veletrhu zadal nakladatel a "vyběhla" jeho "adresa" na veletrhu: ulička a číslo stánku. Jenomže řadu nakladatelů, o kterých vím, že tam určitě (nebo skoro určitě) budou, jsem prostě nenašla. U některých jsem věděla, z jaké jsou oblasti; tak jsem zadala např. "Bretagne", ukázala se "adresa", a když jsem ji rozklikla, vyběhl seznam nakladatelů. Byla to tak trochu metoda "Azore, hledej!" a nepovažuji ji za šťastné řešení.

Jako vždy probíhaly autogramiády. Na některé autory se táhly fronty do nekonečna, u jiných "nebyla ani noha". Samozřejmě probíhaly diskuze a přednášky na nejrůznější témata. Poměrně dost vystoupení se týkalo současné situace (Svět po Fukušimě, Mají náboženství co říci ekonomice?, Jak vyjádřit svědectví o válce?, Náboženství, politika, pokušení extrémů?), další se týkala komiksu (Komiks a věda, Objevení konžského komiksu, Bohatství a různorodost korejského komiksu...).

Veletrh samozřejmě myslí i na děti. Řada stánků vystavuje (a prodává) dětskou literaturu, ať už jde o knihy kreslené pro nejmenší, kteří ještě neumějí číst, nebo o mládež milující fantasy a podobnou literaturu s patřičně "dryáčnickými" obálkami. Stánek Saudské Arábie pořádal pro mládež ateliér arabské kaligrafie.

Literární ceny pro všechny

A přímo na veletrhu se udělovaly literární ceny: Prix RTL, Prix poésie des lecteurs, Prix du livre audio France culture, Prix Mac Orlan, Prix "le Choix des lycéens", Prix concours Hadopi, Prix livre hebdo des bibliothèques francophones, "Écrire à 20 ans" prix du jeune écrivain de langue française. A pokud kdy nějaká z vystavovaných a prodávaných knih byla oceněna, bylo to tam vždy řádně uvedeno. Má to pouze jednu vadu na kráse: těch cen je tolik, že pochybuji o tom, že ještě mají nějakou prestiž. Spíš mi to připadá jako dobrý obchodní tah, aby se ta která kniha lépe prodávala.