Počátky v dějinách knihtisku
Zmíním se o příspěvcích, které mne zaujaly, všechny příspěvky budou publikovány ve sborníku.
První den konference zahájil tandem Národní knihovny České republiky. PhDr. Zdeněk Uhlíř v příspěvku "Rukopisy, inkunábule, paleotypy a transmise textů", kritizoval současné pojetí knihy jakožto jednotlivosti, nezařazené do historického rámce. Kniha přestává být chápána jako prostředník komunikace a stává se položkou v katalogu. Díky tomuto nazírání je katalogizace zavádějící a mnohé rukopisy a staré tisky zůstávají nenávratně ztraceny v nevhodně vytvořených katalozích. Je nutné si uvědomit, že v tomto směru se zcela změnilo paradigma oboru. Katalogizace vyžaduje synchronní pohled - typologii nezaloženou na formálních znacích. Prakticky to znamená, odpoutat se od deskribce a soustředit se na interpretaci. Podoba záznamů by byla: short-title záznam vnějších znaků a popis obsahu, připomínající regest listiny. Katalogy v současné podobě jsou pouze soupisy majetku. PhDr. Kamil Boldan vystoupil s příspěvkem "Bamberské vydání olomouckého a pražského misálu (1488 a 1489)". Příspěvek zmapoval okolnosti vzniku a distribuce obou tisků, vytištěných u bamberského tiskaře J. Sensenschmidta.
Mgr. Lenka Prudková v příspěvkem "Produkce olomouckých tiskáren v Březanově katalogu Rožmberské knihovny" prezentovala obsahovou složku olomouckých tisků v Rožmberské knihovně.
Druhý den konference byl zaměřen spíše prakticky. PhDr. Anežka Baďurová představila databázi signetů z tisků ve fondu Základní knihovny AV ČR na CD-ROM.
Ing. Stanislav Psohlavec seznámil se současným stavem digitalizace, zdůraznil, že od dob počátků digitalizace u nás, kdy se pracovalo bez koncepce, probíhají nyní práce rutinně. Ing. Psohlavec použil termínu "systém řízení výroby", čímž se práce výrazně zefektivnila a především se zlepšila organizace uložených dat. Závěr příspěvku se dotkl tematiky uchovávání digitálních dat, v zásadě v intencích příspěvku předneseného na semináři Automatizace knihoven.
Jiří Vnouček (NK ČR, CD Hostivař), specialista na konzervaci a ochranu vzácných dokumentů, vystoupil s příspěvkem "Výstavy vzácných knižních fondů z hlediska ochrany a konzervace". Výchozí otázkou bylo, zda vystavovat originály. Přednášející míní že ano, ale za podmínek chránících, dokument. Originály by nemusely být vystavovány na expozicích pro laickou veřejnost, v tomto případě jsou faksimile odpovídající náhradou. Jiří Vnouček přednesl několik rad a doporučení, na co by se kurátoři historických sbírek měli zaměřit, pokud půjčují vzácné tisky a rukopisy na výstavu. Důležitým bodem je odpovídající transport (NK ČR má k dispozici speciálně upravené transportní vozidlo s klimatizací), klimatické podmínky při vystavení (měly by být shodné s podmínkami při uložení, neplatí, jak se mnozí domnívají přímá úměra mezi cenou klimatizačního zařízení a výší ochrany) a způsob instalace (důležitý je tvar vitriny, podpěra knihy a osvětlení).
Diskutabilní byl příspěvek PhDr. Františky Vrbenské (NK ČR, CD Hostivař) "Živelné katastrofy z hlediska ochrany vzácných fondů". Dr. Vrbenská navrhla vytvořit v institucích uchovávajících historické fondy komise pro záchranu fondů před nehodami a živelními katastrofami. Tato komise by měla jednak preventivně předcházet možným katastrofám (přednášející předložila zásady obecné bezpečnosti, např. kontrola elektroinstalace - pokud se nemýlím toto je věcí samozřejmou, ukládá to jistě i zákon), dále vytvořit evakuační plán a zjistit rizikové faktory a konečně organizovat záchrané akce. Ovšem brzy vyplynulo, že dr. Vrbenská je skutečný teoretik. V rámci svého referátu se z málo pochopitelného důvodu otázala přítomného ing. Psohlavce, co se stane, když v Hostivaři, kde jsou instalovány bezpečnostní elektrické dveře, vypnou proud, zda dveře půjdou otevřít nebo ne. Věc naprosto základní, věřím, že je v NK ČR někdo, kdo odpověď na tuto otázku zná.
Jak se ukázalo v diskuzi, přítomné nejvíce zaujalo téma zpřístupnění fondů. PhDr. Uhlíř prezentoval myšlenku parafunkčního zpřístupnění - proč tisky a rukopisy zpřístupňovat ne pro funkci, ale jen pro efekt. Jiří Vnouček přišel s názorem, že mnoho uživatelů po shlédnutí digitální kopie chce vidět originály. Tím pádem došlo na slova dr. Uhlíře, že je to jen otázka výběru, pokud by byly digitalizovány dokumenty textové, kterým rozumí jen odborníci, byly by pro laika neatraktivní. Zajímavě do diskuze přispěla PhDr. Baďurová se zkušeností z Britské knihovny, kde je instalována výstavka raně středověkých rukopisů. Pracovníci Britské knihovny uvádějí, že daňový poplatník má právo vidět v jakém stavu je to, na co přispívá. Jiří Vnouček také uvedl, že kvalita ochrany při zpřístupnění dokumentů u nás je minimálně na stejné úrovni jako v západní Evropě.
Jednou z přítomných osobností, která mne zaujala, byl Vladimír Jarý z Rychnova nad Kněžnou. Tento knihovník samouk, je skutečný selfsmademan. Ač bez knihovnického vzdělání, vytváří a vydává soupis nezpracovaných starých tisků v muzejních a archivních knihovnách. Zatím má devět tisíc záznamů, mezi nimi mnohé, které významně doplňují Knihopis. Soupis ukládá v databázi STTI (ISIS upravený pro potřeby katalogizace starých tisků, produkt ZK AV ČR). Přesně ví, pro koho je databáze určena a jak by se dala práce i distribuce zefektivnit, přiznává, že jediné co ho mrzí je, že o soupis nemají zájem knihovny.
Jak jsem předeslala, stručně vylíčím, co jsme stihli v Olomouci shlédnout. V rámci konference jsme návštívili výstavu 500 let olomouckého knihtisku, více v příspěvku Ivany Příbramské. Olomouc rozhodně nezapře svou univerzitu. Zdá se, že v centru je každý druhý dům Univerzity Palackého. Navštívili jsme Ústřední knihovnu UP, již tři roky sídlící v tereziánské zbrojnici. Heslem knihovny je Komenského "Ze zbrojnic udělejme bibliotéky ...". Knihovna zabírá čtyři celkem rozsáhlé bloky, kde je fond stavěn ve volném výběru. V prostorách je umístěno 20 terminálů s přístupem ke katalogu. V době naší návštěvy (středa 14:30) byla knihovna neuvěřitelně nevytížena, přítomný a též neuvěřitelně ochotný knihovník nás ujistil, že je to skutečně výjimka. V knihovně je i laboratoř s osmi počítači, připojenými k Internetu a plánuje se otevření další místnosti.
Naše kroky dále směřovaly do Okresní knihovny. Zdejší knihovníci nezanedbávají vzdělání svých čtenářů. V prostorách knihovny byla instalována celá řada menších výstavek - D. Adam z Veleslavína, Světový den informací o rozvoji, Výpočetní technika v našem životě, František Halas. Knihovna je samozřejmě připojena k Internetu a nabízí možnost práce s celou řadou databází na CD-ROM. SVK Olomouc jsme viděli v noci, působila strašidelně a kupodivu byla zavřená.
Atrakcí, která v poslední době Olomouc mediálně zviditelňuje, jsou žirafí dvojčata, která jsme neopomenuli obhlédnout v ZOO, umístěné nedaleko poutního místa Svatý Kopeček. Olomoucká ZOO se může chlubit celou řadou mláďátek a nádhernými akvárii, kde najdete nejen barevné mořské rybky a dokonce žraloky, ale i podmořskou flóru. Akvária skutečně vypadají jako malé průhledy na atol.