Jak jsme již před rokem uvedli, ne všechny e-maily doručené do naší redakční pošty jsou pro nás relevantní; často jsou dokonce lidově řečeno zcela „mimo mísu“. I letos jsme obdrželi několik e-mailů s žádostí o dodání nějaké knihy, kterou pisatel nemůže sehnat na pultech knihkupectví...

Jako největší letošní perličku z redakční pošty však vybíráme e-mail z ledna tohoto roku:

Dobrý den,
ráda bych Vás požádala o finanční a věcnou podporu při konání maturitního plesu Jedličkova ústavu. V příloze Vám posíláme žádost o sponzorský dar.
Děkuji

Dále je v e-mailu uvedeno ještě telefonní číslo na ředitele školy.

V redakčním kruhu jsme uvažovali, jak autor této prosby vlastně na Ikaros (sám o sobě nevýdělečný a z finanční a věcné podpory žijící) přišel. Spokojili jsme se s domněnkou, že celou věc má na svědomí shoda příjmení zakladatele ústavu s příjmením naší šéfredaktorky. Pak se však ke slovu dostal kolega Filip Vojtášek: teplé vody bazénu Jedličkova ústavu každou sobotu mohutnými tempy zdolává Vojtášek junior. Plácá rukama do vody, jako by se snažil vzlétnout, a křičí: „Já jsem Ikalos!“ A pohotový otec mezitím v okolí bazénu rozdává a na nástěnky ústavu věší letáky s upoutávkou na www.ikaros.cz.

Vojtášek jr. v bazénu