V souvislosti s nadcházejícím Týdnem knihoven bych se ráda vrátila k dubnovému knižnímu veletrhu Svět knihy 2003. Jeho součástí je vždy řada doprovodných akcí, z nichž mnohé knihovníkům z nejrůznějších důvodů (většinou nedostatek času a únava z tíže tašek a batohů) mohou uniknout. Ne jinak tomu bylo i letos. Na poslední chvíli jsme si, zcela uondané, všimly bibliobusu, který prezentovala Městská knihovna v Praze. Musím přiznat, že jsem téměř na sklonku svého knihovnického působení viděla bibliobus poprvé. Troufám si tvrdit, že nebudu asi jediná, v tomto ohledu neinformovaná. Dávám proto ke zvážení pokračovat v prezentaci této knihovnické služby i v příštím roce předvedením bibliobusu plzeňské městské knihovny, případně v dalších letech prezentací některé zahraniční knihovny.

Prezentace pražského bibliobusu nás inspirovala k myšlence seznámit s touto specifickou službou i čtenáře naší knihovny. V prostorách hudebního oddělení Knihovny města Hradce Králové jsme pro Týden knihoven připravili malou výstavku. K těmto účelům máme na vstupním schodišti k dispozici 10 skel formátu A3. Na tak malém prostoru máme možnost téma jen naťuknout. Další zajímavé www stránky budou mít zájemci možnost si prohlédnout ve studovně hudebního oddělení.

V současné době se ruší řada knihoven, městské knihovny jsou nuceny omezovat počet svých poboček, mnohé malé knihovny se potýkají s neefektivním provozem. V době finančních škrtů na jedné straně a neustálého zdražování na straně druhé se otázka pojízdných knihoven jeví velmi zajímavou a měla by jí být věnována zvýšená pozornost. Ta by mohla začít právě jejich zajímavou prezentací v médiích. Konec konců v zahraničí je tato služba velmi rozšířená, má téměř stoletou tradici a je provozována v nejrůznější podobě. Mobilní knihovny si poradí nejen se saharskými pouštěmi, ale přizpůsobují se i současnému digitálnímu věku. Stále více se zaměřují i na knihovnickou a informační gramotnost a na vzdělávání vůbec. Vedle finančního efektu je tato služba zajímavá nejen tím, že přináší knihy a informace do nejodlehlejších míst, k seniorům, nemocným a hendikepovaným lidem, ale také tím, že knihovna může při této činnosti zapojit dobrovolníky a mládež. Poskytuje prostor smysluplné sponzorské a charitativní práci a má velký význam výchovný.

Termín "mobilní knihovna" není totožný s u nás běžně používaným termínem "pojízdná knihovna". Mobilní (pohyblivá, putovní) knihovna za svým čtenářem nejen přijede, ale i připluje, je dopravena za pomocí zvířete, nebo přijde pěšky. Každá z těchto forem může mít řadu variant. Záleží nejen na obsluhované lokalitě, ale především na finanční situaci mateřské knihovny, zřizovatelů a sponzorů. Každý dobrý nápad a iniciativa jsou vítány.

Zcela běžně je využíváno autobusů, kamionů, nákladních i osobních aut. Některé státy úspěšně používají upravených vagónů a knihovna má své železniční zastávky. V Norsku a Švédsku mají mnohaletou tradici plovoucí knihovny - parníky. Na Aljašce jsou využívány malé motorové čluny. Aljašský projekt je vůbec zajímavý a obsahuje prvky, které se jinde nevyskytují. V průběhu léta vyjíždějí celé rodiny na delší dobu na lov ryb a často si berou s sebou i děti. Pojízdné knihovny navštěvují místa, kde rybáři táboří. Vedle knížek přivážejí dětem bloky, tužky, pastelky, pro rodiče noviny - vše zdarma. Děti, které projeví zájem, si mohou knihy ponechat - nemusí je vracet. Jsou ale vedeny k tomu, aby je po přečtení někomu darovaly. Tím se podporuje nejen čtení rodičů, ale i těch dětí, které nejsou v dosahu této služby.

V Zimbabwe jsou k převozu knih využívány oslíci, v Keni velbloudi. O obou těchto netradičních službách je dostatek informací na internetu. O projektu Camel Library Service si mohou zájemci přečíst krátký článek Knihovna na velbloudím hřbetu v říjnovém čísle časopisu Čtenář.

Finančně nejméně náročnou, ale velmi mobilní formou, je naskládat knihy do batohu či kufru a dojít za čtenářem po svých nebo dojet na jízdním kole. Tato služba je často určena seniorům a hendikepovaným. Někde ji praktikují i dobrovolníci, kteří pracují na ulici mezi problémovou mládeží.

Při vyhledávání materiálů pro výstavku jsme pracovali s Českou národní bibliografií (články), s databází Anopress a s internetem. Informace v českých zdrojích odpovídají stavu této služby u nás. Na internetu je naopak nesmírné množství odkazů a je problematické se v nich orientovat. Pro účely naší akce jsme vytvořili jednostránkový výběrový soupis zajímavých www, který obsahuje odkazy na projekty a pojízdné knihovny v zahraničí a v ČR.

Při vyhledávání na internetu jsme se setkali s těmito používanými pojmy:
mobile library, travelling library, bookmobile, book van, book on wheels, mobile digital library, book car, bibliobus, bibliotrain (booktrains), book boat (bookboats), boat to take books, floating library, book bikes, camel library, donkey library (donkey cart service), pony library (pony cart service), book backpacks, book chests, trunks of books
Pravděpodobně to ale nebudou všechny pojmy, kterých se v této souvislosti používá.

Na závěr jsem si nechala ještě jednu zajímavost. Každý z nás, milovníků knih, se občas doma potýká s problémem, jak do přeplněné knihovny vtěsnat další přírůstek, dušuje se, že to byla poslední kniha, kterou koupil, atd. Protože ale byty nejsou nafukovací, musíme se občas, byť neradi, přece jen s některými knihami rozloučit.

Pohled na přeplněnou knihovnu přivedl před několika lety Rona Hornbakera k fantastické myšlence, jejímž výsledkem je projekt BookCrossing. Do češtiny by mohl být tento pojem přeložen jako "knižní křižovatka", protože všechny knihy a čtenáři se potkávají na serveru. Výstižné je ale i "putující kniha", protože díky tomuto projektu má konkrétní kniha skutečně možnost putovat po celém světě.

Velmi jednoduchý princip je založený pouze na třech krocích (v angličtině to vyjadřují 3 Rs: Read - Register - Release):
1) Přečti zajímavou knihu.
2) Zaregistruj knihu na www.bookcrossing.com.
3) Dej knihu k dispozici dalšímu čtenáři.

Vše probíhá pochopitelně zdarma a výhradně po internetu.

Registrace knihy je úkon na několik vteřin. Kdo se nespokojí jen s registrací, může připojit anotaci, recenzi, kritiku nebo jakékoliv své osobní dojmy z četby. Po registraci obdrží vlastník pro knihu registrační číslo a nálepku s logem, kterou do ní vlepí, a může knihu vypustit do světa - poslat k dalšímu čtenáři. Ptáte se jak? I to je velmi prosté. Knihu je možné věnovat kamarádovi, předat charitě, donést do nemocnice, zapomenout ve vlaku nebo jednoduše odložit na jakékoliv veřejně přístupné místo. Tam kniha čeká na svůj další osud. Kdokoliv knihu najde, zjistí podle vlepeného registračního čísla a loga, že nejde o knihu náhodně ztracenou, ale úmyslně odloženou. Další předpokládaný postup záleží na nálezci. Ten si může knihu přečíst a poté si podle registračního čísla vyhledat její "vandrovní" záznamy. Dozví se tak, kdo knihu vypustil do světa, kdo ji četl před ním, na jakých místech byla nalezena, jaké jsou čtenářské ohlasy apod. Může, pokud chce, přidat svůj názor nebo jen sdělit, kdy a kde knihu objevil. Předpokládá se, že knihu podobným způsobem pošle dál. Sledovat osud knihy je zajímavé i pro původního vlastníka. Pokud se jedná o jeho oblíbenou knihu nebo autora, jistě si rád přečte názory čtenářů z různých koutů světa a bude dychtivě očekávat, kam až jeho kniha doputuje.
Zaregistrovaní návštěvníci se stávají pomyslnými členy největšího čtenářského klubu na světě, s přístupem k magazínu, který si svými sděleními vytvářejí.

BookCrossing umožňuje podělit se o knihu, aniž bychom měli pocit, že něco ztrácíme. Spíše naopak. Nepřekvapí proto, že tento server, který vznikl teprve v r. 2001, patří mezi servery zaměřenými na knihy v současné době k těm nejnavštěvovanějším.

Budete-li mít štěstí a najdete u nás nebo při toulkách světem knihu s logem , nenechávejte ji ležet, ale zapojte se do projektu 3 Rs. Jste-li právě v depresi z problémů kolem vaší knihovny, z toho že nejsou peníze na nákup, že ubývá čtenářů…, otevřete si www.bookcrossing.com a potěšte se nejen nápadem, ale i obrovským zájmem čtenářů z celého světa.