Úvodní informace

Internetový portál elektronických disertací DART-Europe (angl. DART-Europe E-Theses Portal)[1]představuje jedinečný výsledek strategické spolupráce výzkumných knihoven a knihovnických konsorcií za účelem zlepšení globálního přístupu k evropským výzkumným a kvalifikačním pracím, zejména disertacím. Portál je do značné míry podporován Asociací evropských výzkumných knihoven LIBER (fran. Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche, http://www.libereurope.eu/) a zároveň funguje jako Evropská pracovní skupina mezinárodní organizace a systému NDLTD (Networked Digital Library of Theses and Dissertations, http://www.ndltd.org/).

Cílem portálu je tedy zprostředkovat vědecké komunitě jednotné online rozhraní, které na jedné straně nabídne ničím nelimitovaný přístup k významným evropským odborným dokumentům v elektronické podobě a na druhé straně podpoří myšlenku digitálního publikování právě tohoto typu prací.

V současné době umožňuje portál DART-Europe svým uživatelům zpřístupnit již 501 286 metadatových záznamů výzkumných prací a disertací, které pocházejí z 559 univerzit z 28 evropských zemí[2]. Nejvíce příspěvků je původem z Německa (přes 175 tisíc záznamů), nejméně naopak z Ukrajiny (pouhý 1 záznam); mezi spolupracujícími univerzitami jsou zastoupeny i nejprestižnější instituce jako Cambridgeská univerzita nebo Londýnská univerzita UCL. Česká republika je zastoupena jediným aktivním reprezentantem – Vysokou školou ekonomickou.

Vývoj portálu DART-Europe

Historie portálu DART-Europe započala v roce 2005, kdy byla zahájena první fáze jeho budování v podobě 18měsíčního projektu, na kterém se podílely Londýnská univerzita UCL, Oxfordská univerzita, Univerzita Nejsvětější Trojice v Dublinu a Dartingtonská univerzita umění, přičemž technické zázemí poskytla společnost ProQuest. Projekt byl zcela výhradně financován z příspěvků spolupracujících institucí.

První fáze usilovala o naplnění celé řady ambiciózních cílů[3]:

• Vytvoření portálu pro elektronické disertace vytvořené na půdě evropských univerzit s otevřeným a bezplatným přístupem
• Vytvoření vlastního repozitáře pro podporu přispěvatelských institucí, které nedisponují lokálním úložištěm
• Vytvoření a kontrola směrnic pro správu elektronických disertací včetně autorsko-právní problematiky a metadat
• Identifikace obchodního modelu pro dlouhodobou udržitelnost činnosti portálu[4]
• Demonstrace služby pro digitální archivaci elektronických disertací

Završení počáteční fáze vykázalo značný pokrok, některé z plánovaných cílů však byly naplněny jen částečně nebo nebyly naplněny vůbec. Nepodařilo se úspěšně navrhnout službu digitální archivace ani zmíněný funkční obchodní model; návrh vlastních směrnic pro správu e-disertací byl nahrazen pracemi skupiny GUIDE (angl. Guiding Universities in Doctoral E-theses) a provozovatelů online služby Britské knihovny EThOS (angl. Electronic Theses Online Service)[5].

Portál DART-Europe vstoupil do druhé fáze svého vývoje v roce 2007. K významné změně došlo zejména v organizační struktuře, kdy se do spolupráce původních akademických institucí připojila komunita výzkumných knihoven a knihovnických konsorcií. Správou byla pověřena Londýnská univerzita UCL a oficiálním řídícím orgánem byla ustanovena Rada partnerů (angl. Board of partners), společně předsedající s řediteli knihoven Londýnské a Nottinghamské univerzity.

V současné době Radu partnerů tvoří 23 partnerských členů (angl. Partner members) zastupujících stejný počet partnerských institucí a 3 navštěvující členové (angl. Attending members), kteří reprezentují klíčové organizace[6] včetně asociace LIBER. Předsedou rady je Paul Ayris z univerzitní knihovny UCL.

Dílčí funkce

Vedle standardních možností dotazového vyhledávání a prohlížení rejstříků nabízí internetový portál DART-Europe několik doplňkových funkcí.

• Historie vyhledávání: umožňuje zobrazit typ vyhledávání, použité formulace vyhledávacího dotazu, univerzitu, ze které pochází záznam primárního dokumentu, a počet nalezených výsledků. Zobrazí však jen první fázi vyhledávání nebo prohlížení, zpřesnění podle faset údajů zaznamenáváno není. Funkce je omezena také z hlediska času – po 20 minutách neaktivity nebo zavření okna prohlížeče je seznam automaticky vymazán.
• Seznam vybraných záznamů (angl. Marked list): prostřednictvím této služby mohou uživatelé tvořit personalizované seznamy nalezených záznamů a ty posléze v úplné nebo zkrácené podobě zasílat na uvedenou e-mailovou adresu. Stejně jako v případě předchozí služby je i tato časově omezena.
• Pravidelně aktualizované žebříčky: portál nabízí seznam deseti nejstahovanějších dokumentů z indexu (vždy za období posledních 7 dní) a neustále obnovovaný seznam nejnovějších přidaných záznamů (zobrazit lze množina z posledního dne, 2 dnů, týdne a 2 týdnů).
• RSS služba: uživatelé se prostřednictvím RSS kanálu mohou přihlásit k odběru novinek z portálu DART-Europe.

Vyhledávání

K vyhledávání informací a dokumentů v rámci portálu DART-Europe uživatelům slouží dvojice klasických způsobů – dotazové vyhledávání za použití vyhledávacího boxu a prosté prohlížení rejstříků, respektive indexu.

Dotazové vyhledávání nabízí jak svou základní, tak i pokročilou variantu. První z uvedených variant je dostupná přímo z hlavní stránky portálu, a zprostředkuje tak přímý vstup do jeho databáze. Zadaný rešeršní dotaz je přitom standardně vyhledáván ve všech polích záznamu. Jednoduché vyhledávání také umožňuje pracovat se základní sadou Booleovských operátorů (v případě, že nejsou explicitně použity, jsou víceslovné dotazy automaticky spojeny operátorem AND), speciálními znaky k jednostrannému nebo oboustrannému rozšíření termů (*) a vyhledání přesné shody (“) i diakritikou typickou pro psanou podobu jednotlivých národních jazyků. Metadatové záznamy, které jsou zapsány v jiném písmu než v latince, jsou vyhledatelné pouze za použití formulace dotazů v daném konkrétním písmu.

Pokročilé vyhledávání umožňuje použití více vyhledávacích polí (až šesti: Všechna pole, Název, Autor, Abstrakt, Předmětové heslo a Rok; názvy všech jsou ale pevně stanovené a nedovolují tak kombinace typu AUTOR + NÁZEV + NÁZEV) a rozbalovacích nabídek upřesňujících zemi původu dokumentu, univerzitu, kde vznikl, jazyk a konkrétní sbírku (v rámci každé z nabídek může uživatel vybrat i více možností). Rozhraní pokročilé varianty nicméně není běžně dostupné, respektive na něj z žádné ze stránek portálu nevede odkaz, bez předchozí znalosti o jeho existenci je tedy prakticky nepoužitelné[7]. Graficky se navíc od zbylých stránek portálu značně odlišuje, s největší pravděpodobností se tedy jedná o jeho starší verzi (viz obr. 1).

Obrázek 1 - Rozhraní pokročilého vyhledávání

Alternativní prohlížení rejstříků uživatelům nabízí pouze čtyři možnosti: prohlížení podle univerzity, z níž dokument pochází, sbírky, popřípadě skupiny sbírek, ze kterých DART-Europe získává záznamy, země původu dokumentu a roku, ve kterém vznikl. Vzhledem k faktu, že výsledkem prohlížení jsou často příliš velké množiny záznamů (např. v případě prohlížení podle univerzity – Universidade de Porto – zobrazí až 16 704 záznamů), které následně nelze uspořádat ani omezit pomocí faset, proto příliš efektivní způsob vyhledávání informací nepředstavuje.

Poté, co systém na základě rešeršního dotazu vykoná vyhledávání nad indexem databáze, je uživateli představena výsledná množina metadatových záznamů ve zkrácené podobě (obsahují pouze následující údaje: název, autor, rok vzniku, domovskou univerzitu a zdrojovou sbírku) uspořádaných sestupně podle relevance. Jejich celkový počet na jednu zobrazenou stranu je omezen na 15 a nelze jej změnit. Úplný záznam lze zobrazit prostřednictvím názvu, který je zároveň aktivním hypertextovým odkazem.

Množinu metadatových záznamů je možné uspořádat abecedně (vzestupně i sestupně) podle počátečního písmene v názvu, autorova příjmení, jména univerzity a názvu sbírky nebo chronologicky podle roku vzniku.

Výsledky vyhledávání lze také zpřesnit na základě souboru faset údajů (angl. Refine your search), které systém zobrazí na levé straně obrazovky (viz obr. 2). Prvním z nich je samostatné vyhledávací pole, jehož prostřednictvím uživatel může přidat další klíčové slovo a spojit jej s původním buď pomocí operátoru AND (varianta „Results must contain“) nebo NOT (varianta „Results don’t contain“). S výsledky lze dále pracovat pomocí faset země původu, roku vzniku, počátečního písmene autorova příjmení (třídí je do 5 skupin: A-E, F-J, K-O, P-T a U-Z), sbírky, domovské univerzity a jazyka dokumentu. V souvislosti s fasetami je zapotřebí znovu zdůraznit fakt, že se zobrazí jen v rámci základního a pokročilého vyhledávání, nikoliv však při prohlížení rejstříků – navíc nabízejí pouze údaje formálního charakteru, nikoliv věcného.

Obrázek 2 - Náhled množiny vyhledaných záznamů a faset údajů

Po zobrazení metadatového záznamu v plném rozsahu mají uživatelé kromě hypertextového odkazu vedoucího na záznam ve zdrojovém archivu, popřípadě na elektronickou kopii primárního dokumentu samotného, k dispozici také funkci sdílení záznamu (angl. Share this record), která jej umožňuje zaslat na libovolnou uvedenou e-mailovou adresu, a ukládání záznamu (angl. Save this record), pod kterou se skrývá výše uvedená služba tvorby personalizovaných seznamů „Marked list“. V případě, že chce uživatel ve vyhledávání pokračovat, může ta rovnou učinit prostřednictvím odkazu „znovu vyhledávat“ (angl. Search again).

Metadatový záznam

Portál DART-Europe používá ke sklízení metadat ze zdrojových archivů a repozitářů známý protokol OAI-PMH a při ukládání do vlastní databáze aplikuje jednoduchou specifikaci Dublin Core doplněnou o údaj typu „abstrakt“. Jednotlivé prvky záznamu odpovídají aktuální verzi DC v1.1 a jsou jimi:

• Název (Title): název, pod kterým je záznam v databázi uložen a podle kterého jej lze vyhledat
• Autor (Author): fyzická osoba[8] nesoucí primární odpovědnost za dílo
• Přispěvatel (Contributor): další fyzické osoby podílející se na tvorbě díla (vedoucí práce, případně školitel)
• Vydavatel (Publisher): univerzita, na jejíž půdě dokument vznikl
• Abstrakt (Abstract): redukovaný text vystihující obsah primárního dokumentu (v anglickém jazyce, popřípadě v jazyce samotného textu práce)
• Datum (Date): časový údaj ve formátu „rok“
• Typ dokumentu (Type): vystihuje, o jaký druh kvalifikační práce se jedná, případně je-li recenzovaná či nikoliv. V některých případech pod tímto údajem zapsáno obecné označení (např. „online zdroj“).
• Formát (Format): formát, ve kterém je dokument ve zdrojovém archivu uložen, podle typologie standardu MIME. V některých záznamech uvádí také dodatečné informace o jeho fyzických atributech – velikost, počet stran apod.
• Jazyk (Language): formou zkratky
• Identifikátor (Identifier): trvalý identifikátor Handle, popřípadě urn-nbn nebo jiné jednoznačné označení objektu. U některých záznamů je v rámci údaje uvedeno pouze URL elektronické verze dokumentu.
• Předmět (Subject): jednoslovná či víceslovná označení vystihující obsah dokumentu. Zde je potřeba uvést fakt, že se jedná zejména o autorská klíčová slova, popřípadě předmětové termíny či klasifikace jiných systémů, proto v nich v rámci DART-Europe panuje značná nejednotnost. Jejich povaha závisí na provenienci zdrojových archivů: převážné množství německých záznamů je opatřeno třídníkem Deweyho desetinného třídění, ve většině záznamů z britských univerzit je přítomen klasifikátor Třídění Kongresové knihovny; francouzské a nizozemské záznamy například naopak téměř výhradně spoléhají na autorská klíčová slova v anglickém jazyce. Problematická je většina záznamů pocházejících z Maďarska, Chorvatska, Estonska nebo právě České republiky, která disponuje autorskými klíčovými slovy v národních jazycích (viz obr. 3, 4, 5 a 6)
• Zdroj (Source): zdroj, ze kterého vychází popisovaný dokument
• Vztah (Relation): odkazy na další zdroje, v nichž je záznam nebo plný text dokumentu uložen
• Práva (Rights): autorsko-právní status primárního dokumentu

Výše uvedené prvky se v jednotlivých metadatových záznamech mohou vyskytovat i vícekrát, proto se délky jednotlivých záznamů značně liší.

Významným úskalím záznamů, které se negativně promítá především do efektivity rešeršní činnosti prováděné v systému DART-Europe, je skutečnost, že tyto záznamy nejsou po přijetí nijak upravovány z hlediska věcného pořádání. Klíčová slova, předmětová hesla a abstrakty, respektive údaje, na jejichž základě jsou dokumenty identifikovatelné, jsou ponechávány v podobě, v jaké byly autorem vytvořeny.

Obrázek 3 - Ukázka metadatového záznamu maďarské práce

Obrázek 4 - Ukázka metadatového záznamu chorvatské práce

Obrázek 5 - Ukázka metadatového záznamu estonské práce

Obrázek 6 - Ukázka metadatového záznamu české práce

Uživatelský přístup

Na rozdíl od valné většiny digitálních knihoven, vyhledávačů a služeb nad digitálními archivy portál DART-Europe svým uživatelům nenabízí možnost vytvoření a správy personalizovaného uživatelského účtu. Veškeré jeho služby, včetně těch plynoucích z vyhledávacích procesů (sdílení a ukládání záznamů) a signálního informování formou RSS kanálu, jsou tedy dostupné zcela zdarma a bez omezení.

Na vylepšení služeb portálu se uživatelé mohou podílet prostřednictvím formuláře zpětné vazby (angl. Feedback form). Podle slov provozovatelů se jedná o značně využívaný nástroj[9].

Webové rozhraní

Webové rozhraní portálu DART-Europe je navrženo přehledně a účelně, veškeré jeho funkční prvky jsou snadno dostupné. Srdcem hlavní stránky (http://www.dart-europe.eu/, viz obr. 7) je vyhledávací okno jednoduchého vyhledávání, doplněné o základní statistické údaje o portálu: počet metadatových záznamů v indexu, spolupracujících univerzit a států, ve kterých sídlí. Ve spodní části stránky se nacházejí seznamy nejstahovanějších a nejnovějších záznamů, odkaz na službu RSS a stručné informace o vlastním portálu; v horní části nad vyhledávacím rozhraním je k dispozici lišta se základními odkazy na režim prohlížení, historii vyhledávání, seznam vybraných záznamů, formulář zpětné vazby a nápovědu. Nechybí také odkazy na podrobnější informace o portálu, o jeho partnerech a organizační struktuře, o spřízněných organizacích a na dostupné informační materiály.

Kompletní webové rozhraní včetně jeho funkčních součástí je lokalizováno pouze do anglického jazyka.

Obrázek 7 - Hlavní stránka portálu DART-Europe

Statistiky

Tabulka 1 nabízí dílčí statistické údaje o portálu DART-Europe. K jejich vypracování bylo využito rozhraní jednoduchého a pokročilého vyhledávání a prohlížení.

Nejvíce záznamů pochází z Německa (175 027), dalšími hojně zastoupenými zeměmi jsou Nizozemsko (61 851), Francie (52 452) a Velká Británie (42 683). Z České republiky systém prozatím převzal 52 záznamů.

Z hlediska jazyka primárních dokumentů však převládá angličtina (165 035), dále němčina (77 213) a francouzština (45 061). Kvalifikačních prací v českém jazyce je zastoupeno 46.

Jednoznačně největším institucionálním přispěvatelem je Portská univerzita (Universidade do Porto, 16 725 záznamů). Vedle výše uvedené Vysoké školy ekonomické (51 záznamů) je z České republiky v systému zastoupena také Ostravská univerzita, z níž ovšem pochází pouhý jeden záznam.

Tabulka 1 - Statistické údaje o portálu DART-Europe

Závěrečné zhodnocení portálu

Internetový portál DART-Europe patří k významným představitelům služeb nad digitálními archivy ve vědecko-výzkumné oblasti nejen evropském, ale i celosvětovém měřítku. Jeho přednosti lze spatřit jak v kvantitativních charakteristikách: velikosti indexu, počtu spolupracujících i spřízněných institucí a zemí, ve kterých působí, tak v charakteristikách kvalitativních. Zde je potřeba zdůraznit kvalitu metadatového popisu vycházejícího ze specifikace Dublin Core, rozmanitost doprovodných služeb včetně služby signálního informování, přehlednost a jednoduchost uživatelského rozhraní a především fakt, že portál zprostředkuje funkční odkazy nejen na záznamy v primárních archivech, ale i na plné texty.

Na druhou stranu však portál DART-Europe trpí vážnými nedostatky. Jeho největší slabinou je naprostá absence jakéhokoliv jednotného systému věcného pořádání, která znemožňuje tematické oborové vyhledávání. Jde o neustále se prohlubující problém, který výraznou měrou snižuje efektivitu vyhledávání v systému. Vytknout je nutné také neviditelnost a zastaralost rozhraní pokročilého vyhledávání, značnou omezenost režimu prohlížení – nabízí pouze 4 různé indexy a na rozdíl od dotazového vyhledávání neumožňuje s výsledky dále pracovat pomocí faset údajů – a neexistenci možnosti vytvoření uživatelského účtu.