Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Přínosná publikace o právních aspektech informačních technologií

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Přínosná publikace o právních aspektech informačních technologií

0 comments
Autoři: 
Rubrika: 

SMEJKAL, V. a kol. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2001. 542 s.

Přímá závislost mezi lavinovitým rozvojem nových informačních technologií, jejich využíváním a právní regulací této velmi flexibilní i citlivé oblasti moderní společnosti přináší přímo povodeň informací. Široké spektrum zahrnuje oblasti informací a jejich právní regulace, týkající se i práva na informace, informačních systémů, počítačových programů, ale i počítačového vybavení aj. Porozumění a zvládnutí rozsáhlého celku údajů a informací již vlastně není v silách jednotlivce i sebelépe fundovaného, a tak je rozhodně nutné hledat poučení, informace a zdroj potřebných odkazů.

Publikace doc. Ing. Vladimíra Smejkala a kolektivu zkušených a kvalitních právních odborníků (dr. Pavla Matese, dr. Tomáše Sokola, doc. Martina Vlčka a Mgr. Hany Bachrachové) na problematiku informačního práva, která zahrnuje autorské právo a vše co s ním souvisí, představuje skutečné rozšíření obzoru každého čtenáře, uživatele textu: Právo informačních a telekomunikačních systémů je přínosem pro právníka, počítačového experta, informatika i knihovníka. Navíc řeší řadu aktuálních problémů z nichž mnohé jsou součástí práce knihoven.

Obsah této textově rozsáhlé publikace je rozčleněn na jedenáct částí. Informatiky potěší, že autoři vychází logicky, ale i odborně na úrovni, z pojmového základu definování informace a informatiky. Postupně text publikace odkrývá i právní hlediska platná pro právní regulaci informací. K tomu pochopitelně patří i významný prvek v podobě práva na informace, společný všem svéprávným jedincům, občanům České republiky. Demokratické kritérium současné doby umožňuje na základě zákonné úpravy č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a též i důležitý zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí přístup k potřebným informacím.

Následují údaje o informačních systémech a jejich částech vlastně vytvářejí celkový dojem o utváření a jednotlivých prvcích těchto systémů datech a informacích. K tomu můžeme připočíst i různé technické a programové komponenty. Velmi živým tématem, z hlediska práva, je tvorba počítačových programů a software, stranou nezůstává ani technické vybavení zmíněného procesu – hardware.

I v knihovnách a také na různých místech společenského dění se setkáváme a i pracujeme s elektronickými dokumenty. S tím souvisí i aktuální otázka využívání tzv. elektronického podpisu ( i když knihoven se bude zatím týkat až v časově nespecifikované budoucnosti). Jde především o právní identifikaci osoby, která činí tento úkon, zda má k tomu právní oprávnění. Ověřování pravosti podpisu je záležitostí velmi důležitou a z právního hlediska potřebnou a nutnou. Ověřování podpisu na elektronických dokumentech, tedy tak zvaného elektronického podpisu, který v mnohém může usnadnit řadu činností spojených s informačními systémy a elektronickými dokumenty je důležité. Podrobný je i výklad právních náležitostí spojených s elektronickým podpisem, včetně zákona o elektronickém podpisu č. 227/ 2000 Sb. a odkazy na právní úpravy tohoto úkonu v rámci evropského práva – viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999, o zásadách Společenství pro elektronické podpisy. Zákonná úprava elektronického podpisu v ČR prošla harmonizací se zmíněnou směrnicí č. 93. Publikace vysvětluje nejen vlastní právní podstatu a význam elektronického podpisu, ale zabývá se též velmi důležitým bodem - certifikací podpisů. Pozornost je věnována zabezpečení poskytování certifikačních služeb a také vysvětluje funkci Úřadu pro ochranu osobních údajů – a dva druhy certifikátů.

Jistě stále významnější roli zastávají i osobní údaje a z právního hlediska především jejich ochrana. Východiskem je zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Knihovny jistě zaujme výklad znění nejvýznamnějších částí zmíněného zákona. Práva a povinnosti správců osobních údajů – kam patří i veřejné knihovny, které vedou databáze osobních údajů uživatelů knihoven. Zmínka o sankčních opatření vyplývajících z zákona č. 101/2000 Sb. zahrnuje jak přestupky, tak i příslušné pokuty, které mohou být uděleny různým subjektům nerespektujícím právní kritéria stanovená tímto zákonem, tudíž i knihovnám.

Významným okruhem však je téma části osmé - Ochrana práv duševního vlastnictví a informační systémy. U informačních a komunikačních systémů tvoří předmět činnosti a práce s informacemi (jde o informace nehmotného charakteru) umístěných na určitém hmotném nosiči. Z hlediska využití v praxi je právě tato tématická část fundované publikace pro knihovny nejpotřebnější a nejzajímavější. Jistě je přínosné, že se čtenáři publikace seznámí s členěním práv duševního vlastnictví: - tvůrčí právo duševního vlastnictví, netvůrčí právo duševního vlastnictví. Potřebná, z hlediska knihoven, je především část zařazená do kapitoly č. 7 této struktury publikace, věnovaná autorským dílům a autorským právům.

Knihovníky zaujme např. část věnovaná ochraně počítačových programů ( viz vysvětlení znění § 30 AutZ o tom, že nelze vytvořit kopii počítačového programu). Jistě jsou přitažlivá i následující vysvětlení § 15 pronájem a § 16 půjčování. Pozornost je věnována i vysvětlení znění využití díla pro osobní potřebu a porovnání znění autorského zákona s tiskovým ve znění zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 302/2000 Sb. veřejným šířením periodického tisku se rozumí jeho zpřístupnění předem individuálně neurčenému okruhu osob . Rozhodně je tato část publikace zdrojem mnoha poznatků např. pokud jde o právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu - viz třeba § 25 AutZ – u zveřejněných děl, které je možné rozmnožovat pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, vysílání rozhlasem nebo TV nebo tiskového či grafického vyjádření jejich přenos za využití přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír a podobný nosič. A rovněž je přínosný i výklad zda má autor právo na odměnu v návaznosti se zhotovováním rozmnoženin díla pro osobní potřebu. Dozvíme se i o dalším problému: jde o téma výběru a přerozdělování poplatků mezi autory. Smluvní vztahy a jejich uplatnění např. v podobě licenční smluv - podle § 46 AutZ.

Jistě mohou zaujmout i náležitosti týkající se znění § 107 AutZ – právní úprava autorských vztahů s mezinárodním pojetím, podle zásady teritoriality. Zaujme i přehledný výčet kategorií autorských děl ve formě počítačových programů - členěné podle způsobů nakládání s nimi. Shareware – volně šiřitelné programy mimo obchodní sítě, freeware – volně použitelná software, Public domain, Free Software, Open Licence Software, GPL a GNU. Rád bych ještě upozornil na nový prvek podle autorského zákona č. 121/2000 Sb., zapracovaný v znění § 88 ochrana databází a následující paragrafy viz § 89 pořizovatel databází.

Následující text publikace se zabývá prvními vztahy k zaměstnancům při vytváření informačních systémů – jde o pracovní smlouvy s autory a spoluautory. Rovněž i zahrnuje zaměstnanecká díla, nyní vhodně definovaná v novém autorském zákoně č. 121/2000 Sb. v § 58 viz str. 396, která uvádí, kdy je zaměstnaneckým dílem počítačový program a databáze – autor je musel vytvořit na základě splnění svých pracovních povinností vyplývající z pracovního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovních povinností k družstvu jehož je členem.

Živým zdrojem informací v současnosti velmi potřebných je část desátá zaměřená na problematiku Internetu. Pro knihovníky bude vhodné přečíst si právní vysvětlení Internetu, jeho specifik – výchozí situace z hlediska užívání i následné právní regulace užití autorských děl vystavených nebo přístupných na Internetu. Značná pozornost je věnována objektům na Internetu, doménám aj. Též je pro zájemce přitažlivá i stať zaměřená na ochranu informací na Internetu, včetně osobních údajů a zvláště ochrana autorských práv - viz str. 429- 447. V rámci elektronické pošty vzniká řada právních otázek a problémů např. již samotná adresa odesilatele e- pošty – může být i falešná, nebo podle znění v textu – může být uvedeno na místě odesilatele cokoliv. Obsáhlý soubor údajů obsahuje i odkazy na internetové noviny a časopisy a reklamu na Internetu. Tuto část uzavírá souhrn odpovědnosti poskytovatelů připojení k Internetu.

Jakýmsi zastřešením a možná i zvláště přitažlivým místem publikace je závěr – v podobě její jedenácté části, s názvem Počítačová a internetová kriminalita. Např. zneužívání osobních dat občanů, s nímž se denně setkáváme. Zvláště působivé jsou i údaje o počítačové špionáži.

Souborná publikace tohoto právního zaměření zcela logicky končí i prognosticky zaměřenou úvahou o trendech v této oblasti nazvanou úvahy do budoucnosti, a to nejen o kriminalitě.

Publikace je pro snadnější využití opatřena i věcným rejstříkem.

I když v současné době se objevuje na knižním trhu řada titulů zabývající se oblastí autorského práva, ale i jeho jednotlivých nebo na ně navazujících právních specifik –počítačového práva, právo a Internet aj., včetně odkazů na evropskou legislativu pokrývající tuto širokou právní oblast, je zmíněná publikace doc. Ing. V. Smejkala a kolektivu jistě přínosná a potřebná pro odborníky i další zájemce.

Publikace je dostupná mj. v Knihovně knihovnické literatury odboru knihovnictví Národní knihovny ČR pod signaturou Zc 34 797.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
STREIT, Vincenc. Přínosná publikace o právních aspektech informačních technologií. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 12 [cit. 2024-12-25]. urn:nbn:cz:ik-11458. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11458

automaticky generované reklamy