Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Projekt národní licence KnowEurope považuji za úspěšný, říká jeho řešitelka Hana Nová

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Projekt národní licence KnowEurope považuji za úspěšný, říká jeho řešitelka Hana Nová

0 comments

Projekt, díky němuž s podporou programu VISK získaly neziskové instituce (včetně veřejných knihoven) roční přístup do databáze KnowEurope, skončil na začátku ledna. Při této příležitosti jsme položili několik otázek jeho řešitelce - Haně Nové z Národní knihovny ČR.

Jak hodnotíte projekt národní licence KE?
Tuto otázku by měli zodpovědět uživatelé, kteří s databází KnowEurope pracovali. Ale samozřejmě vím, že získat zpětnou vazbu od konečných uživatelů je velice těžké. Projekt také mohou hodnotit kolegyně a kolegové, a to z pohledu podpory projektu. Jako řešitelka nemohu být zcela objektivní, ale domnívám se, že právě podpoře byla věnována velká pozornost. Především webové stránky (www.knoweurope.cz) měly být a byly základním zdrojem informací o projektu, o proběhlých a plánovaných školeních, jsou zde k dispozici ke stažení různé školicí materiály a pomůcky pro vyhledávání. Za loňský rok bylo evidováno 10 471 vstupů, a to je velké číslo, které je důkazem, že webové stránky mají svůj význam. Velice oceňuji české webové rozhraní první obrazovky při vyhledávání v databázi a český text pod odkazy Obsah a Nápověda. Firma Albertina icome Praha toto zajistila na vlastní náklady a cílem samozřejmě bylo co nejvíce usnadnit uživatelům práci s databází. Co se týká prezentace projektu - tisková konference, knihovnická periodika, odborné semináře a konference - mám pocit, že jsme využili všechny příležitosti. Protože databáze KnowEurope by měla být důležitým zdrojem informací pro státní správu a další instituce, zaměřili jsme se i tímto směrem. Národní licence na službu KnowEurope byla v roce 2002 hrazena z programu Veřejné informační služby knihoven, který je financován vždy na jeden rok. Vít Richter by vám asi nejodpovědněji mohl vylíčit, jak je čím dál těžší a složitější peníze na program získat. Na rok 2003 byl původní požadavek opět krácen a výsledná přidělená částka, necelých 21 mil. Kč, jen těžko pokryje všechny podané projekty. V této situaci je zcela nereálné, aby z programu VISK byla národní licence hrazena i letos. K 13. lednu letošního roku byl přístup do databáze uzavřen. Pouze pro instituce (pět vysokých škol a Akademie věd ČR - pozn. red.), které mají finance zajištěné v rámci programu MŠMT ČR "Informační zdroje pro výzkum a vývoj", se nic nemění. Pokud bych se měla vrátit k hodnocení z hlediska využívání databáze, asi nejlepším ukazatelem jsou statistiky, které byly průběžně zveřejňovány na webových stránkách. A opět - nejsou to čísla zase tak malá: 12 600 rešerší (vyjádřeno v procentech: akademické instituce 56 %, veřejné knihovny 37 %, vládní instituce a ministerstva 4 %, nemocnice 2 % a výzkumné ústavy 1%). Je třeba si také uvědomit, že databáze je svým obsahem odlišná od těch, které jsou v knihovnách od r. 2000 díky programu MŠMT ČR. Ale zase na druhé straně, plánovaný vstup ČR do Evropské unie a letošní komunikační strategie vlády dávají velké šance k většímu a širšímu využívání tohoto informačního zdroje.

Jak si vysvětlujete poměrně velké rozdíly v míře využití mezi knihovnami zhruba stejné velikosti?
Nejprve ke statistikám obecně - jsou základem k hodnocení využití elektronických informačních zdrojů a data je možné získávat podle nejrůznějších kritérií. O problematice statistik se pravidelně hovoří na mezinárodních konferencích o konsorciích (e-ICOLC) a existují mezinárodní projekty, které se zabývají obsahem a rozsahem statistik (Counter, NISO, ARL e-Metrics). Jak už jsem se zmínila, statistiky využívání byly pravidelně zveřejňovány na webových stránkách projektu, stejně jako tomu je u národních licencí ProQuest/PCI (www.proquest.cz) a EBSCO (www.nkp.cz/eifl). Jsou důležitým, ale ne jediným ukazatelem "potřebnosti" informačního zdroje. O rozdílech v míře využití mezi srovnatelnými knihovnami jsem se zmiňovala na konferenci na Seči. A k tomuto problému by se měli spíše vyjádřit kolegyně a kolegové z těch knihoven, kde to trochu "vázne". Nemám teď na mysli knihovny vysokoškolské a odborné, které mají samozřejmě jiné složení uživatelů, a vědomí toho, že poskytované služby musí být na patřičné úrovni, je v těchto knihovnách velmi silné. Ani nemám na mysli zhruba 40 až 50 knihoven veřejných, většinou dnes městských, kterým je jasné, že v dnešní době je možné nabídnout čtenářům i něco jiného, než klasické služby. Umí najít vhodné příležitosti k propagaci nových služeb, samozřejmostí je každodenní práce se čtenářem atd. atd. Pochopily, že je třeba dokázat svému zřizovateli, že jsou svými moderními službami pro čtenáře nepostradatelné. Je třeba si také uvědomit, že v minulých dvou letech veřejné knihovny ve velkém počtu využily možnosti grantového programu VISK a získaly tak finanční prostředky na připojení k internetu a vybavení (v r. 2001 jich bylo 1070!) výpočetní technikou. Velký pokrok byl také učiněn ve vzdělávání knihovníků, zejména v kurzech informační gramotnosti. Školení k využívání databází dostupných v národních licencích byly pro knihovny zdarma. A toto všechno by se mělo efektivně projevit právě v nabízených službách.

Právě ve svém vystoupení na loňské konferenci Knihovny současnosti jste knihovny, které se zaregistrovaly, ale KnowEurope a jiné zdroje nevyužívaly, kritizovala. Doslova jste uvedla, že jiné vysvětlení než to, že se jim daří je před svými uživateli tajit…Domníváte se, že mají -vzhledem k omezenému využití takových zdrojů - plošné licence vůbec smysl?
Zrovna v případě databáze KnowEurope, vzhledem k tomu, jaké informace obsahuje, si myslím, že plošná licence smysl má. V případě zahraničních plnotextových databází s odbornými periodiky je to na zvážení. Vysokoškolské a odborné knihovny mají možnosti, jak si ne zrovna laciné databáze zajistit. Ale veřejné knihovny asi těžko budou psát projekt do programu, kde je základním požadavkem poskytovat informace pro vědecké a výzkumné pracovníky. Tím, že producent databáze souhlasí s plošnou licencí, jejíž cena není rozdílná od ceny multilicence např. pro 100 knihoven, je právě i ostatním knihovnám dána velká šance. Šance k tomu, aby dokázaly svoji potřebnost, aby do knihovny přilákaly nové čtenáře. Na tomto místě si dovolím připomenout návrh Strategie rozvoje knihoven 2003-2005 a hlavní cíl rozvoje knihoven.

Vraťme se zpátky k databázi KnowEurope - je nějaká šance na pokračování projektu?
Již koncem loňského roku, kdy se rýsovaly nevalné vyhlídky na finanční podporu VISK, jsme se pokoušeli získat jiné zdroje financování. Oslovili jsme ministerstvo kultury a posléze ministerstvo zahraničních věcí s úmyslem získat peníze z vládou avizovaných 200 milionů určených na propagaci ke vstupu do EU. Žádost se posunula k vyřízení mezi ministry a v současné době ještě odpověď nemáme. Mezitím proběhlo vyjednávání s dodavatelem databáze, Albertinu icome Praha, o stanovení ceny pro jeden přístup pro knihovny, které by si chtěly nákup databáze hradit z vlastních finančních prostředků. Pro instituce, které byly zapojeny do národní licence, předplatné činí 1500 liber (tedy zhruba 75 000,- Kč) pro max. dva přístupy. Běžná katalogová cena je 2995 liber. Možná i tady se dá najít odpověď na první otázku… Chtěla bych touto cestou poděkovat všem kolegyním a kolegům, kteří mi pomáhali při organizaci školení. A protože jsem optimista, věřím, že najdeme způsob, jak pokračovat.

Děkuji za rozhovor.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VOJTÁŠEK, Filip a NOVÁ, Hana. Projekt národní licence KnowEurope považuji za úspěšný, říká jeho řešitelka Hana Nová. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 2 [cit. 2024-11-01]. urn:nbn:cz:ik-11215. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11215

automaticky generované reklamy