Projekt zpřístupňování osobních knihoven ve webovém prostředí
U příležitosti vydání publikace Osobní knihovna Karla Čapka, o jejímž uvedení Ikaros informoval v březnovém čísle a která je výsledkem navazujícím na projekt realizovaný na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze bude následující článek stručně informovat o oficiálně již ukončeném projektu i o aktivitách na jeho snahy navazujících.
Projekt byl pod názvem „Informační systémy zpřístupňující knihovní celky osobností kultury jako součást národního kulturního dědictví“ předložen v rámci Veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji na rok 2007 Ministerstva kultury ČR v rámci programu „Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů“, podprogramu č.1 „Integrované interaktivní zpřístupnění kulturního dědictví“.
Podpisy, věnování či vpisky ve svazcích v osobních knihovnách mnohdy přibližují kontext autorova života, který není příliš znám (Zdroj: portál osobniknihovny.cz)
Zadání, cíle a výstupy projektu
Zadáním a cílem podprogramu byl v souladu s evropskou politikou výzkum v oblasti digitalizace, dlouhodobé ochrany a zvýšení dostupnosti kulturních zdrojů a využití těchto zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu a místní kultury, rozvoj znalostní a interaktivní technologie pro vzdělávání, volný čas, cestovní ruch a zpřístupnění kulturního dědictví. Jeho cílem bylo mimo jiné získat poznatky, metody, technologie a nástroje pro digitalizaci, dlouhodobou ochranu a zajištění dostupnosti kulturních zdrojů[1].
Žadatelem o finanční podporu projektu byla Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, která v této věci zaštiťovala ÚISK a jeho řešitelský tým. Projekt byl schválen a vybrán k realizaci v prosinci 2006. S jeho řešením se započalo v lednu roku 2007, ukončen byl projekt podle plánu v prosinci 2009 a obhájen před komisí poskytovatele finanční podpory v květnu 2010.
Hlavním výstupem projektu byl prototyp digitální knihovny obsahově specializované na data získávaná prostřednictvím výzkumu osobních knihoven, tj. pozůstalostních knižních fondů. Data shromážděná v této knihovně jsou přístupna přes uživatelské rozhraní na adrese http://osobniknihovny.cz. Primárním důvodem a základním východiskem k vytvoření této webové aplikace byla absence podobného zdroje a fakt, že paměťové instituce téměř nezveřejňují data o knižních osobních fondech, které uchovávají a které jsou významnou součástí národního kulturního dědictví.
V době řešení projektu proběhly práce na šesti osobních knihovnách. Byla detailně zpracována knihovna Jaroslava Ježka (z celkových 694 svazků knih, časopisů a 152 hudebnin bylo vybráno 198 svazků, z nichž byly pořízeny digitální kopie dedikací, podpisů a poznámek); dochovaná část osobní knihovny Zdeňka Fibicha (pořízeny digitální kopie z 68 z celkových 800 svazků uchovávaných na Ústavu hudební vědy FF UK v Praze); osobní knihovna Karla Čapka (zpracován soupis 2000 svazků, z nich vybráno 503 individualizovaných svazků) a osobní knihovna Mikoláše Alše (z 2.700 svazků vybráno 165 s Alšovými kresbami, dedikacemi, podpisy, vpisky a exlibris a pořízeny jejich digitální kopie). Pracovalo se také na rekonstrukci fragmentů osobních knihoven Boženy Němcové a Karla Havlíčka Borovského a dohledávání svazků z těchto knihoven.
6. března 2012 byl slavnostně představen také tištěný výstup projektu, publikace Osobní knihovna Karla Čapka (Foto: P. Farkas)
V rámci aplikace byl vytvořen seznam Dalších dochovaných knihoven, který by měl sloužit jako centrální zdroj informací o sbírkách osobních knihoven (lokalizovaných především v českém prostředí). Tento průběžně rozšiřovaný seznam (v současnosti 200 hesel) je hypertextově propojen se seznamem reprezentujícím geografické rozmístění fondů. Na konci roku 2011 byla aplikace doplněna o externí interaktivní mapu vytvořenou na základě Google Maps.
Technické řešení projektu
Pro potřeby projektu byl upraven redakční systém Hyperion, používaný např. pro redakci webových stránek Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, InfoScience Praha s.r.o. www.infoscience.cz, webových stránek Průvodce informacemi o vědě a výzkumu www.veda.cz. Aby byla zajištěna udržitelnost projektu a dlouhodobé uchování digitálního obsahu v rámci něho vytvořeného, bylo nutno zapojit do řešení projektu implementaci vhodných metadatových formátů a možnost komunikace přes protokol OAI-PMH.
Pro popisná metadata začleněná do struktury formátu METS byl použit formát MODS (Metadata Object Description Schema), který, jak se ukázalo, má dostatečnou granularitu pro zachycení všech potřebných dat. Při tvorbě prvků administrativních, resp. technických metadat využili řešitelé projektu coby inspiraci sadu prvků, vytvořenou pro partnery participující na obsahovém plnění digitální knihovny Kramerius (dokument vytvořil pro tento účel Mgr. Jan Hutař). Tato sada byla následně doplněna o další prvky schématu PREMIS (Preservation Metadata), z něhož sama vychází. Mezi výsledně stanovené prvky technických metadat byly „zapouzdřeny" také prvky ze schématu MIX (NISO Metadata for Images in XML Schéma/Technical Metadata for Digital Still Images Standard) , týkající se hardwaru, na němž byly digitální kopie vytvořeny a informace týkající se rozměrů digitální kopie. Pro prvky týkající se právních informací bylo použito schématu METS Rights a navíc i licence Creative Commons.
Pro potřeby komunikace strukturovaných metadat společně s digitálním obsahem byl implementován kontejnerový formát METS (Metadata Encoding and Transmission Standard), který by měl zajistit konzistenci všech částí digitálních objektů a jejich snadnou komunikovatelnost v případě jejich sdílení nebo začlenění do širších aktivit zastřešujících zpřístupňování kulturního dědictví. Dlouhodobá archivace digitálních dat je zajištěna díky spolupráci s Univerzitním digitálním repozitářem UK pro kvalifikační práce. Záznamy ve formátu METS všech digitálních objektů ze šesti hlavních osobních knihoven byly exportovány z redakčního systému a importovány do depozitáře.
Další plány navazující na projekt
V současnosti řešitelé projektu pracují na tvorbě soupisu osobní knihovny držitele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského a zachycení individuálních svazků s vpisky a dedikacemi. V rámci uživatelského rozhraní osobních knihoven by se v blízké budoucnosti měla objevit data o osobních knižních fondech knihovny Národního archivu, s níž byla v loňském roce navázána spolupráce. Díky plánovanému systematickému kvalitativnímu průzkumu v oblasti fondů českých paměťových institucí by měl být i nadále obohacován seznam dalších osobních knihoven.