Budova Jana Palacha praská ve švech, po chodbách se míhají vzrušené obličeje, v rovnoměrně rozmístěných hloučcích se vedou zapálené debaty a sem tam proběhne opozdilý přednášející či organizátor. Venku se setmělo a probíhá první Noc filozofie.

Noc filozofie na jednu noc obsadila dvě významné pražské lokality. Kromě hlavní budvy Filozofické fakulty UK se přednášky, performance a debaty konaly také ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze. Po přivítání účastníků mj. francouzským velvyslancem v Praze, jeho excelencí Jean-Pierrem Asvazadourianem, se rozvinula panelová diskuze o moci obrazů v dnešních životech (v záběru promlouvá prof. Miroslav Marcelli). Profesor Jan Sokol (vpravo) přilákal mladou generaci promluvou nejen o právu na vzdělávání.

Organizátoři akce Ondřej Švec a Anne Gléonec ve spolupráci s CEFRES a Francouzským institutem navázali na tradici nocí podobného formátu, které se konají v různých městech Evropy. Do Prahy se letos sjeli významní filozofové a filozofky především z Francie, Itálie a zemí Visegrádské čtyřky. Mnoho posluchačů na debaty, přednášky a workshopy přilákali Étienne Balibar, Étienne Tassin nebo Gáspár Miklós Tamás. Českou filozofii reprezentovali například Jiří Přibáň, Miroslav Petříček či Jan Sokol.

Do organizace akce jsme se zapojily jako jedny z mnoha dobrovolníků z FFUK a FHS. Přestože byl pro nás večer vskutku nabitý, stihly jsme se zúčastnit několika zajímavých částí programu. Mimo to bylo přínosné nahlédnout do zákulisí podobné akce a proniknout pod povrch velmi složitého systému organizace.

Noc filozofie se konala v noci z 16. na 17. června, přibližně od 19:00 do 3 hodin ráno. Cílem akce bylo dovést širokou veřejnost do zaprášených studoven a ukázat, že filozofie je věda, která se dotýká problémů každodenního života, ať už se jedná o politiku, umění nebo etické a morální problémy ve vztahu k ekologii a zvířatům.

Jak na Filozofické fakultě, tak ve Veletržním paláci bylo na první pohled patrné, že se účel Noci filozofie podařilo naplnit: svědčily o tom zaujaté diskuze trvající do pozdních nočních hodin a návštěvnost, která dosahovala ke dvěma tsícům lidí.Na chodbách i v přednáškových místnostech panovala uvolňená atmosféra a v debatách se setkávali lidé z rozličných akademických i neakademických oborů. Vedle zasloužilých profesorů mohl člověk na Noci filozofie potkat i studenty středních škol.

Francouzský velvyslanec se ve Veletržním paláci zdržel v družných debatách do pozdnách nočních hodin. Návštěvníky lákala komentovaná prohlídka Slovanské epopeje; kvůli omezené kapacitě se však na mnoho lidí nedostalo. Petr Koťátko (vpravo) provádí jednu z večerních performancí: čtení s názvem Převrácené dějiny a zfalšovaná paměť.

Na Agoře, kde se konala původně cca hodinová beseda s levicovým politickým filozofem Étiennem Balibarem, se setkalo okolo 40 studentů, kteří se na akci připravovali několik měsíců. Řešili téma násilí v politice: jeho existence, nutnost a možnosti jak jej využít; vycházeli přitom z četby Balibarovy knihy Violence and Civility. Už jen to, že se trvání semináře prodloužilo o téměř hodinu a půl, bereme jako důkaz, že filozofie dokáže být strhující a vzbuzovat nadšení i po půlnoci.