Rámcové i nerámcové programy aneb Jak se dělá věda a výzkum na evropské úrovni
Minulý sloupek jsem končila příslibem informací o informačním systému 6. rámcového programu vědy a výzkumu. Dříve, než se dostaneme k jeho alespoň stručnému popisu, měli bychom se na chvíli zastavit u organizace podpory vědy a výzkumu v EU jako takové.
V současné době je evropský výzkum, přesněji řečeno vytváření Evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA), v popředí zájmu evropských politiků. Právní a politické základy této debaty vycházejí z toho, že evropská výzkumná politika a jmenovitě zavádění evropských výzkumných programů jsou povinností vyplývající z Amsterodamské smlouvy. Tato smlouva obsahuje celou kapitolu o vědeckém a technickém rozvoji (RTD) a podtrhuje tak, že rozvoj vědy a techniky je jednou ze základních podmínek fungování průmyslově vyspělých zemí, jako jsou členské státy EU, neboť konkurenceschopnost firem a pracovní příležitosti, které tyto firmy nabízejí, závisejí do značné míry právě na stupni rozvoje vědy a výzkumu. Věda a výzkum jsou rovněž klíčové pro podporu dalších společných politik, jako je ochrana spotřebitele nebo životního prostředí. Stručně řečeno, úroveň života jednotlivce i celé společnosti závisí na kvalitě a relevanci vědy a výzkumu.
Role Evropy v rozvoji vědy a techniky je předurčena některými základními vlastnostmi špičkového výzkumu:
- je stále složitější a interdisciplinárnější;
- je stále nákladnější;
- vyžaduje stále kvalitnější "kritiku".
Na tyto úkoly může stěží adekvátně reagovat jediný výzkumný tým nebo samostatná společnost. Dokonce i členské státy EU jako takové obtížně nacházejí cestu, jak být na tomto poli aktivní a dostat se na špičkovou úroveň v některém významném odvětví vědy a výzkumu. Mezinárodní spolupráce na nejrůznějších úrovních, slaďování národní a evropské vědeckovýzkumné politiky, propojování výzkumných týmů a vzrůstající mobilita jednotlivců a myšlenek jsou tudíž logickými požadavky plynoucími z moderního výzkumu v globálním prostředí. Bez přesně vymezených aktivit na evropské úrovni by nebylo možné překonat současné roztříštění vědy a výzkumu v jednotlivých zemích. Východisko z nastíněné situace vidí Evropská komise, členské státy, Evropský parlament a zástupci vědy a průmyslu ve vytvoření Evropského výzkumného prostoru, všeobecné známého pod anglickou zkratkou ERA.
Několik iniciativ směřujících k realizaci ERA už bylo zahájeno, a to včetně předložení návrhu na v pořadí už šestý rámcový program vědeckého a technického rozvoje na léta 2002-2006, který Evropská komise zpracovala v únoru 2001. Právě nový rámcový program bude spolu s úsilím jednotlivých států významným nástrojem při vytváření ERA.
Rámcový program podpoří kooperativní výzkum, mobilitu a koordinaci aktivit a přinese investice do mobilizace výzkumu v rámci dalších politik Evropské unie. Přesto, že se o tematickém zaměření 6. rámcového programu teprve diskutuje, už teď je jisté, že technologie pro informační společnost (IST) budou jednou z jeho výrazných priorit. Výzkum v této sféře totiž otevírá nové cesty k rozšíření IST nejen co do pokrytí, funkčnosti a efektivnosti, ale činí je také přirozeným a důvěryhodným způsobem dostupnějšími pro občany bez ohledu na vzdělání, profesi, věk či jazyk. Informační technologie mohou přispět k řešení hlavních společenských a ekonomických problémů jako je péče o zdraví, zapojení osob se speciálními potřebami, ochrana životního prostředí, bezpečnost, mobilita, vzdělávání, konkurenceschopnost průmyslu a zaměstnanost.
Program IST se proto zaměřuje na novou generaci informačních technologií, která integruje počítače a sítě do každodenního života. Program staví na prokazatelné síle Evropy v klíčových sektorech, jako jsou mobilní a pevné komunikace, spotřební elektronika a jiná elektronická zařízení, software, mikroelektronika, vyspělé systémy služeb, digitální vysílání a poskytování informací.
Program IST a eEurope mají vzájemně propojené cíle a doplňují se i jejich časové plány. Současný Akční plán eEurope končí v roce 2002, eEurope+ (pro kandidátské země) v roce 2003. Program IST proto může zajistit realizaci cílů iniciativ eEurope a eEurope+ daleko za horizont jejich plánovaného završení.
Příkladem může být projekt GÉANT, jehož cílem je vytvoření celoevropské vysokorychlostní akademické sítě, založené na přímém přístupu k již exitujícímu optickému spojení. Centrální připojení se z původních 2,5 Gb/s postupně zvyšuje na plánovaných několik desítek Gb. V současné době síť GÉANT propojuje 28 vědeckovýzkumných sítí ve 32 zemích včetně ČR. Bezkonkurenční parametry sítě jsou určeny především specialistům z technicky vysoce náročných oborů, jakými jsou například meteorologie, fyzika vysokých energií, medicína a podobně. V této souvislosti se mluví o tzv. "virtuálních laboratořích" či "virtuálních ústavech". Oficiálním zástupcem České republiky je sdružení CESNET, které připojilo svou síť CESNET2 na GÉANT v říjnu roku 2001.
Zatímco v rámci dobíhajícího 5. rámcového programu se program IST soustřeďuje především na:
- řízení sítí, jejich propojování a distribuované systémy;
- procesy navrhování a výroby optické elektroniky;
- systémy pro zdravotnictví, staré a handicapované osoby;
- podpůrné aktivity v elektronickém obchodě a zabezpečení dat a osobního soukromí;
- šíření informací v oblastech jako je vzdělávání a kulturní dědictví;
- rozvoj a testování technologií GRID,
připravovaný 6. rámcový program se pravděpodobně zaměří na:
- nová paradigmata pro elektronický obchod a práci obecně, zvyšující jejich důvěryhodnost;
- nové koncepce znalostních technologií a jejich rozhraní;
- kognitivní techniky a jejich řízení;
- adaptabilní a spolehlivý software a podporu rozvoje a užívání otevřených programů;
- zabezpečovací systémy a efektivní krizový management;
- novou generaci mobilních systémů a síťových audiovizuálních systémů;
- senzory a mikrosystémy v nanotechnologiích a užití nových materiálů.
V rámci 6. rámcového programu se očekávají také speciální aktivity podporující výuku v oblastech dopravy, životního prostředí, ochrany dat, kulturního dědictví a znalostních technologií.
Jediné, co zatím dostalo zcela konkrétní obrysy, je už v úvodu zmíněný informační systém o projektech. K přehlednému schématu snad postačí stručná legenda.
Návrhy budou shromažďovány v EPSS – elektronickém systému pro podávání přihlášek. (Zpracovatel vzejde z výběrového řízení, které bylo uzavřeno 26. března 2002.) Souběžně s touto databází bude vytvořena databáze pro hodnocení projektů EPS (také na základě zvláštního výběrového řízení). Další databází je EXSIS – informační subsystém o expertech, kteří se mohou sami registrovat prostřednictvím portálu CORDIS. Již zhodnocené návrhy se přesunou do PMS (systému pro správu návrhů), který má usnadnit Evropské komisi výběr nejvhodnějších projektů. Vedle prohlížení návrhů systém umožňuje i operativní komunikaci se zúčastněnými stranami, počínaje doplňováním chybějících podkladů a konče uzavřením smlouvy na realizaci projektu. Databáze ORG má za cíl shromažďovat informace o všech organizacích, které se účastní projektů rámcového programu (a to už od stádia návrhu). SINCOM 2 je systém pro správu smluv a finančních prostředků, který obsahuje i automatické upozorňování na rizikové kontraktory, kteří měli v minulosti problémy s plněním svých závazků vůči Komisi. CGPM je aplikace, která slouží k vlastnímu sepsání smlouvy a jejímu doručení k podpisu, stejně jako pro komunikaci s kontraktorem a předávání doplňkových informací. A konečně databáze CODE bude shromažďovat veškeré informace o všech kontraktech uzavřených v rámci 6. rámcového programu i mimo něj včetně kódů smlouvy, kontaktů na účastníky, finančního zajištění, dokumentace projektu, časového plánu a informací o završení projektu.
Tolik jen opravdu bleskový exkurs do světa evropského současného i plánovaného výzkumu. Pokud se Vám snad zdá, že se jedná jen o prázdná slova a proklamace, zkuste si představit, že předpokládaný rozpočet 6. rámcového programu přesahuje 16 mld. euro. Za zmínku ještě určitě stojí, že kandidátské země včetně České republiky mají přístup otevřený rovnocenně s členskými státy EU. Kontaktní organizací v ČR je Technologické centrum Akademie věd.