nejpozdější
Exkurzi do Knihovny Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., uspořádala pražská organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) 31. 3. 2011. Akce se zúčastnilo celkem čtrnáct zájemců.
VíceLipský knižní veletrh, který se konal ve dnech 17. až 20. března a který v těch dnech navštívilo 163 000 návštěvníků, se letos časově překrýval s bouřlivými událostmi v Libyi a v Japonsku, přičemž zvláště japonské zemětřesení se na něm nemohlo neprojevit: tamější tragédii na veletrhu připomínaly peněžní sbírky na pomoc obětem, stánek ekologické organizace Greenpeace nabízel rádce, jak se chovat při jaderné havárii, jaká po neštěstí postihla japonskou elektrárnu Fukušima; udílení cen talentovaným tvůrcům tradičního japonského komiksového žánr Manga předcházela minuta ticha k uctění obětí; i lipský primátor při své zahajovací řeči citoval z románu Christy Wolfové Porucha : zprávy jednoho dne, který reagoval na výbuch elektrárny v Černobylu (na jeho oběti mohou v Lipsku dodnes lidé přispívat do pokladničky ruského pravoslavného kostela svatého Alexeje, který byl postaven na památku 22 000 ruských vojáků padlých v Bitvě národů).
VíceSpolupráce Krajské knihovny Karlovy Vary s neslyšícími začala v roce 2004, kdy knihovnu oslovil zástupce o.s.
VíceV sobotu 19.3.2011 uspořádala Národní technická knihovna společně se Studii nových médií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy workshop nazvaný Big Clean, který byl věnován praktickému čištění dat veřejné správy. Big Clean probíhal souběžně v Praze a ve finském městě Jyväskylä jako mezinárodní událost pod záštitou organizace Open Knowledge Foundation. Během dne se nabízely dva paralelně probíhající programy. Jeden byl vždy více zaměřen na aktivní zapojení účastníků, zatímco v rámci druhého se probíhaly přednášky. Jedna část programu byla věnována samotnému získávání a čištění dat, a proto vyžadovala spíše technicky zdatné účastníky. Naproti tomu v druhé části byly představeny relativně snadno ovladatelné nástroje pro užití již existujících dat.
VíceHandicapovaní lidé jsou nedílnou součástí našich životů. Podle statistik se dokonce každý desátý člověk v České republice řadí mezi osoby se zdravotním postižením[1]. Potkáváme je na ulici, pracovištích, úřadech, školách a také v knihovnách. Ne každá veřejná knihovna[2] je však pro handicapované osoby dosažitelná. Ačkoli se některé (nespecializované) knihovny práci s handicapovanými uživateli dlouhodobě věnují,[3] stále ještě existuje i mnoho těch, které jsou jak ve své přístupnosti, tak v nabízených službách zcela „bariérové“. Někteří autoři přičítají chybu legislativnímu uchopení pojmu knihovna,[4] jiní spatřují úskalí v nedostatečném vzdělání knihovníků v této oblasti. Velký problém tvoří také finanční situace jednotlivých knihoven. Smyslem tohoto článku není pozastavovat se nad důvody, proč je míra poskytování služeb pro handicapované uživatele odlišná, ale spíše poukázat na to, že se handicapovaní klienti v knihovnách neustále potýkají s bariérami, které však lze alespoň částečně zmírnit.
VíceKdyž od čísla 2011 odečteme 1891, dostaneme 120. Toto číslo chceme v Městské knihovně v Praze připomínat celý letošní rok. Proč? Protože letos slavíme výročí 120 let od založení knihovny v roce 1891!
Stodvacátý rok existence knihovny je tedy v plném proudu. Že je letos v knihovně něco jinak, poznáte i z našeho letošního loga. Klasickou dvojtečku se středníkem a textem „Městská knihovna v Praze v roce 2011“ doplňuje malý parníček a text „120 let“. Parník pluje po novém webu, po naší facebookové stránce i na všech propagačních materiálech. Na webu a facebooku se jeho podoba postupem času proměňuje od jednoduché lodičky až po zatím nezveřejněnou variantu parníku jako z Dobrodružství Huckleberryho Finna.
VíceV únoru 2007 se poprvé objevil v nabídce českých časopisů zbrusu nový titul GRAND BIBLIO: Časopis pro čtenářskou veřejnost – O knihách ze všech stran.
VíceMoravská zemská knihovna v Brně přivítala ve čtvrtek 17.
Více