nejpozdější
Poslední dopolední přednášející Michael Neuroth z Elsevieru použil ve svém příspěvku příměr "v objetí ebooks", čímž vyjádřil celkový dojem z této dopolední sekce. Hned na úvod také nabídl několik čísel - například že z hlediska hodnoty knihy v procesu výzkumu je např. až 73% obecných znalostí uloženo v knihách. Grafem také ilustroval využívání ebooks badateli.
VíceMarta Dyson, pravidelná účastnice Infora, nabídla v úvodu své prezentace poslední čísla nakladatele Wiley v nabídce online books. Na grafu ukázala zastoupení oborů, kde bylo patrné, že nejvíce nabidky je v inženýrství, v těsném závěsu je medicína, a pak následují sociální a humanitní vědy. Pro akvizici existují různé možnosti: one-time fee option, tj. platba po jednotlivých titulech; flexi-subscription option a pak pay-per-view, což může jít až na úroveň jednotlivých kapitol.
VíceBarbora Drobíková z Evangelické teologické fakulty UK a z Filozofické fakulty UK (UISK) stručně představila knihovnu ETF UK a její fond. Teologie je z hlediska produkce knih spíše menšinovým oborem, nicméně myšlenka e-books ji zaujala už před 3 lety. To už byly k dispozici výsledky z výzkumu mezi studenty a vyučujícími z roku 2005, které odpovídaly zkušenostem ze zahraničí - tedy preferenci tištěných textů (respondenti uváděli spíše nevýhody čteni na obrazovce). Podobné závěry se objevují i dnes.
B. Drobíková podtrhla, že základem umění čtení z obrazovky je zvládnutí dovednosti racionálního a rychlého čtení. Na fakultě tedy nabídli kurz efektivního čtení a zjistilo se, že po absolvování kurzu se vysledky změnily - čtení na monitoru bylo více podobnější čtení tištěného textu. Z toho lze usuzovat, že takový kurz by prospěl studentům na vysoké škole obecně.
VíceKrzysztof Murawski z firmy ProQuest uvedl svou přednášku zamyšlením nad tím, co mohou přinášet e-books do knihoven. Jedná se vlastně o výraznou změnu v přístupu k takovému fondu, a knihovníci musejí hledat nejlepší způsoby, jak uspokojit své uživatele - zejména uživatele z akademického prostředí.
VíceV příspěvku zaměřeném na elektronické knihy na Univerzitě Karlově v Praze představili Jiří Pavlík z Ústav výpočetní techniky UK a Jana Matějková z Knihovny psychologických a sociokulturních věd FF UK aktuální situaci v oblasti EIZ na Univerzitě Karlově - konkrétně v Knihovně PSV, která, jak se alespoň jevilo z příspěvku, je určitou vlajkovou lodí pro zkoušení nových technologií.
Hlavní snahou je, aby studenti měli přístup ke zdrojům odkudkoli. UK nabízí přístup k EIZ přes Shibboleth nebo přes Eproxy. Půjčují studentům čtečky (na 14 dní, bez obsahu), zkouší iPhony, využívají řadu nástrojů (Aleph, Primo, PEZ atd.), vytvořili pro studenty platformu My Library, a vyvíjejí řadu dalších aktivit.
VíceTematickou sekci Elektronické knihy v akademickém prostředí zahájil Filip Vojtášek postřehy z toho, co se v posledních letech (či spíše měsících), v oblasti EIZ změnilo. Obrazem těchto změn a trendů budou i prezentace zařazené do této sekce.
Dopolední blok zahájil Lukasz Bejnar z Wrocław University of Technology v Polsku s přednáškou na téma Trh (ne)omezených možností a budování fondu elektronických knih v akademické knihovně. V úvodu se dotkl historie technologií, jejichž vývoj člověka narozeného ve 20. století pořád překvapují. Neopomněl zmínit scifi příběh Stanislava Lema o technologii, která tehdy byla snem a dnes realitou.
Více