nejpozdější
Autoři Milan Talich a Filip Antoš z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v.v.i., si připravili příspěvek zaměřený na digitalizaci kartografických děl. Přednášející Milan Talich na počátku upozornil, že mapa a kartografický dokument nejsou obvyklé obrázky z atlasu, s jakými se běžně potkáváme. Kartografie je obor přesný a výstupy obsahují celou řadu detailů, které jsou velmi důležité a je třeba o ně při digitalizaci nepřijít.
Přednášející následně představil typy přístrojů pro digitalizaci map, tj. digitální fotoaparát a různé typy skenerů - ty už v dnešní době skenují předlohy bezdotykově, což je pochopitelně velmi šetrné. Nabízí se ale otázka, jak lze mapy zpřístupňovat. Jednou možností jsou statické mapy, zajimavější je však vizualizace s pomocí aplikace Zoomify (umožňující zooming), či proprietární SW jako je např. Google Earth (což už může být základem firemního řešení).
VíceJakub Mlynář z Centra vizuální historie MALACH na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze nejprve upřesnil vztah mezi Centrem vizuální historie a Univerzitou v Jižní Kalifornii (University of Southern California, USC). Centrum totiž zpřístupňuje obsah poskytovaný USC, a to s využitím vysokorychlostní sítě Internet2. Mimochodem, zkratka MALACH znamená Multilingual Access to Large Spojen ArCHives.
Se vznikem Institutu USC Shoah Foundation je spjato jméno Stevena Spielberga. Hlavním úkolem organizace (původně nazvané Survivors of the Shoah Visual History Foundation) bylo sesbírat co nejvíce vzpomínek od co největšího počtu pamětníků holocaustu. Natáčení rozhovorů probíhalo nejprve pouze v USA, později i v dalších zemích. Celkem proběhlo v 56 zemích světa a bylo natočeno 52 tisíc videosvědectví ve 32 jazycích. Díky tomu se jedná o největší archiv svého druhu na světě (celková velikost archivu je 135 terabytů!). Kolem přelomu tisíciletí byl archiv indexován, a díky tomu lze vyhledávat i konkrétní informace z jednotlivých rozhovorů. Více
John Tsihlis ze společnosti ProQuest uvedl, že na zpřístupňování knih spolupracují s řadou knihoven. Zmínil také osobnost Eugena Powera, který již před druhou světovou válkou zahájil práci na mikrofilmování starých tisků. Důležitost mikrofilmování vzrostla právě v souvislosti s druhou světovou válkou.
Do konce 18. století vznikly miliony knih, přičemž databáze Early European Books pokrývá pouze malou část knih z tohoto období. Jako pilotní knihovny byly do projektu EEB byly zařazeny Královská knihovna (The Royal Library) v Kodani a Národní centrální knihovna ve Florencii (Biblioteca Nazionale Centrale di Firenze). Více
Stanislav Psohlavec ze společnosti AiP Beroun s.r.o. v úvodu upozornil, že od skončení projektu ENRICH, k němuž název odkazoval, už uplynulo vlastně jeden a půl roku. Během této doby se Manuscriptorium stalo subagregátorem Europeany pro historické fondy. Pan Psohlavec v této souvislosti také prakticky ukázal, jak je možné si v Europeaně obsah z Manuscriptoria zobrazit, resp. jak přejít z Europeany do nativního rozhraní Manuscriptoria.
Přednášející také upozornil, že bylo připraveno nové uživatelské rozhraní Manuscriptoria a novou podobu má také vyhledávací formulář a indexy. Je rovněž možné vytvářet virtuální dokumenty, tj. virtuálně vyřezávat stránky a nově je svazovat. Vznikají tak určité osobní digitální knihovny, které fyzicky neexistují, ale jejich součásti spolu například souvisely v daleké minulosti. Více