elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Nástroj Wikiskripta, jehož idea se objevila už v roce 2006, vyvolal o tři roky později, kdy byli k jeho spolutvorbě přizváni sami studenti, mírné rozpaky. Jak ale Martin Vejražka zdůraznil, byl to krok správným směrem: od onoho osudného víkendového soustředění zaznamenávají Wikiskripta utěšený růst jak na poli příspěvků, tak i v počtu svých uživatelů / přispěvovatelů. Dnes je do prostředí zapojeno 11 lékařských fakult, přičemž redakční týmy sestávají z proškolených studentů. Měsíčně přibývají zhruba tři stovky nových článků, které jsou následně asi 15.000-krát editovány. Denně server navštíví okolo 5000 uživatelů, což z něj dělá jeden z nejnavštěvovanějších webů lékařských fakult.
Více
Sociální sítě nejsou jen výstřelkem poslední doby, obdobné sítě tu vždy byly. S nástupem internetu se pouze staly součástí virtuálního světa. Jejich podstatou je SDÍLENÍ, tedy systém pro vytváření vztahů, formování komunity. Důraz přitom není kladen na počet uživatelů, ale na vzájemnou interakci. Budování značky je pro knihovnu velmi obtížné, ale pokud se její prosazení povede, má vyhráno (navíc knihovny nemají prostředky pro placenou propagaci). Knihovna si musí uvědomit, s kým komunikuje a dle toho volit prostředky své prezentace.
Více
Knihovníci, učitelé, studenti - ti všichni mají odlišné představy o využití databází. Karsten Sydow poznamenal, že evoluce vyhledávacích center zahrnuje především důraz na kvalitu, hodnotu a požadované výsledky, nikoliv na kvantitu. Relevantní obsah v kontextu je podstatně důležitější než chaos v nepřehledné kvantitě. S tím například souvisí i použití obrázků, videa a interaktivních prvků v systému GVRL (Gale Virtual Reference Library) namísto převahy textu.
Více
“Dříve jsem studenty učila, jak zacházet s databázemi. My knihovníci rádi hledáme, rádi se proplétáme složitostmi systémů, ale běžní uživatelé takoví nejsou. Ti chtějí výsledek hned.” zmínila na začátku své prezentace Helle Lauridsen a naznačila tak téma svého příspěvku - význam rychlého a centralizovaného vyhledávání.
Více
Systémy Discovery se liší ve způsobu, jakým má knihovna kontrolu nad chováním systému, způsobem plnění indexu z lokálních zdrojů a zapojením centrálního indexu do lokálních zdrojů a také do jaké míry umožňují spolupráci jednotlivým skupinám knihoven. Primo od ExLibris nabízí sérii užitečných nástrojů, jako např. bX Article Recommender, který je podle Martina Vojnara pro knihovny doslova “zlatým dolem” a je přínosnějším indikátorem než hodnota časopisu na základě impact factoru. Knihovní PageRank by se měl skládat např. z výpůjčních statistik, doporučených zdrojů historie dotazů apod., ale je nutné brát v úvahu personifikaci vyhledávání, a tím pádem rozdílné výsledky v závislosti na uživateli. Testovací rozhraní pro UK je dostupné na adrese pelican.is.cuni.cz
Více
Lukáš Budínský hovořil o tom, jak Knihovna Univerzity Tomáše Bati dává svým uživatelům k dispozici licencované zdroje, které bylo nutné prohledávat v jejich nativním prostředí. Stovky databází a desítky rozhraní totiž představují problém v optimálním využívání zdrojů a ideálním řešením je tedy portál informačních zdrojů s jednotným uživatelským rozhraním.
Více
Filip Kříž z Národní lékařské knihovny se ve svém příspěvku zaměřil na portál Medvik, který uživatelům zajišťuje uživatelům přístup k bibliografickým a autoritním databázím v rámci stejnojmenného systému Medvik (Medicínská virtuální knihovna).
Více
Barbara Dixee z firmy Knovel hovořila o tom, že vzhledem k ekonomickému tlaku čelíme výzvě nacházet odpovědi na naše otázky co nejrychleji a nejefektivněji. Knovel má v tomto ohledu poměrně silnou pozici - je na trhu zhruba 10 let a jeho zákazníky je více než polovina technických univerzit na světě.
Více