Stěží bychom našli výstižnější symbol pro současný Internet nežli Google. Zpočátku šlo o nenápadný projekt dvou postgraduálních studentů na Stanford University Larryho Page and Sergeye Brina, jeden z řady, které se objevily v druhé polovině 90. let na poli internetových vyhledávacích systémů, dnes je lídrem pelotonu, zastiňujícím své starší kolegy, svého času zvučného jména (AltaVista, HotBot, Lycos aj.). Google slaví páté narozeniny - oficiálně byl uveden do provozu 7. září 1998.

Dnešní Google (mimochodem, jeho název prý vymyslel devítiletý synovec matematika Edwarda Kasnera a je odvozen od slova "googol", které označuje jedničku následovanou sekvencí stovky nul) má s Googlem z jeho pionýrské éry prámalo společného. Zatímco v roce 1998 měla stejnojmenná společnost (s kapitálem jeden milión dolarů, dílem vypůjčeným od přátel a příbuzných, dílem získaným od prozíravých investorů) čtyři zaměstnance (včetně dvou zakladatelů) a sídlila - jak jinak - v garáži (konkrétně v kalifornském Menlo Parku), v roce 2003 se tým pracovníků (v mezimárodním složení) rozrostl na tisícovku.

Velikost databáze Googlu budí impozantní dojem. Na titulní stránce lze zjistit aktuální počet indexovaných souborů (nejen webových stránek - viz dále) - v době uzávěrky šlo 3,3 miliardy. Pokud by se všechny přenesly na papír, vznikl by sloupec vysoký 176 kilometrů! Tato skutečnost může některé méně zasvěcené uživatele Internetu přimět k tomu, aby podlehli iluzi, že Internet je natolik bohatá studnice informací, že v ní lze rychle nalézt odpověď na jakoukoliv otázku, a tudíž nepotřebujeme žádný jiný informační zdroj (v této souvislosti se hovoří o tzv. Google syndromu).

Ke cti Googlu jistě patří, že postupně bourá hranice mezi tzv. viditelným a neviditelným webem (tj. tou částí webového prostoru, kterou vyhledávače nejsou běžně schopny z různých důvodů pokrýt). Pomocí Googlu můžete vedle webových stránek v tradičním formátu HTML vyhledávat soubory ve dvanácti dalších formátech (např. DOC, RTF, XLS, PPT a PDF - ovšem jen do určité velikosti). K popularitě Googlu také přispívá jednoduchá grafická úprava, oproštěná od obvyklých reklam, animací či množství odkazů (příjmy Googlu plynou z poplatků za výhodnější umístění odkazů ve výsledcích rešerše). Můžeme si dále vybrat z 86 jazykových mutací rozhraní.

Nárůst zájmu o Google je evidentní z těchto čísel: Zatímco v roce 1998 bylo zaznamenáno průměrně deset tisíc dotazů denně, na konci následujícího roku již tři milióny a v únoru 2003 více než 250 miliónů (většina mimo Spojené státy). Druhý vyhledávač v pořadí - Overture - ve stejném měsíci vyřizoval 167 miliónů dotazů denně, Inktomi 80 miliónů. AltaVista obsadila sedmé místo (18 miliónů). (Tyto a jiné statistické údaje týkající se vyhledávačů zveřejňuje portál Search Engine Watch.) Podle nedávného průzkumu agentury Nielsen/NetRatings, který byl proveden na vzorku 60 tisíc uživatelů Internetu v USA, 29,5 procent z nich se obrací právě na Google. V závěsu za ním jsou Yahoo (28,9 %) a MSN (27,6 %). Větší náskok před svými konkurenty má Google v případě počtu minut strávených vyhledáváním. Nepřekvaapí proto, že Google zvítězil v roce 2002 v ankete serveru brandchannel.com o nejznámější značku (předstihl např. Coca-Colu a Apple).

Není všechno zlato, co se třpytí - tato moudrost se vztahuje i na Google. Uživateli oceňovaná funkce Google Cache, díky níž si lze prohlédnout obsah daného souboru v okamžiku indexování, i když není momentálně dostupný (příslušný odkaz je připojen skoro ke každému záznamu nalezených stránek), se nelíbí mnoha vydavatelům - poukazují na to, že bez jejich souhlasu se archivují (a zpřístupňují) dokumenty, které již z Internetu stáhli.