32. knižní veletrh (Salon du livre) probíhal v Paříži ve dnech 16. – 19. 3. 2012 jako obvykle na výstavišti Porte de Versailles. Od začátku byl otevřen pro nejširší veřejnost, pouze pondělní dopoledne bylo vyhrazeno pro veřejnost odbornou. Očekávala bych, že v období ekonomické krize nebude o knihy až takový zájem, neboť – bohužel – kultura je věc zbytná, a když jde o peníze, jsou tu důležitější věci. Nikoliv. Na veletrhu bylo plno. Kromě toho, že sem (snad povinně?) chodily celé školní třídy, tu bylo obrovské množství "normálních" návštěvníků. Fronta na vstupenky se táhla do nedohledna. A lidé se nejen dívali, ale také kupovali. A to opravdu hodně.

Jediný projev krize snad spočíval v tom, že nebyly žádné slevy. V Paříži na veletrhu jsem byla již několikrát a na slevy narazila vždy: buď procentuální, nebo množstevní (kupte tři knihy, čtvrtou vám přidáme zdarma apod.), nebo se daly uplatnit slevy alespoň pro knihovny. Letos nic, prodávalo se za katalogovou cenu. A přesto se prodávalo a prodávalo a prodávalo. Pro mne jako knihovnici bylo potěšující zjištění, že lidé ještě pořád čtou, a to knihy tištěné. U stánků s elektronickými knihami a čtečkami bylo dost prázdno.

Svá stanoviště tu měla jak samostatná nakladatelství, tak nakladatelství sdružená podle oblastí. Kolektivní stánky tak měla např. Normandie, Île de France, Rhône-Alpes, Korsika, Outre Mer (pozor! neplést si středověké Outre mer = křižácké státy ve Svaté zemi; toto Outre mer značí Novou Kaledonii, Francouzskou Polynésii, Tahiti...). Obrovský stánek tu měla literatura z oblasti Konga. To sice vypadalo velmi hezky – jeden by si hned řekl, že v té „černé“ Africe vydávají úžasné knihy (jaké bychom očekávali spíše v Africe severní) – ale pozor! Knihy se tématicky skutečně zabývaly touto oblastí, nicméně v drtivé většině se jednalo o produkci francouzských nakladatelství Présence africaine, Karthala a L'Harmattan. Z frankofonní oblasti nechyběly Valonsko-Brusel a Québec. A své stánky tu měly i další státy: Arménie, Gruzie, Kazachstán, Německo, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Brazílie, Švýcarsko, Alžírsko, Maroko, Tunisko, Pobřeží slonoviny, Guinea, Libanon... Česká republika chyběla.

Zvláštní pozornosti se dostalo Japonsku. Dalo by se říci, že bylo něco jako čestný host. Kromě knih (a kupodivu se mi zdálo, že manga jsou už trochu na ústupu) tu byl stánek, kde se prodávala japonská kimona, pásy k nim, halenky, sáčka. Vše pěkně drahé. ale člověk se rád podíval. Co se literatury týče, na veletrh byli pozvání někteří japonští spisovatelé, mj. Kenzaburó Óe, držitel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1994.

Svým způsobem se tu jako město literatury propagovala Moskva. Ve stánku byla zastoupena literatura klasická i současná, v ruštině i ve francouzských překladech. Rovněž byl přítomen současný spisovatel Boris Akunin, jehož detektivky s Erastem Fandorinem vycházejí i v českých překladech.

Pokud jde o témata, bylo tu zastoupeno snad všechno. Jak jsem uvedla výše, měla jsem dojem, že manga už mají zenit za sebou. Zato žánru fantasy se daří. Většina knih tohoto zaměření byla určena mládeži a ta je opravdu kupovala. Už samotné názvy ("Vampýrská akademie" apod.) hovořily za všechno – a k tomu obálky, ze kterých mohou mít slabší povahy noční můry. Inu, taková je doba. Vychází hodně románů, i když člověk může nabýt dojmu, že překladové literatury je méně než před několika lety. Vychází ale hodně knih o umění, muzeích a muzejních sbírkách, nebo různých průvodců. To je zřejmě vděčná literatura, která se dobře prodává. Knih typu "jak být bohatý a šťastný" oproti tomu k vidění mnoho nebylo. Převažovala historie, politika, zejména situace na Blízkém východě, aktuální jsou revoluční změny v arabském světě.

Samozřejmě probíhaly různé autogramiády. Těch se účastnilo přes 3000 autorů. Dále se konaly různé přednášky, kulaté stoly, diskuse. Ledacos se týkalo Japonska: Továrna knih: manga; Manga v ženském rodě; Půl století politických bojů (vykořisťování sezónních dělníků, trest smrti v Japonsku); Japonský spisovatel 21. století. Určitý prostor byl věnován knihám elektronickým (livres numériques, jak říkají Francouzi): Elektronická kniha, dokonalý svět?; Kulatý stůl: elektronická kniha v mezinárodním měřítku: jaké strategie? Přítomen byl rovněž filosof Slavoj Žižek.