12. července 2016 se v Národní technické knihovně (dále NTK) uskutečnil seminář k problematice digitalizace. Formou byl laděn do podoby diskuzního workshopu. Organizaci akce zajistil spolek Omnium z.s., Iva Horová a Filip Šír.

Seminář zahájila Iva Horová z NTK, která ocenila účast odborníků z různorodých institucí. V nadpolovičním zastoupení byli pracovníci knihoven; pracovníků archivů, muzeí a firem byla menšina. Pravidelná setkávání lze považovat za předpoklad úspěšné spolupráce a efektivního řešení problémů. Takto je třeba propojit odlišné instituce, resorty a zřizovatele; vyměňovat si zkušenosti z praxe, navázat dialog. V České republice lze za “setkávací platformu” považovat konference. Na nich však zpravidla bývá méně prostoru k diskuzi a řada polytematických příspěvků ani neumožňuje zaměření na užší problematiku. K tomuto účelu se zdá být vhodnější setkávání v menších počtech osob (se zájmem o konkrétní otázky), konané několikrát za rok.

"Situace v digitalizaci nebude nikdy ideální" - Iva Horová promlouvá k účastníkům semináře

Knihovny, archivy, muzea i firmy spojuje zájem o “kvalifikovanou ochranu kulturního dědictví”. Její realizaci by mělo podpořit konání podobných akcí jako byl tento seminář (již druhý v tomto roce). K diskuzi a na otázky účastníků byli připraveni odpovídat pozvaní zástupci institucí s významným podílem na digitalizační činnosti: Andrea Miranda z Univerzity Karlovy, Michal Indrák z Moravské zemské knihovny v Brně a Zuzana Kvašová z Národní knihovny v Praze.

Po nastínění problému či situace, kterou je třeba uchopit, následovalo vyjádření příslušného zástupce instituce. Poté se mohli zapojit posluchači. Mezi diskutovaná témata patřila:

• význam stanovení centralizované digitalizační strategie, než je tato zahájena
• stanovení priorit, co digitalizovat (nejprve skutečně ohrožené materiály)
• problematika zpřístupnění jako hlavní cíl digitalizace v paměťových institucích
• dokumenty spojené s digitalizací jako znalostní východisko (chybějící portál, sdružující na jedno místo tyto dokumenty) a jako zdroj argumentace pro zřizovatele, pokud není digitalizaci nakloněn
• stav jednání s Ministerstvem kultury (odklon od řešení sektorových agregátorů ke strategii digitalizace)
• nezbytnost správného postupu činností (nelze řešit zpřístupnění, jestliže nejsou ošetřeny základní předpoklady digitalizace)
• význam zpracování sbírek (katalogizace) před vlastní digitalizací
• problematika dotací (finance na vybavení, na personální zabezpečení je to problém)
• digitalizace jako jediná možnost zpřístupnění uživatelům (na rozdíl od investic do restaurování původních nosičů)
• (ne)prezentace obsahu paměťových institucí
• chybějící nebo neobratná propagační činnost paměťových institucí
• lobbying v politice jako nástroj prosazení aktivní ochrany kulturního dědictví
• situace ve vzdělávacím sektoru a potřeba nových profesí, které ochrana kulturního dědictví vyžaduje (např. digitální kurátor)
• zahraniční pojetí problematiky ochrany kulturního dědictví a propagace (nejen) digitálního obsahu
• edukační činnost, spolupráce se studenty

Seminář byl zakončen konstatováním, že situace k digitalizaci nebude ideální nikdy. I tak je třeba začít jednat a snažit se ­ byť s omezenými prostředky ­ zachovat naše kulturní dědictví dalším generacím, a nečekat např. na příznivé změny v autorském zákoně. Jako první krok vedoucí ke zlepšení je nepochybně uvědomění si a pojmenování problémů, následované konstruktivní diskusí. Tuto bude možné opět navázat na dalším setkání nebo na konferenci DIGI 2016, která se uskuteční v říjnu tohoto roku.

V učebně Národní technické knihovny měli kromě panelistů prostor také samotní účastníci semináře. Na snímku PhDr. Adam Kretschmer.