Kabinet informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty, Masarykovy univerzity v Brně, pořádal ve dnech 6. až 9. června 2016 již VI. Národní seminář informačního vzdělávání (NASIV), letos za podpory Visegrádského fondu (IVF VF03/2015Stg). Konference tak hostila a nabídla přednášky nejen českých, ale také zahraničních hostů ze zemí Visegrádské čtyřky, tedy také Maďarska, Polska a Slovenska. Řešila se témata informační gramotnosti a informačního vzdělávání zejména v oblastech výzkumů, koncepce vzdělávání, didaktiky a metodiky, technologií ve vzdělávání, mediální gramotnosti, významu a obhajování informační gramotnosti. I přesto, že akce byla určena především knihovníkům z veřejných a akademických knihoven, z bohatého programu si vybrali také studenti programu informační studia a knihovnictví, učitelé a zaměstnanci vzdělávacích agentur [1]. Návštěvníci si mohli ve všech konferenčních dnech volit z přednášek, workshopů, diskusí, panelových diskusí či exkurzí.

Hlavní přednášková aula

Níže je uveden krátký, stručný report z konference tak, jak probíhala v jednotlivých dnech. I když se zde jistě nepodaří předat všechny hlavní myšlenky všech účastníků, ať už ty, které vyřkli sami přednášející, nebo ty vzešlé z diskuzí k jednotlivým tématům či v rámci přestávek na občerstvení, snad bude jasné, nakolikbyla tato akce inspirativní a motivující. Mimo známých, ověřených a stále zdokonalovaných metod byly představeny také nové, inovativní možnosti s velkým potenciálem.

Pondělí 6. června

Program konference byl zahájen ve 13:00 jedním z celkem tří konferenčních bloků v anglickém jazyce – Visions of information literacy and education. Zde vystoupili zástupci partnerských univerzit, Branislav Frk z Prešovské univerzity v Prešově, Maté Tóth jako zástupce Pésci Tudományegyetem (Universita v Pécsi, Maďarsko), z Universytet Rzeszowski (Rzeszvocské univerzity, Polsko) Zbigniew Chodkowski a z Masarykovy univerzity Pavla Kovářová.

Branislav Frk zahájil sekci zajímavým zamyšlením nad rolí knihovníků a znalostních pracovníků v oblasti informační gramotnosti v příspěvku Librarians, knowledge workers and Information Literacy. Maté Tóth vyzval k větší aktivitě knihoven v oblasti sekundárního vzdělávání se svým tématem The role of public libraries in Lifelong Learning in multiculturar and digital context (Role veřejných knihoven v celoživotním vzdělávání v multikulturním a digitálním kontextu). Zbigniew Chodkowski představil výsledky výzkumu vnímání a využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce učícími knihovníky v Polsku v příspěvku Perception and the use of ICT in didactic work in the opinion of the Polish teachers – librarians (Vnímání a využívání ICT v didaktické práci z pohledu polských učících knihovníků). Výsledky výzkumu o informační gramotnosti v zemích Visegrádské čtyřky představila také Pavla Kovářová ve svém vystoupení Information literacy in V4 with focus on the Czech Republic (Informační gramotnost v zemích V4 se zaměřením na Českou republiku).

Účastníci semináře NASIV (v aule)

Po přestávce bylo možné se účastnit paralelně probíhajícího přednáškového bloku Vzdělávání jako místo setkávání a exkurze do laboratoře HumeLAB. Ve zmíněném přednáškovém bloku nejprve Jakub Macek hovořil o Mediální a informační gramotnosti, kde se snažil najít odpověď na otázku, jak by měla vypadat funkční mediální a informační gramotnost? Následně se Michal Lorenz zaměřil na informační chování účastníků informačního vzdělávání v příspěvku Zkušenosti uživatelů s kontexty, bariérami a použitím informací v informačním vzdělávání. Dalším hostem byl Břetislav Svozil, ředitel laboratorní školy Labyrinth, který se snažil najít koncepci vzdělávání tak, aby naplňovalo společenské potřeby a kompetence nutné v současné společnosti v tématu Prostory vzdělávání. Sekci zakončila Pavlína Mazáčová tématem Učící knihovník a inkluzivní přístup k edukaci informační gramotnosti, kde se zabývala problémy a možnostmi, se kterými se knihovníci potýkají při informačním vzdělávání v heterogenní třídě, kterou tvoří zdraví i na různé úrovni hendikepování uživatelé.

V paralelně probíhající exkurzi měli účastnicí konference možnost navštívit HumeLAB – Laboratoř pro experimentální humanitní vědy, která nabízí nejmodernější přístrojovou techniku pro vzdělávání i výzkum. Tu si mohli návštěvníci vyzkoušet. Exkurzí prováděli Čeněk Šašinka a Alžběta Strnadová.

Pondělní den byl zakončen neformální párty přímo v místě konání konference, tedy na půdě Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Nedílnou součástí každé velké akce je i občerstvení

Úterý 7. června

Úterní den začal v 9:00 hned dvěma paralelními přednáškovými sekcemi. První z nich opět probíhala v angličtině a byla nazvaná Results of information literacy research in V4 countries (Výsledky výzkumů informační gramotnosti v zemích V4). Sekci zde zahájila Jela Steinerová, která představila výzkumy informačního chování studentů, manažerů, studentů doktorských studií a výzkumníků v akademickém informačním prostředí na Slovensku v příspěvku Information literacy and studies of human information behaviour (Informační gramotnost a studia lidského informačního chování). Prezentované výzkumy probíhají na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Martina Porubčinová ve svém tématu Digital Habitus of children and parents in Slovakia shrnula výsledky výzkumu zaměřeného na spolupráci rodičů a dětí na potlačování digitální propasti na Slovensku. Katalin Varga ukázala výstup z výzkumu informačního vzdělávání maďarských studentů v příspěvku Information literacy competencies of Hungarian students, kde apelovala na roli akademických a vědeckých knihoven v otázce evaluace a selekce informací, tedy v oblastech informační gramotnosti, ve kterých mají studenti největší problémy. Sekci zakončila Hana Landová, která hovořila o pracovní skupině IVIG (informační vzdělávání a informační gramotnost), která se mj. věnuje také výzkumům informační gramotnosti. Prezentace byla zaměřena na aktuální trendy ve vývoji kurzů informačního vzdělávání v akademických knihovnách. Závěrečný příspěvek byl nazván Information literacy in higher education in the Czech Republic: Research activities of IVIG Working Group.

Paralelní přednášková sekce Inspiromat témat, metod a přístupů k informačnímu vzdělávání probíhala v češtině. Zahájili ji Martin Krčál a Zuzana Teplíková, kteří se věnovali problematice zlepšování citační gramotnosti na středních školách, jak se jmenoval i jejich příspěvek. Jiří Kratochvíl pak hovořil o efektivitě předmětů informační gramotnosti pro doktorandy Lékařské fakulty MU. Trochu jiným přístupem ke vzdělávání se ve svém příspěvku Herní myšlení: tajná ingredience ve vzdělávání teenagerů zabývala Lea Mentlíková, která se snažila učícím knihovníkům poradit, jak efektivně na mládež např. při kurzech informačního vzdělávání. Eva Jandová s Pavlínou Mazáčovou v závěru shrnuly Možnosti rozvoje informační gramotnosti studentů MU, kde představily nejrůznější aktivity, kterých se v tomto ohledu mohou studenti MU účastnit, např. Kurz práce s informacemi, informační lekce, Týden informační gramotnosti, a další.

Po přestávce proběhly od 11:00 souběžně přednáškové bloky Methodological background for research of information literacy and behaviour, Celoživotní vzdělávání bez bariér a panelová diskuse Jak se nám daří prosazovat lekce informační gramotnosti v akademických knihovnách.

Přednášky a workshopy probíhaly na několika různých místech

První zmíněná byla poslední sekcí v anglickém jazyce. Přednášející zde představovali možnosti výzkumů i výzkumy prováděné, využitelné metodologie při výzkumech informační gramotnosti a jejich vývoj. S příspěvkem LIS students as critical thinkers – experiences of a complex developmental programme (Studenti informačních studií a knihovnictví kriticky myslící – zkušenosti z komplexního vývojového programu) tak vystoupila Judit Béres, která hovořila o nových příležitostech a nástrojích pro rozvoj kritického myšlení studentů. Dóra Egervári navázala přednáškou Complex development opportunities of information liteacy in Hungary (Souhrn vývojových příležitostí v informační gramotnosti v Maďarsku), kde představila záměr najít vhodnou metodologii pro sestavení rámce kurikula informační gramotnosti. Jakub Fázik prezentoval modely informační gramotnosti na základě poznatků z dosavadní metodologie společenských věd. U každého vždy uvedl hledisko vzniku, významu, zkoumaných objektů, metod sběru, vyhodnocení dat a výběru vzorku. Sekci zakončovala Františka Tomanová s tématem Information ethics in the context of information literacy (Informační etika v kontextu informační gramotnosti).

Paralelní sekci o celoživotním vzdělávání zahájily Milada Rabušicová, Lenka Kamanová a Kateřina Pevná příspěvkem Knihovny jako prostor pro mezigenerační programy. Následně Iva Zadražilová hovořila o Informačním vzdělávání seniorů v knihovnách – metody, témata, výzkum. Sekci zakončily Jana Folková s Martou Zvonkovou s prezentací toho, jak probíhá informační vzdělávání v Knihovně Na Křižovatce.

V rámci výše jmenované panelové diskuse se o praktických zkušenostech, cestách, možnostech i překážkách bavili pod taktovkou Martina Krčála zástupci českých akademických knihoven – Jiří Kratochvíl (Masarykova univerzita), Vladimír Aubrecht (proděkan FEKT VUT), Zuzana Kelnarová (Univerzita Palackého v Olomouci), Tereza Schwarzová Matýsková (Masarykova univerzita), Lenka Němečková (ČVUT) a Hana Janečková (VUT).

Po připraveném obědovém rautu přímo v prostorách konání konference, který zároveň znamenal prostor pro vydechnutí či diskuse nad předchozími tématy, následovala od 14:00 další část konference. Ta byla zahájena hned čtyřmi paralelními sekcemi – přednáškovým blokem Zkušenosti s prosazováním informační gramotnosti v knihovnách, workshopem Průlet technikami kreativního myšlení v informačním vzdělávání, exkurzí do již popisované HumeLAB laboratoře a uzavřenou diskusí pro skupinu, která se v rámci spolupráce zemí V4 zabývá výzkumem informační gramotnosti a informačního vzdělávání.

Výše uvedenou přednáškovou sekci zahájil Martin Krčál tématem Knihovní advokacie a její význam pro veřejné knihovny, kde publikum seznámil s rozšiřujícím se termínem knihovní advokacie, jehož principy by měly sloužit ke snadnějšímu získávání prostředků na rozvoj služeb. Vít Richter navázal s Lobbovaním na podporu informačního vzdělávání v malých knihovnách a aktivity Národní knihovny ČR, ÚKR a SKIP v této oblasti, kde hovořil o snahách získávat prostředky na informační vzdělávání ve veřejných a městských knihovnách a možnostech lobbingu, o který se uvedené instituce pokoušejí. Libuše Nivnická seznámila účastníky s Lekcemi informačního vzdělávání pro školy v Knihovně Jiřího Mahena v Brně, resp. s aktivitami, které knihovna ve směru informačního vzdělávání poskytuje žákům základních a středních škol. Především byly probírány zkušenosti s vyjednáváním se zástupci škol o lekcích a jejich náplní, financování, personálním zajištěním. Závěr sekce patřil Lence Navrátilové a přednášce Organizace informačního vzdělávání (knihovník diplomatem). Zde se zabývala a představila cesty, jak se domluvit s pedagogy i vedením škol, které by vedly k pravidelnému a koncepčnímu vzdělávání žáků a studentů v knihovnách.

V paralelním workshopu provedla lektorka Dagmar Chytková přihlášené účastníky technikami kreativního myšlení v informačním vzdělávání. Vybrané techniky si zúčastnění mohli vyzkoušet a zamyslet se nad jejich využitím ve vlastní praxi.

Odpolední program, rozdělen přestávkou, se v 16:00 posunul do svého závěru. Účastníci přihlášení na jednotlivé workshopy se s Pavlou Minaříkovou a Romanem Novotným ponořili do designového myšlení ve workshopu Může vám designové myšlení pomoct při informačním vzdělávání? S Monikou Holoubkovou, Romanou Královou a Janou Klosovou se mohli zabývat vším, co mohou knihovny nabídnout pro vzdělávání středoškoláků, a jak se mohou doplňovat se školami v rámci workshopu (Střední) škola a knihovna jako spolupachatelé vzdělávání. Pro zájemce byla otevřena EdTech laboratoř, kde Hana Tulinská a Michal Černý představovali technické vychytávky jakými jsou chytré hodinky, chytrá tabule, aplikace pro rozšířenou realitu, 3D tisk, Leap motion a další, kdy si zájemci mohli udělat obrázek o tom, jak tyto technologie využít při vlastních (nejen) vzdělávacích aktivitách.

Zkoumání programu a práce na jednom z workshopů

Ti, kteří se nestihli nebo nechtěli registrovat na některý z popisovaných workshopů, se mohli účastnit panelové diskuse, kde se Martin Krčál s hosty a účastníky konference snažili zodpovědět otázku, proč moje základní knihovna realizuje lekce informační gramotnosti? Pozvanými hosty byli Libuše Nivnická (Knihovna Jiřího Mahena), Martina Wolna (MěK Třinec), Šárka Kašpárková (Knihovna Kroměřížska), Gabriela Jarkulišová (MěK Kutná Hora) a Jan Lidmila (Moravská zemská knihovna).

Středa 8. června

Ve středu začal pro návštěvníky dopolední program v 9:00 přednáškových blokem MOOC po česku a řadou workshopů. Jedním z nich byl také celodenní workshop Koncepce informačního vzdělávání na živo, kde se pod vedením lektorek Lenky Navrátilové, Kláry Kašparové a Pavly Kovářové přihlášení účastníci věnovali čtenářské, dokumentové gramotnosti a digitální gramotnosti se zaměřením na informační bezpečnost. Účastníci si mohli zažít již kompletně připravené lekce a v průběhu dne se nad nimi zamýšlet, společně je analyzovat a prodiskutovat. Také bylo možné navštívit workshopy Jak čtou na mobilních zařízeních knihy lidé s těžkým postižením zraku? pod vedením Radka Pavlíčka, workshop s problematikou obsahu Evaluačních dotazníků pro lekce informační gramotnosti, kterým prováděla Tereza Schwarzová Matýsová, a o Informačním vzdělávání jako nástroji sociální inkluze se zájemci diskutovala Marie Indráková.

Ve výše představeném přednáškovém bloku vystoupil jako první Richard Papík se svým příspěvkem Technologie v rozvoji rychločtení, kde nejprve uvedl, co má rychločtení společného s informační gramotností, a dále představil a srovnával některé klasické, online i hybridní kurzy. František Dalecký hovořil na téma Video v online vzdělávání: co víme, že funguje, kde ukázal prověřené příklady z praxe a uvedl, jaké znaky by měla vykazovat vzdělávací videa, aby byla úspěšná. John Gealfow se věnoval Rolím knihoven v době online vzdělávání, kde představil problém informačního přetížení, na jehož řešení mají knihovny prostředky ve formě kvalitní a ověřené literatury, které se ale stávají méně oblíbenou platformou pro příjem informací. V tomto vidí potenciál ve vzdělávacích kurzech, a tak představil vlastní platformu Nostis pro hromadné online kurzy, prozatím především z oblasti práva. Na závěr prezentovala Kateřina Hošková příspěvek Jak se dělá univerzitní MOOC – radosti a strasti vzdělávání stovek studentů současně, kde se zaměřila na situace a zkušeností získané z praxe výuky e-learningového kurzu KPI (Kurz práce s informacemi).

Přednáška Richarda Papíka

Po přestávce přinesla druhá polovina dopoledních aktivit přednáškový blok Střípky digitálního kurátorství, kde nejprve Bořivoj Brdlička prezentoval Technologické desatero SKAV (Stálé konference asociací ve vzdělávání), Hana Tulinská se zabývala Makro a mikro kurátorstvím ve vzdělávání, Michal Černý pak Kurátorstvím vzdělávacího obsahu a na závěr Michal Konečný přednesl téma Kompetenční model digitálního kurátora.

Účastníci měli opět možnost přihlásit na některý z nabízených workshopů. S Michalem Politzerem si Tvořili interaktivní digitální magazín pro tablety i web. Gabriela Šimková měla připraven workshop na téma Co obnáší kódování dat a s Miroslavem Slabým se věnovali Wikipedii jako zdroji informací v edukaci informační gramotnosti.

Oběd opět rozdělil konferenční den a ve 14 hodin mohl bohatý program pokračovat. V nabídce byla opět exkurze do laboratoře HumeLAB. Veronika Neničková se věnovala se svou skupinou otázce Jak a proč aktivizovat posluchače a integrovat s publikem pomocí iPadu. S Janem Mayerem si mohli návštěvníci vyzkoušet práci s bezplatnou platformou PowerBI v rámci workshopu Zahoďte Excel a pojďme dělat užitečné grafy. S Tomášem Markem se také zabývali grafy a jejich designováním na workshopu Efektivní vizualizace pro knihovníky. Vedle těchto aktivit bylo možné navštívit také tak trochu jinou přenášku Vzdělávání s popcornem v ruce I, kde Radek Dobrovolný připravil kromě popcornu i sérii videí známých i méně známých Youtuberů. Videa byla vybrána tak, aby byla alespoň trochu edukativní. Po přehrání každého z videí hlasovali návštěvníci o tom, zda se jim videa zdála zábavná a zda v nich viděli vzdělávací potenciál. Ke každému z videí byl také komentář, který obsahoval mj. i informaci o počtu zhlednutí.

A přednáška Vzdělávání s popcornem v ruce pokračovala svou druhou částí i v rámci závěrečných středečních aktivit. Tentokrát byla vybrána videa, která vznikla v knihovnách nebo informovala o knihách, knihovnách či dalších příbuzných oblastech jakými je např. čtenářská gramotnost. I zde hosté reagovali na to, zda se jim videa zdají být zábavná, namísto vzdělávacího potenciálu hlasovali o jejich informační přínosnosti.

Středeční den mohli účastníci zakončit i na workshopech. Tomáš Bouda se věnoval otázce Jak zkoumat a navrhovat čtenářský prožitek, s Hanou Janečkovou a Hanou Noskovou bylo zase možné projít Metodami zkoumání efektivity informačního vzdělávání doktorandů na VUT se vzdělávacími kartami LibDesign. Alžbětu Vorlovou zajímaly Audioknihy pro podporu rozvoje gramotností v knihovnách a školách. K dispozici byla i poslední možnost exkurze do EdTech laboratoře.

Čtenářský prožitek s Tomášem Boudou

Středeční den mohli účastníci konference zakončit neformální párty mimo Brno.

Čtvrtek 9. června

Čtvrteční konferenční den byl zahájen tradičně v 9:00, ale v kině Scala, kde probíhala tzv. Laboratoř mediální gramotnosti. Zde byl nejen pro účastníky konference, ale také pro učitele a žáky středních škol a širokou veřejnost, připraven program, který se týkal médií a mediální gramotnosti. Představen byl projekt Jeden svět na školách, v rámci kterého jsou mj. realizovány kurzy pro střední školy. V kině byl představen kurz s názvem Současná ruská propaganda, a to s pomocí video ukázek.

Následoval diskusní panel vedený Bedřichem Musilem, jehož hosty byli přední čeští novináři či odborníci na média, Jindřich Šídlo, Jaromír Volek a Libor Dvořák. Ti diskutovali na témata, která souvisejí s mediální gramotností, zejména pak s tím, jak rozpoznat pravdivou informaci. Probrána byla i témata, která se dotýkají médií jako takových.

V poslední konferenční části Didaktické využití mediálních témat v informačním vzdělávání Bedřich Musil hovořil o projektu Mediagram, který nabízí učitelům na školách témata z mediální gramotnosti integrovatelná do běžné výuky v různých předmětech jako je český jazyk, dějepis, základy společenských věd i dalších. Následně přednesl přednášku Jak ověřovat informace na internetu.

Laboratoř mediální gramotnosti v prostorách kina Scala

Závěrem

Příspěvek na stránce události konference na sociální síti Facebook [2] uvádí účast celkem 146 účastníků. Vzhledem k zaměření tématu na oblast informačního vzdělávání lze vidět, že zájem o tuto problematiku je (nejen) v knihovnách vysoký a má smysl se jí zabývat.

Konference NASIV přinesla rozhodně mnoho nových pohledů, teoretických přístupů i praktických příkladů řešení. Byla inspirativní a motivující, troufám si říct, jak pro knihovníky, tak i pro návštěvníky z řad studentů, učitelů a vlastně všech, kteří se o tuto oblast zajímají. Bohatost kvalitního programu, řada přenášek, workshopů a diskusí umožnila proudění spousty myšlenek, nových nápadů a zkušeností. K dalšímu rozvíjení posloužily velmi významně přestávky na občerstvení s meeting pointy rozmístěnými po areálu konference, které tak umožnily také hledání nových kontaktů a síťování účastníků. Nemluvě o dalších aktivitách, jak ještě zvýšit komfort návštěvníků – obědy a občerstvení přímo v místě konání konference, k dispozici stále káva a nápoje, a také zapojení studentů KISK, např. s přípravou velmi kvalitní kávy o úterních konferenčních přestávkách. Snad jen té bohatosti programu bylo někdy trochu moc, a bylo tak těžké se rozhodnout, na který paralelně probíhající workshop se zapsat.

Nutno podotknout, jak precizně a bezproblémově konference proběhla. Dobrovolníci z řad studentů ochotně pomáhali, kde se jen dalo. Organizátoři a moderátoři sekcí (Pavla Kovářová, Pavlína Mazáčová, Michal Černý a Martin Krčál) s koordinátorkou Markétou Bočkovou odvedli vynikající práci, a my z řad účastníků jsme si tak mohli konferenční dny jen užívat.

Pozvánka na seminář NASIV 2017 a někteří z organizátorů

Pokud se chcete podělit o další zážitky, vyjádřit svůj názor ke konání konference, určitě využijte komentářů, stránky události konference na Facebooku https://www.facebook.com/events/1703403333276194/, nebo svou zpětnou vazbu napište organizátorům. Kontakty na ně a další zajímavé informace najdete na webové stránce http://nasiv.kisk.cz.