Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Seminář o e-knihách - současný stav a možné směry vývoje

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Seminář o e-knihách - současný stav a možné směry vývoje

3 comments
Autoři: 

V úterý 6. prosince 2011 proběhl v prostorách Národní technické knihovny v Praze seminář s názvem "E-knihy - současný stav a možné směry vývoje". Jak již název napovídá, cílem semináře bylo zhodnotit současný stav elektronických knih u nás a přiblížit návštěvníkům (převážně zástupcům knihoven) aktuální zkušenosti a trendy.

Národní technická knihovna v Praze

Národní technická knihovna v Praze

Jako první se svým příspěvkem vystoupila Radka Římanová z NTK. Hned v úvodu upozornila, že se dočasné zpřístupnění obsahu může stát doménou komerční sféry a knihovny mohou z tohoto pomyslného trhu zcela vypadnout. Kupříkladu z hlediska Národní technické knihovny je zatím mnohem důležitější ochranná digitalizace než samotné zpřístupnění digitálních dokumentů. Praxe totiž ukazuje, že např. papírová skripta se půjčují doslova až do roztrhání, zatímco o e-publikace zatím není větší zájem.

Vzhledem k tomu, že jednání s jednotlivými vydavateli a nakladateli jsou často zdlouhavá a obtížná, ze strany knihoven je silná snaha získat agregátora, který by za ně vyjednal podmínky u jednotlivých nakladatelů, a zařídil všechny potřebné smlouvy a licence. Je ale otázkou, kdy bude tento plán realizovaný v praxi. NTK zde nicméně podniká alespoň první kroky – jednak probíhá jednání s možnými agregátory a aktuálně bylo v NTK pořízeno šest tabletů Kindle Fire, které by měly fungovat jako přístupový bod k multimediálnímu obsahu.

Radka Římanová vítá účastníky semináře a hovoří o plánech NTK

Radka Římanová vítá účastníky semináře a hovoří o plánech NTK

S praktickými zkušenostmi s celou řadou multimediálních zařízení následně vystoupila Radka Syrová z knihovny Jana Palacha (FF UK v Praze). V KJP se totiž před časem rozhodli pořídit hned několik různých přístrojů s ohledem na podporované formáty, možnost připojení přes WiFi a v neposlední řadě i s přihlédnutím k cenové dostupnosti. Knihovna tak pořídila čtečky NOOK Simple Touch, iRiver Cover Story EB05, PocketBook PRO 602, PocketBook PRO 902, Jinke Hanlin V3 a Kindle 3 3G, a také tablety Samsung Galaxy Tab a BlackBerry Playbook.

Co se týče zpřístupnění uživatelům, zapůjčení jednotlivých přístrojů je ošetřené smlouvou a je bez zálohy. Výpůjční doba pro studenty prezenčního studia, interní doktorandy a zaměstnance FF UK je dva týdny. Knihovna pochopitelně řeší i otázku obsahu. Mezi současné zdroje e-knih patří především digitální publikace z katalogu, zdroje z portálu pez.cuni.cz (Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy) a nechybí ani klasická volná díla. Výpůjčky probíhají přes platformu Adobe Digital Edition.

O další poznatky z praxe, tentokrát z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, se podělila Irena Sovadinová, která se podobně jako Radka Římanová domnívá, že knihovny pravděpodobně komerční sféře konkurovat nedokáží. Hlavním důvodem jsou především finance; komerční firmy si mohou dovolit nákladné investice a následně své produkty prodávat; knihovny se ale musí naopak potýkat s velmi omezenými rozpočty, které obvykle stačí sotva na zajištění základního provozu.

Přesto se knihovny snaží; např. v rámci UTB proběhlo v nedávné době podrobné testování elektronických služeb na různých platformách (Apple iPad, čtečka Kindle, smartphony s Androidem) a některá zařízení jsou v současné době prezenčně půjčována společně s e-časopisy a přístupem k elektronickým informačním zdrojům. Tablety se také využívají při informační výchově a v rámci propagace knihovnických služeb.

Tvorba vlastních e-knih je nicméně během na dlouhou trať. Již čtvrtým rokem na UTB kupříkladu probíhá projekt e-skripta, který ale i po této době stále naráží na různé překážky, často i ze strany vedení fakult. Knihovna také původně očekávala, že alespoň její uživatelé budou v technologiích a práci s e-zdroji o krok napřed - ale není tomu tak. Naopak, řada uživatelů nezná ani projekty jako Google Books či Google Scholar.

O pozorné posluchače nebyla na semináři nouze

O pozorné posluchače nebyla na semináři nouze

V sérii prezentací následně pokračovala Karolína Košťálová z Národní knihovny, která se zaměřila především na výpůjčky zahraničních knih. Ostatně českých zdrojů není mnoho a v NK ČR jsou v současné době k dispozici především tituly ze sbírky ebrary: Academy Complete, která obsahuje cca 70 tisíc titulů a jejíž obsah se průběžně mění. Podporuje také funkce jako je vzdálený přístup, neomezený počet souběžně pracujících uživatelů, e-výpůjčky a dokonce i tisk a kopírování (využití v rámci "Fair Use").

E-knihy z ebrary jsou od března 2010 zařazeny také v elektronickém katalogu knihovny, přičemž jejich využití se po zapojení do katalogu podstatně zvýšilo. Pro uživatele se jedná o poměrně příjemnou platformu, protože na jejich straně vyžaduje pouze Adobe Digital Edition, případně čtečku Bluefire Reader pro uživatele Applu.

Na zkušenosti knihoven navázal Martin Lipert ze společnosti eReading.cz, který se zaměřil na knižní e-trh obecně. Pan Lipert je se svým projektem totiž v podstatě pionýrem v tomto novém digitálním odvětví. Portál eReading.cz odstartoval v září 2010 a teprve později následovali další hráči: PalmKnihy v listopadu 2010 a Ráj Knih v prosinci téhož roku, Euromedia v dubnu 2011 a v listopadu 2011 Kosmas. Firma eReading.cz aktuálně prodává i vlastní stejnojmennou čtečku "eReading.cz First edition".

Co se týče již zmiňovaného trhu, v první řadě je třeba mít na paměti, že trh elektronických knih má v současné době řadu úskalí. Tím hlavním je nezájem, respektive nedostatek čtenářů. Trh e-knih u nás totiž v podstatě neexistuje a netvoří ani 1% knižního trhu obecně. Situaci dále komplikuje obtížné vyjednávání s autory, nakladateli či jejich agenty, a nejednotnost panuje také v otázce technologií (podpora formátů, ochrana DRM atd.). Významnou roli hraje rovněž i vzdělanost trhu, kde se situace pozvolna zlepšuje. Masový boom nás nicméně teprve čeká.

Pan Lipert si také položil otázku, co má pro čtenáře větší hodnotu - jestli obsah nebo forma. Nástup e-knih totiž ukazuje, že většinu ceny knihy přisuzují zákazníci samotné fyzické formě. Z nedávného výzkumu vyplynulo, že ideální cena e-knihy by měla být cca 30% ceny papírové knihy. Není ale pravděpodobné, že by se podobné ceny v brzké době objevily - náklady na e-knihu jsou totiž velmi podobné nákladům na knihu papírovou. Nejvíce se ušetří za tisk a částečně i za sazbu a distribuci, ale příprava samotného textu (např. korektury, překlady, grafika) se pochopitelně musí zaplatit tak jako tak (nemluvě o autorských honorářích, licencích a podobně).

Martin Lipert popisuje současný stav knižního trhu

Martin Lipert popisuje současný stav knižního trhu

O poslední prezentaci se podělili Jiří Pavlík a Jana Matějková, kteří alespoň v rychlosti prolétli ještě některé zajímavé aspekty diskutovaného tématu. Zmínili například některé známé e-shopy (eBux, eReading.cz, iBookStore, Kosmas, PalmKnihy, RájKnih), jmenovali některé  firmy připravující nabídky pro knihovny (4Mobile, Wooky, eReading.cz, EBSCO, 3M/LSE, Rozkotová, Kosmas), a věnovali se i technickým a licenčním podmínkám jednotlivých dodavatelů.

Jana Matějková také v závěru představila výsledky dotazníkového průzkumu k funkčním požadavkům na softwarové řešení zpřístupnění českých e-knih v knihovnách, do kterého se zapojilo (resp. odpovědělo) 52 institucí. Podrobné výsledky průzkumu jsou k dispozici v samostatné prezentaci. Paní Matějková také opakovaně připomenula, že díky programu VISK3 je teď ideální doba na nákup čteček a elektronických zdrojů.

Na závěr semináře proběhl ještě prakticky zaměřený workshop, ve kterém si účastníci mohli vyzkoušet práci s iPadem, instalování aplikací a práci s vybranými elektronickými zdroji.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RYLICH, Jan. Seminář o e-knihách - současný stav a možné směry vývoje. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 1 [cit. 2024-11-25]. urn:nbn:cz:ik-13815. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13815

automaticky generované reklamy

Máme tu 3 komentářů

Jako účastník semináře chválím za pěkný a výstižný článek, fotografie se také povedly. A drobná chybka (záměna NK a NTK) byla opravena rychlostí blesku, přesněji řečeno Honzy Rylicha. ;-)

O poslední prezentaci se určitě s Janou Matějkovou podělil Jiří Pavlík, nikoliv Jan Pavlík :-) , ale oni asi všichni vědí.
Zdraví Míša Beitlová

Děkuji za upozornění, už jsem Jendu vystřídal ;)