Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Seminář Sociologické průzkumy v knihovnách a jejich psychologické aspekty

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Seminář Sociologické průzkumy v knihovnách a jejich psychologické aspekty

0 comments

V úterý 19. května 2009 se v Olomouci uskutečnil seminář s názvem: „Sociologické průzkumy v knihovnách a jejich psychologické aspekty“. Jeho pořadatelem byla Asociace knihoven vysokých škol, spolupořadateli Knihovna Univerzity Palackého a Muzeum umění v Olomouci. Odborný seminář byl zaměřen na postupy při přípravě a realizaci průzkumů v knihovnách a na statistické zpracování získaných údajů, včetně informací o psychologických aspektech této problematiky. V programu vystoupily také kolegyně ze tří vysokoškolských knihoven s informacemi o svých zkušenostech s vytvářením sociologických průzkumů.

Účastníků se přihlásilo nečekaně mnoho ze všech možných typů knihoven. Program semináře se zřejmě dobře trefil do aktuální potřeby knihoven, které chtějí získat připomínky a hodnocení od uživatelů pro svou vlastní potřebu a pro potřeby svých zřizovatelů. Jako všechny kulturní instituce, tak i ony chtějí získat hodně zájemců o své služby. Proto se svých „zákazníků“ ptají na jejich zájmy a potřeby, aby úroveň služeb mohly zlepšit. Není však snadné vytvářet ankety nebo průzkumy na dostatečné profesionální úrovni, a knihovníci proto hledají možnosti, jak získat odborné informace, které jim umožní vytvářet objektivně vypovídající průzkumy. Pokud se pak knihovně podaří i za pomoci rad a přání uživatelů zlepšit služby, získá tím větší počet „zákazníků“. Seminář byl pouze jednodenní a byl nastaven tak, aby v něm vystoupilo menší množství přednášejících, aby příspěvky byly kvalitní a návodné a aby si jeho účastníci mohli odnést řadu užitečných  informací i podnětů.

Hlavní přednášku s názvem „Jak postupovat při vytváření sociologických průzkumů“ vyslovil Daniel Čermák ze Sociologického ústavu AV ČR. Za cíl své přednášky si kladl „seznámit posluchače s některými úskalími, jež mohou nastat při tvorbě a vyhodnocování šetření mezi čtenáři“.

Upozornil na to, že nemá cenu vytvářet dotazník, když celý průzkum není předem pořádně promyšlen a není jasné, jaký má mít cíl, k čemu má přesně směřovat. Je nutné nachystat jednotlivá témata, rozhodnout, jaké respondenty pro svůj průzkum vybrat, a na jakém médiu dotazník vypracovat. Pak teprve je možno připravit kvalitní dotazník. Popsal typy dotazů , pro lepší pochopení k nim přidal příklady těch nevhodných a vysvětlil, jaké vhodné kategorie odpovědí zadat do dotazníku. Popsal také rozdíl mezi anketou a výběrovým šetřením a poradil, který z obou typů je vhodný pro určitý typ knihovny. Připomněl, že respondenti ankety či průzkumu by měli být o jeho výsledcích informováni. Musí se také dozvědět, jak knihovna na jejich podněty reagovala a zda i jejich připomínky přispěly ke zkvalitnění služeb.

Jako druhá vystoupila Eva Reiterová z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého (dále UP) v Olomouci s příspěvkem o statistickém zpracování dat. Vrátila se v něm nejprve k dřívější historii způsobů provádění statistických šetření a využívání jejich výsledků. Dále popisovala různé jednoduché postupy zpracování dat shromážděných ze statistických šetření, které si mohou provádět pracovníci knihoven sami.

V další části programu semináře vystoupily kolegyně ze tří vysokoškolských knihoven s prezentací provedených anket.

První z nich byla Ludmila Slezáková z Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci, která provedla inspirativní srovnání výsledků anket pořádaných knihovnou v letech 2000, 2003 a 2008. Všechny byly uskutečněny ve spolupráci s Katedrou sociologie Filozofické fakulty UP a Centrem výpočetní techniky a týkaly se vyhledávání odborných informací. Při porovnání dat získaných z jednotlivých anket se ukázalo, jaký posun ve způsobu vyhledávání informací na UP v Olomouci nastal, jak významného pokroku dosáhlo vyhledávání v internetových vyhledávačích, v odborných databázích i při vyhledávání v elektronických katalozích knihoven. Na druhé straně však vyšlo překvapivě najevo, že ve velkém měřítku jsou stále využívány i tištěné informace, i když se před lety soudilo, že jejich používání už bude v roce 2010 mizivé.

Miloslava Faitová z Univerzitní knihovny Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni přednesla příspěvek o zkušenostech s hodnocením služeb knihovny, který připravila se svou kolegyní Zuzanou Činátlovou. Vysvětlila, že průzkum v knihovně byl inspirován podobným průzkumem v Národní knihovně v Praze a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dotazník byl při formulování otázek konzultován s Katedrou sociologie ZČU a byla provedena rozsáhlá propagace. V průzkumu bylo hodnocení od vyučujících a od studentů odděleno a pak srovnáváno. Ohodnocení od obou skupin se téměř shodovalo a knihovna byla hodnocena dobře. Při vytváření dotazníku byl kladen důraz na zjištění přání respondentů; při vyhodnocování výsledků knihovna shledala, že některá přání nebyla pro ni vůbec nová, ale jiná byla překvapivá. Uživatelé se především shodovali v tom, že je potěšilo, že knihovna má zájem o jejich připomínky. Informace o průzkumu byly uveřejněny ve všech možných médiích dostupných na univerzitě.

Lenka Hořínková Kouřilová z Ústřední knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně popsala anketu, kterou knihovna provedla a jejímž cílem byl průzkum spokojenosti uživatelů knihovny, v jejím případě studentů, což bylo vedeno snahou o zlepšení služeb. Anketa byla provedena prostřednictvím webového dotazníku a ve spolupráci se socioložkou. Týkala se vybavení knihovny, vhodnosti prostředí, důvodů návštěv, složení a uspořádání fondu a soustředila se i na kvalitu personálu. Velmi vysoce byla hodnocena vstřícnost a ochota zaměstnanců knihovny. S překvapením bylo zjištěno, že některé věci, které jedna skupina studentů považovala za pozitivní, jiná hodnotila jako negativní. Výsledky ankety byly předloženy kolegiu děkana a s jejich pomocí bylo navrženo řešení zjištěných nedostatků.

Poslední přednáška Jana Šmahaje z Katedry psychologie Filozofické fakulty UP dodala celému semináři další, nový rozměr. Hovořilo se v ní o problematice psychologické interpretace dat. Posluchači se dověděli, že psychologický aspekt interpretace dat zahrnuje subjektivitu a proměnlivost člověka i situace, je ovlivněn motivací a cílem a výrazně působí také na zpětnou vazbu. Především vytváří prostor pro maximální využití získaných výsledků. Problematika interpretace dat je vždy na obou stranách na těch, co průzkum vytvářejí, ale i na těch, co se ho účastní. Vždy je potřeba myslet na cíl a je důležité dodržovat přísná etická pravidla (průzkum nesmí nikoho urážet ani ponižovat). Osobnost respondenta přináší do celého průzkumu velké množství otazníků, je potřeba počítat s odlišnostmi lidí, kteří se průzkumu účastní. Přednášející  velký důraz kladl na motivaci každého počínání, tedy i při vytváření anket a průzkumů je potřeba zamyslet se nad motivací účastníků průzkumů. Je správné sledovat psychologická hlediska, není je však třeba přeceňovat. Svoji přednášku zakončil citátem Jana Wericha: Z ničeho se nemá dělat věda, ani z vědy ne, natož ze života. Tento úsměvný citát odlehčil celé jednání jinak velmi pracovního semináře. Účastníci se pak rozloučili s tím, že závěrečná prezentace z oblasti psychologie poskytla i možné téma na další semináře Asociace knihoven vysokých škol.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
LOŠŤÁKOVÁ, Dana. Seminář Sociologické průzkumy v knihovnách a jejich psychologické aspekty. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 6 [cit. 2024-11-13]. urn:nbn:cz:ik-13181. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13181

automaticky generované reklamy
registration login password