Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Skenování lístkových katalogů - zkušenosti knihovny Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Skenování lístkových katalogů - zkušenosti knihovny Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně

0 comments
Autoři: 

Na loňské konferenci Knihovny současnosti 2002 vystoupil Ing. Martin Vojnar z Vědecké knihovny v Olomouci s přehledovým referátem o naskenovaných lístkových katalozích v českých a moravských knihovnách [1]. Podrobně v něm popisuje přípravu projektu, fáze jeho provádění, možné alternativy, uvádí rovněž odkazy na existující naskenované katalogy.

Rád bych ve svém příspěvku na vlastních zkušenostech ukázal, že naskenování lístkových katalogů je reálné i v menší knihovně.

Na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem existuje knihovna od roku 1954 (původně jako knihovna Vyšší pedagogické školy, od roku 1959 Pedagogického institutu, od roku 1964 samostatné Pedagogické fakulty, od roku 1991 součást Univerzity J. E. Purkyně). V současnosti má knihovna 240 000 knihovních jednotek, ve fondu jsou zařazeny i hudebniny, CD, CD-ROM, diplomové práce, v knihovně pracuje 11 zaměstnanců.

Od vzniku knihovny je budován generální jmenný lístkový katalog (jde o jeden katalog, který slouží jako čtenářský i jako služební), jeho samostatnou součástí je katalog vázaných periodik a katalog diplomových prací. Od května 1994 je knihovní fond zpracováván v automatizovaném knihovnickém systému T-Series (TINLIB), zprvu běžné přírůstky, od roku 1997 je rekatalogizována frekventovaná část staršího fondu (zejména vysokoškolské učebnice a skripta). Záznamy jsou zpřístupňovány na webu v Souborném katalogu Univerzity J. E. Purkyně.

Přesto je významná část knihovního fondu nadále zachycena jen v lístkových katalozích. Vzhledem k počtu pracovníků knihovny a množství nových přírůstků nelze tempo rekatalogizace urychlit (přesto, že jsme se i snažili využívat převzaté záznamy z České národní bibliografie zkonvertované do T-series, smělé plány se nám nepodařilo naplnit a rekatalogizace stagnuje).

Proto jsme se rozhodli řešit situaci naskenováním generálního jmenného lístkového katalogu. Cílem bylo jeho zpřístupnění v prostředí WWW, s možností přístupu ze všech stanic počítačové sítě univerzity i z Internetu. Současně jsme tím chtěli řešit komplikace vyvolané rekonstrukcí hlavní budovy fakulty v letech 2002-2004 a umístěním knihovny do náhradních prostor mimo školní areál. (Následné přemístění lístkových katalogů z čtenářských do služebních prostor knihovny by pak mohlo vytvořit v budoucnu prostor pro umístění dalších čtenářských PC.)

Pro rok 2002 byl na tento záměr podán projekt do Fondu rozvoje vysokých škol, tematický okruh E Vysokoškolské knihovny. Předpokládalo se, že vlastní provedení bude kompletně zajištěno dodavatelsky. Náklady byly v dubnu roku 2001 vykalkulovány na 488 000 Kč (HP NetServer E800 včetně oper. systému, SW COMDAT KATIF včetně instalace, skenování a převodu záznamů). Podaný projekt však neuspěl (jeden posudek byl sice kladný, ale druhý byl záporný s odůvodněním, že jde o vysoké finanční nároky).

Z rozpočtu školy bychom takovou částku nedostali. Nechtěli jsme se však záměru vzdát, a hledali jsme proto náhradní řešení - provést akci svépomocí, skenování na vypůjčeném skeneru, použít starší server, úpravu záznamů a prezentaci na webu by provedl externí odborník. Podařilo se nám dohodnout vše potřebné, Moravská zemská knihovna nám zapůjčila výkonný bubnový skener Bell+Howell 3338A.

Vlastní skenování bylo naplánováno na dobu letních prázdnin (od 8. 7. do 23. 8. 2002), neboť je nelze provádět za normálního provozu, kdy jsou lístkové katalogy využívány čtenáři. Příprava na skenování však znamenala již v přípravné fázi (během května a června) prohlédnout všechny lístky jmenného katalogu a vyjmout záznamy děl, jež jsou od poloviny roku 1994 zpracovány v automatizovaném knihovnickém systému Tinlib (T-series) a jsou v něm tedy vyhledatelné (tyto záznamy jsou nyní uloženy ve služební části jmenného katalogu). Dále pak od začátku července (před tím to nebylo možné, neboť byl využíván čtenáři) byla prováděna časově náročná kontrola správnosti řazení lístků v jednotlivých zásuvkách. Zkontrolované zásuvky byly pak skenovány (tzn. lístek po lístku byl ručně vkládán do skeneru, na monitoru počítače byla vizuálně kontrolována kvalita každého záznamu, po zpracování jedné zásuvky byly záznamy zálohovány). Teoretická rychlost skenování je 1000 lístků za hodinu, skutečná byla o něco nižší. Na těchto činnostech se podílely všechny pracovnice knihovny vedle svých vlastních agend (v různém rozsahu - vzhledem k čerpání dovolených; současně bylo zaznamenáváno, kdo kontroloval správnost řazení lístků resp. skenoval lístky v té či oné zásuvce - jak pro vyhodnocení podílu jednotlivých pracovnic, tak pro zvýraznění zodpovědnosti), organizačně vše řídila vedoucí útvaru zpracování fondů M. Hrabáková.

Naskenovány byly katalogy:
jmenný katalog (72 zásuvek - 76 804 lístků)
katalog vázaných časopisů (3 zásuvky - 3499 lístků)
katalog diplomových prací (3 zásuvky - 2899 lístků

Navíc proti původnímu záměru byl naskenován nový předmětový katalog a dále (abychom využili zapůjčeného skeneru, když nám to tak dobře šlo), také katalogy tří specializovaných studoven (historie, společenských věd a bohemistiky).

Celkem se naskenovalo 110 794 lístků, vzniklých 110 794 souborů ve formátu TIFF představuje objem 600 MB dat.

Během září a října pak externí spolupracovník provedl úpravu záznamů (na formát gif), do prezentačního SW a jejich přenos na starší server (pro navigaci při vyhledávání mezi záznamy byla vytvořena „stromová struktura" (katalog-zásuvka-desetiny-setiny) jako v Moravské zemské knihovně - tuto metodu považuji z uživatelského hlediska za rychlejší pro vyhledávání než způsob užívaný např. v Národní knihovně v Praze). Katalog byl zpřístupněn, byl zpracován návod na vyhledávání a zřízen odkaz z webovské stránky knihovny.

Plánovaného cíle bylo dosaženo, a to za výrazně nižších nákladů. Naskenované katalogy si pochvalují nejen čtenáři, ale i pracovnice knihovny (když něco hledají, nemusejí vstávat od počítače a jít přes několik místností ke katalogu).

Jsem si vědom toho, že naskenované katalogy umožňují jen funkci "prohlížení", nikoliv "vyhledávání" jako elektronické katalogy, mohou však být jejich dočasnou (i mnohaletou) náhradou v knihovnách, kde není reálný rychlý postup rekatalogizace (retrokonverze) resp. které nemohou využít podporu z programu VISK 5, nebo třeba pro některé speciální katalogy či kartotéky, jejichž retrokonverze se nepředpokládá nikdy.

Nemůžeme se pochopitelně se svým stotisícem záznamů srovnávat s velkými knihovnami s miliónovými počty lístků, někde i ručně psaných (pokud byly dokonce psány kurentem, může jejich přečtení představovat pro dnešního uživatele dost velký "oříšek"). Neplatí však, že by tato metoda byla nad síly menších knihoven. (Zájemcům mohu zodpovědět případné dotazy individuálně.)

Ze svých zkušeností nyní mohu podpořit závěr příspěvku M. Vojnara: "Pokud tedy má vaše knihovna lístkový katalog, který dosud není přístupný na Internetu, je nejvyšší čas pro jeho naskenování a zpřístupnění uživatelům. Velmi snadno lze využít zkušeností knihoven, které své katalogy již digitalizovaly. Odměnou vám bude nejen posílení ochrany fondu prostřednictvím zálohy lístkového katalogu, ale i řada dalších spokojených uživatelů."

Poznámky:
1. VOJNAR, Martin. Naskenované lístkové katalogy v českých a moravských knihovnách. In Knihovny současnosti 2002 : sborník z 10. konference, konané ve dnech 24. - 26. září 2001 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2002, s. 51-56. ISBN 80-86249-18-2. Dostupný též na http://www.svkol.cz/refer007.htm.
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BROŽEK, Ivo. Skenování lístkových katalogů - zkušenosti knihovny Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 2 [cit. 2024-11-26]. urn:nbn:cz:ik-11218. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11218

automaticky generované reklamy