Návrh nového vysokoškolského zákona v jakékoliv podobě, která se v posledních letech objevila, nesl vždy kontroverzní náboj. Není proto divu, že sotva se ministři rozešli s jeho schválenou verzí, podle níž by se na státem zřízených univerzitách mělo od příštího roku vybírat školné ve výši od tří do devíti tisíc, rozezněly se na různých stranách polnice svolávající houfy k útoku. Poněkud předčasně, ale hlavně s intenzitou, která neodpovídá situaci. Především není vhodné dělat účet bez hostinského - rozhodující slovo má parlament - a sociální demokraté dali mnohokrát najevo, že opatření kabinetu se jim nezamlouvá, i když nejsou proti vybírání poplatků za administrativní úkony.

Není třeba se ohánět neustále uváděným argumentem, že je motivující a spravedlivé si přispívat na svou budoucnost, kdy by měli absolventi zaujmout lépe finančně ohodnocené pozice než ostatní. Stačí reflektovat vlastní zkušenost z vysokoškolského života. Jsem dalek zevšeobecňování a bagatelizování sociálních problémů současnosti, ale ruku na srdce: který ze studentů nechodí na brigádu nebo nemá takovou příležitost, která by mu nepřinesla příjem, jenž by pokryl takové náklady, aniž by byl odkázán na pomoc své rodiny? A nemám věru na mysli ty z kolegů, kteří vedle tácu s jídlem odkládají v menze mobilní telefon... Proto jsem se navýsost pobavil nad reakcí čtenáře (zřejmě) publikovanou ve Slově 20. 11, o tom, že „představa, že si student může vydělat na školné prázdninou praxí, svědčí o "neznalosti situace".

Protože akademická sféra není výjimkou, kde by neplatilo, že o peníze jde až v první řadě, školné zcela zastínilo další připravované, vpravdě převratné změny (zvláště možnost vzniku nestátních institucí vysokoškolského typu, čemuž se představitelé etablovaných univerzit bránili.)

Myslím, že vládou odsouhlasený princip nelze odmítnout jako krok, který povede v důsledku k odepření akademického vzdělání pro sociálně slabší uchazeče. Za kardinální otázku považuji, k čemu budou sloužit takto získané prostředky, které tvoří malou část nákladů na studium samotné, zda o ně nebudou kráceny dotace vysokým školám, či lépe řečeno, zda budou mít pozitivní vliv na výuku. Zdá se, že i někteří rektoři - soudě podle zpráv v tisku - uvažují stejně.