V úterý 13. února 2017 oslavil český internet své 25. narozeniny a při této příležitosti proběhlo na půdě ČVUT v pražských Dejvicích slavnostní setkání k 25. výročí připojení ČR k Internetu – a současně s ním i partnerská akce Připojuji se v prostorách klubu Jatka78 v Holešovicích.

Dejvické setkání probíhalo v aule Strojní fakulty ČVUT a organizovalo ho sdružení CESNET. Moderátorem akce byl moderátor České televize a popularizátor vědy Vladimír Kořen.

Zahájení výročního setkání v aule ČVUT v pražských Dejvicích

Výroční setkání začalo panelovou diskusí, která fyzicky probíhala na partnerské akci v Holešovicích a do dejvické auly se streamovala, a které se účastnil ředitel CESNETu Jan Gruntorád, publicista Patrick Zandl, zakladatel e-shopu Kasa.cz Petr Kasa a bývalý viceprezident Českého Telekomu Michal Čupa.

Tématem panelové diskuse bylo „Jak jsme se připojili na internet“ a přítomní pamětníci zavzpomínali na počátky českého internetu a na první služby a projekty, které se na této nové platformě rozběhly. Jak ale také zaznělo, stále jsme teprve na začátku a největší rozvoj nás teprve čeká. Což ilustroval i fakt, že on-line přenos do Dejvic (ale i on-line stream na webu) zaznamenal během panelové diskuse několik výpadků.

Jan Gruntorád zahajuje panelovou diskusi - v pozadí historická pozvánka z února 1992 (zdroj: Tomáš Roubal / Twitter)

Zatímco v Holešovicích hovořil Axel Pawlik z univerzity v Dortmundu o tom, jak se připojovala Evropa (následovaný Antonínem Milatou, zakladatelem serveru Bandzone.cz), na dejvickém setkání vystoupil rektor ČVUT v Praze Petr Konvalinka, který ve stručnosti pohovořil o vývoji internetu a úloze ČVUT a Akademie věd. Současně zazněly i výzvy do budoucnosti, zejména s ohledem na bezpečnost uživatelů.

Rektor ČVUT Petr Konvalinka (vpravo moderátor akce Vladimír Kořen)

Jako další vystoupil Lukáš Levák, ředitel Odboru výzkumu a vývoje na MŠMT, který pohovořil zejména o vztahu mezi MŠMT a CESNETem – MŠMT je poskytovatelem prostředků pro CESNET a CESNET naoplátku funguje jako tzv. "velká výzkumná infrastruktura", čímž nabízí službu výzkumné komunitě i veřejnosti, má celonárodní dopad a mezinárodní přesah, a nabízí věnuje se výzkumu a vývoji nových zařízení i služeb.

Na oslavě tak významného výročí samozřejmě nechyběl ani "otec Internetu" (a Chief Internet Evangelist ve společnosti Google) Vint Cerf – byť bohužel pouze ve formě videopozdravu. Kromě samotné gratulace k významnému internetovému výročí ale pan Cerf také zmínil, že aktuální penetrace internetu je cca 50%, což na jednu stranu není málo, ale na druhou stranu ještě zbývá cca 3,5 miliard lidí, které je potřeba připojit.

"Otec Internetu" a Chief Internet Evangelist Vint Cerf

Jako další vystoupil Steve Goldstein z národní vědecké asociace NSF (The National Science Foundation), a to také ve formě videopříspěvku – a to přímo ze své ložnice, protože je již 14 let "ve výslužbě". Ve svém příspěvku opět zavzpomínal na z dnešního pohledu skoro až dávnou historii, kdy internet pomalu opouštěl vědecké sítě a univerzity v USA a začal se šířit do světa.

To je ostatně téma, které je panu Goldsteinovi velmi blízké; v NSF totiž pracoval jako Internet Connection Manager a měl na starosti právě připojování nových zemí. Připomněl také, že zatímco dnes jsou páteřní sítě v řádu gigabitů, dříve bylo "rychlé připojení" i 64kbps a rekordní 34 Mbps linka do Stockholmu byla na přelomu let 1995/1996 obrovskou událostí. Zavzpomínal také na kolegu Roba Blokzijla z evropského centra RIPE (Réseaux IP Européens) a komise ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers).

Bývalý člen NSF Steve Goldstein

Jako další vystoupil Oliver Popov z katedry informatiky na Stockholm University ve Švédsku. I on má k internetu velmi blízko – od roku 1995 je členem řídícího výboru Asociace sítí střední a východní Evropy (Central and Eastern European Networking Association - CEENet).

I on zabrousil do historie, konkrétně do roku 1992, kdy se do sítě zapojily první země a bylo podepsáno memorandum of understanding. Struktura a organizace CEENetu byla od počátku poměrně unikátní v tom, že každá země měla svého reprezentanta a každá měla jeden hlas, bez ohledu na velikost nebo počet obyvatel. O financování se staralo EU, NATO a OSF. Celkem se do CEE zapojilo 27 zemí.

Oliver Popov ze Stockholm University hovoří o síti CEENet

Jako další vystoupili Pavol Horváth a Tibor Weis ze slovenské akademické sítě SANET, která na Slovensku plní stejnou úlohu jako u nás CESNET.

Co se týče historických milníků u našich sousedů, v roce 1978 odstartoval výzkum "počítačová síť pro ASR" v Ústav aplikované kybernetiky (UAK), v roce 1979 proběhl první dálkový přenos na trase Bratislava-Bánská Bystřice, v roce 1982 vznikla zkušební síť UAK se čtyřmi uzly v Bratislavě a jedním v Praze, v roce 1989 vznikla organizace EUnet-CS a současně první experimentální přenos e-mailu.

Samotné sdružení SANET vzniklo 17. 5. 1991. V roce 1991 také došlo k propojení slovenské sítě UAKnet s rakouskou sítí ACONet, což bylo oficiálně první zahraniční propojení (spojení s Prahou se nepočítá, protože k rozpadu Československa došlo až na přelomu let 1992/1993). V roce 1992 vznikl první návrh topologie SANET, v roce 1996 vzniklo peeringové centrum SIX, a došlo k propojení do EUROPANET (přes CESNET).

Předseda Slovenské asociace akademických sítí Pavol Horváth

Významným milníkem byl rok 2002, kdy odstartoval projekt SANET II s dotací 280 milionů, jehož cílem bylo vybudování celoslovenské optické infrastruktury s rychlostí až 1Gbps. Ta byla dokončena v roce 2004. V letech 2002-2007 začala vznikat přeshraniční propojení do dalších zemí a sítí a v roce 2008 už byla kapacita slovenské sítě natolik dostatečná, že vznikl projekt SANET do škol, zaměřený na připojení všech středních a základních školy (v současnosti je připojeno 410 ZŠ a SŠ s rychlostí 1 Gbps).

Co se týče novější historie, v roce 2010 došlo k upgradu páteřních sítí na 10 Gbps, přičemž k tomu byla využita nová zařízení, ale stejná vlákna, jako v roce 2002. V současnosti na těch samých vláknech funguje páteřní síť s kapacitou 200 Gbps s možností softwarového upgradu až na 500 Gbps.

Slovenská akademická datová síť v letech 1996 a 2016

Poslední příspěvek dopolední části konference si připravil Jiří Peterka, který se dlouhá léta věnuje "internetové archeologii" a spravuje při té příležitosti více než zajímavý projekt Muzeum internetu. Protože ačkoliv je 25 let v historii lidstva málo, pro internet je to už skutečně historie.

Z „pradávné historie“ počátků českého internetu před 25 lety se zachovala například pozvánka na oficiální spuštění počítačové sítě podepsaná Janem Gruntorádem. Zachovala se také zpráva ze zahájení, kterou napsal Steve Goldstein (dnes dostupná např. zde). O oficiálním připojení ČSFR k internetu vyšlo i několik novinových článků, ale ty jsou dnes už jen těžko dostupné (zejména pak online).

Internetová archeologie s Jiřím Peterkou

Pan Peterka také zavzpomínal na doménu .cs. Ta byla v seznamu IANA (Internet Assigned Numbers Authority) od roku 1990, nicméně první doména 2. řádu vznikla až na přelomu let 1991/1992. V roce 1992 bylo aktivních cca 40 domén, v letech 1993/1994 asi 114. Doména .cs se používala i dlouho po rozdělení republiky a byla to také historicky první zrušená doména. Později byla přidělena jako doména pro oblast Srbsko a Černá Hora, ale příliš se už neuchytila.

Poměrně zajímavé bylo i podívat se na tehdejší ceny, kdy např. připojení o rychlosti 9,6 kb/s vyšlo v roce 1994 na 14-23 tisíc, 64 kb/s až 120 tisíc a měsíční paušál pro dial-up byl až 3.000 Kč / počítač. V roce 1994 také vznikl webový server CESNETu a seznam zdrojů CESNETu, který dlouhá léta udržoval Pavel Satrapa. Mezi další zajímavé první stránky patřil např. Český národní navigátor, Virtuální obchodní dům (odkazy na jednotlivé webové stránky, nikoliv e-shop), a dokonce i neoficiální stránky Járy Cimrmana.

Pozvánka na oficiální zahájení provozu počítačové sítě Internet (zdroj: muzeuminternetu.cz)

V dubnu 1996 startuje Seznam.cz a ve stejném roce vzniká Neviditelný pes Ondřeje Neffa. V roce 1996 si internetu všímá i vláda a vznikají stránky Úřadu vlády, poslanecké sněmovny, prvních politických stran atd. A v roce 1997 vzniká i časopis Ikaros (což bohužel v prezentaci nezaznělo).

Některé z prvních webových stránek: ČTK, Seznam.cz a Poslanecká sněmovna (zdroj: muzeuminternetu.cz)

Na odpolední sekci výročního setkání následně vystoupil Valter Nordh, člen představenstva asociace GÉANT, který pohovořil o významu spolupráce na cestě k inovacím. Sdružení GÉANT vzniklo pod názvem RARE již v roce 1986, přičemž současná síť GÉANT existuje od roku 2000. Cílem asociace je celoevropský výzkum a spolupráce. Jedním z obecně nejznámějších projektů je univerzitní infrastruktura eduroam.

Valter Nordh z asociace GÉANT

Jako další vystoupil profesor Cees de Laat, předseda výzkumné skupiny pro systémové a síťové inženýrství (SNE) na Institutu informatiky Přírodovědecké fakulty University of Amsterdam. Prof. Laat je současně předsedou Mezinárodního poradního sboru CESNET a spoluzakladatelem mezinárodního konsorcia Global Lambda Integrated Facility (GLIF).

Profesor Cees de Laat z Amsterdamské univerzity

Svůj příspěvek začal krátkým přehledem obrovského množství dat, které dnes internetem protéká. Každou minutu lidé odešlou více než 300.000 tweetů, prohlédnou si 400.000 stránek na Wikipedii a publikují 3 miliony příspěvků na Facebooku. Během té samé minuty také proběhnou 4 miliony hledání na Google a na YouTube je uploadováno 100 hodin obsahu – a 140 tisíc hodin je shlédnuto. Za posledních 5 let se podíl mobilního „trafficu“ zvýšil 15x a odhaduje se, že letos bude na světě 3x více mobilních zařízení než lidí.

Už jen z důvodu tohoto nesmírného vývoje prof. Laat zdůraznil nutnosti dalšího výzkumu a vývoje. Ovšem jak také dodal, ani „fyzický“ přenos dat ještě není úplně pasé. Například Amazon na konci minulého roku představil „datové kamiony“, pro zákazníky, kteří by potřebovali nahrát do cloudu extrémní množství dat. Tyto kamiony by měly mít kapacitu až 100 petabytů (přičemž 1 PB je 100 milionů GB).

Vizualizace dat, která protečou internetem každou minutu (zdroj: Intel)

Třetí příspěvek odpolední sekce si připravil Joe Mambretti, ředitel Mezinárodního centra pro pokročilý výzkum Internetu (iCAIR) a Metropolitní sítě pro výzkum a vzdělávání (MREN) v USA. Jeho příspěvek proběhl formou videokonference a věnoval se v něm výzkumu a vývoji služeb pro vysokorychlostní sítě typu WAN (Wide Area Network, tj. sítě celonárodní až mezinárodní; kam ostatně patří i Internet).

Vystoupení Joe Mambrettiho proběhlo formou videokonference

Poslední příspěvek únorového výročního setkání si připravil ředitel CESNETu Jan Gruntorád, který ve stručnosti ještě jednou připomněl klíčové okamžiky vývoje Internetu a jeho rozvoje v ČR. Jedním z nich byl projekt „vybudování počítačové sítě vysokých škol“ v roce 1992, u kterého bylo zejména z dnešního pohledu zajímavé, že smlouva o financování ze strany MŠMT, která byla v hodnotě 20 milionů, měla dvě stránky. Dalším milníkem bylo zahájení provozu sítě CESNET v roce 1993, přičemž smlouva s evropskou internetovou páteřní sítí EBONE (European Backbone) byla ještě stručnější – na půl stránky. Skoro se až nabízí otázka, jestli by se internet v dnešní době stostránkových smluv a regulací vůbec někam rozšířil.

Mezi další významné milníky pan Gruntorád zařadil např. úspěšnou konferenci INTET’94 v červnu roku 1994 či ukončení financování sítě CESNET v prosinci 1995, které mělo za následek, že se spojily všechny vysoké školy a Akademie věd a v březnu 1996 vzniklo zájmové sdružení právnických osob CESNET. V červenci 1996 přezvalo sdružení CESNET od ČVUT provozování sítě CESNET, v listopadu vzniklo sdružení NIX.CZ a v roce 1998 sdružení CZ.NIC – přičemž NIX.CZ je české peeringové centrum a CZ.NIC správce české domény.

Ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád

Co se týče současnosti, v březnu roku 2016 oslavilo sdružení CESNET 20. výročí, je předním poskytovatelem e-infrastruktury a spravuje páteřní síť na rychlosti 100 Gbps. Kromě komunikační infrastruktury poskytuje také infrastrukturu datových úložišť, gridovou infrastrukturu pro náročná výpočty, infrastrukturu pro vzdálenou spolupráci (videokonference, streaming), věnuje se oblasti bezpečnosti (centrum bezpečnosti CSIRT, forenzní laboratoř FLAB, Antispam Gateway) a správu identit (eduID.cz, eduroam, certifikáty).

V závěru pan Gruntorád ještě jednou zdůraznil, že internet do ČR (resp. ČSFR) přinesly univerzity, poděkoval účastníkům a přednášejícím, partnerům z MŠMT a ČVUT a všem minulým i současným spolupracovníkům.

A i my se připojujeme k blahopřání pana Cerfa, pana Gruntoráda a dalších, a přejeme internetu hodně štěstí, rychlý rozvoj a co nejméně výpadků, politických zásahů či DDoS útoků do dalších (nejen) 25 let.